Jak pečovat o své srdce, a tím si prodloužit život?

Delší a lepší život? Péčí o srdce! Lidé by mohli žít o pět let déle, kdyby se správně starali o své srdce, říkají studie. Oddálil by se totiž nástup takových onemocnění, jakými jsou ischemická choroba srdeční či srdeční selhání.  Závisí pouze na nás, zda se budeme o sebe správně starat - tedy správně se stravovat, nekouřit, pravidelně chodit na preventivní prohlídky.

Jak pečovat o své srdce, a tím si prodloužit život?

Co srdci škodí nejvíc?
Pokud jde o srdeční selhávání, tak určitě hypertenze, tedy nedostatečně léčený vysoký krevní tlak.
Z hlediska prevence ischemické choroby srdeční jsou to spíše vysoké hladiny cholesterolu. Srdeční
selhávání není nemoc jako taková, je to syndrom, ke kterému vede nekontrolovaná hypertenze, ischemická choroba srdeční nebo i porucha některých chlopní.

O co jde při srdečním selhávání?
Srdce je čerpadlo, které od našeho narození až do naší smrti, jestli to chceme, nebo nechceme, bdíme nebo spíme, stále pumpuje krev. Pokud naše srdce nedokáže krev pumpovat tak, jak to organismus potřebuje, vzniká disproporce mezi množstvím krve, které dokáže přečerpat a potřebou organismu. A tehdy mluvíme o srdečním selhání.

Jaké jsou nejčastější příčiny?

Srdeční selhání je výsledek, který mohou zapříčinit různé srdeční choroby-hypertenze, poruchy srdečních chlopní, záněty srdečního svalu, ischemická choroba srdeční často v kombinacích, a tyto srdeční sval tak oslabí, že nestačí pumpovat. Jeho prvním projevem, který mají všichni pacienti, je námahová dušnost, kdy pacient nezvládá předtím běžné fyzické činnosti. Příznaky nejsou velmi specifické, protože chorob, při kterých se člověk zadýchá nebo si řekne, že je unavený, protože je starší, je více. Lidé často přijdou k lékaři, až když jsou dýchaviční v klidu. Srdeční selhání se velmi často manifestuje tak, že pacient neví, jak ležet.  Jakmile si lehne, hodně krve se vrátí k srdci, to si s tím neumí poradit a člověk se začne dusit. Pak to řeší víc polštářů pod hlavou a tito lidé v podstatě celé noci prosedí. To už ale mluvíme o pokročilých stadiích onemocnění, kdy už srdce nedokáže pumpovat krev, ta se hromadí v plicích a způsobuje dušnost.

Může laik v počátcích odhalit toto onemocnění?
Srdeční selhání není izolovaná nemoc. Člověk, který má ischemickou chorobu srdeční, překonal infarkt a v posledním čase se více zadýchává a navíc mu otékají nohy nebo si noci musí přiložit polštář, aby mohl spát, měl by začít být ostražitý a zajít za lékařem.

Jaké věkové kategorie jsou nejvíce ohroženy?
Starší lidé, protože nemoc se vyvíjí. Kdybychom to vzali na výskyt, tak dokud u 50- letých je to asi procento populace, 70- letých je již nemocných 15 procent.

Postihuje více ženy či muže?
V mladších věkových kategoriích jsou ženy nemocné zřídka, kolem sedmdesátky se počet vyrovnává, a protože ženy žijí déle, v nejvyšších věkových kategoriích převládají ženy.

Existuje více druhů srdečního selhání?
V zásadě může jít o dva krajní typy poruch. Při té jedné je srdce tak slabé, že nemá sílu, aby vypudilo krev. Při té druhé srdce sice není slabé, ale nemůže se dobře naplnit, je tuhé. Výsledek je však stejný: u obou typů posílá ven málo krve. Mezi těmito dvěma extrémními typy je však ještě celá další série různých kombinací.

Počet nemocných narůstá. Jaká je příčina?
Příčiny jsou v zásadě dvě a obě jsou výsledkem zlepšení kvality života a jeho prodloužení. Lidé žijí déle než kdysi, doba dožití se zvyšuje a zákonitě se tak zvyšuje i riziko, že se člověk dožije srdeční nedostatečnosti. Druhá příčina je, že medicína je taková pokročilá, že vyléčí stále více akutně nemocných, z kterých se stanou chronicky nemocní. My zachráníme pacienta s infarktem, ale srdce zůstává poškozené. Narůstá populace, která potenciálně v budoucnosti bude více trpět na toto onemocnění. Je zde totiž velké množství pacientů nedostatečně léčených na hypertenzi, narůstá počet diabetiků a obézních lidí. Diabetes a obezita jsou také rizikovými faktory srdečního selhání.

Bude dnešní generace dětí, protože jsou stále obéznější, horší než současná střední a starší generace?
Už obezita jako taková je nemoc. V důsledku obezity a s ní spojené cukrovky a následně poklesu fyzické aktivity bude asi horší. Obezita jako taková není smrtelná nemoc, smrtelné jsou její komplikace. Když budou prostředky na léčení, dá se předpokládat, že lidé budou žít déle. Pro dnešní medicínu je typické, že zachraňuje životy, ale nezmenší počet pacientů, protože se zvyšuje množství chronicky nemocných. Úspěšná medicína množství pacientů zvyšuje.
Faktorem, který ovlivňuje toto onemocnění je také srdeční frekvence. Zvýšená tepová frekvence je kompenzačním faktorem srdečního selhání. Když srdce neumí dostatečně přepumpovat krev při 70, kompenzačně zvýší frekvenci na 80 nebo 90 s cílem přepumpovat dostatečné množství krev. Tento mechanismus se ale dá udržet jen krátký čas. Jakmile je zapojen dlouhodobě, srdce se ještě více vyčerpá a startuje se začarovaný bludný kruh zhoršování. Zvyšuje se srdeční frekvence, srdce potřebuje více energie, více kyslíku, kterého se mu nedostává, selhává, opět je hnáno do vyšší srdeční frekvence. My tento koloběh chceme někde přetnout a srdeční frekvenci vrátit do normálu.

Kdy se mluví o zvýšené srdeční frekvenci?
Mluvíme-li o klidové srdeční frekvenci, ne o frekvenci, když člověk běží na autobus nebo podává sportovní výkon. Pokud má někdo frekvenci 60 či 80, vždy mluvíme o klidové frekvenci. Nejlepší je srdeční frekvenci měřit asi po 10 minutách fyzického klidu v nestresujícím prostředí. U zdravých lidí se pohybuje okolo 60 až 80 úderů za minutu. Pokud mluvíme o zdravých lidech, není zvykem frekvenci, která je kolem 90, řešit. Ale u lidí nemocných na srdce chceme, aby se pohybovala někde kolem 60 až 65 úderů za minutu. Zdravé srdce může mít frekvenci více než 100 i hodně dní a nic zvláštního se nestane. Ale stále mluvíme o zdravém srdci. Nemocné srdce vyšší frekvenci nedokáže zvládnout.

Jak se dnes léčí tato nemoc?
Léčí se léky v kombinacích. Cílem této léčby je zbavit pacienta symptomů a pacientovi zastavit nemoc, která se nedá vyléčit. Dá se však velmi dobře kontrolovat, zpomalit a dostat ji pod kontrolu. Pokud jde o dýchavičnost a otoky, nejlépe fungují močopudné látky. Na stabilizaci onemocnění se používá další série léků, zejména betablokátory, ACE inhibitory a nyní ivabradin. Máme tak další nástroj, jak dále zlepšit život pacientů. Je dobrý v tom, že účinkuje velmi specificky. Prakticky účinkuje na určité struktury srdce a má minimum nevýznamných vedlejších účinků. Po beta-blokátorech je člověk často slabý, může se zhoršit onemocnění průdušek, významně poklesnout tlak, muži mívají erektilní dysfunkce. ACE inhibitory mohou způsobit kašel. Ivabradin má nežádoucí účinky minimální.

A prognózy pacientů?
Vše závisí na tom, v jakém stádiu se onemocnění odhalilo. Když se začalo léčit ve velmi pokročilém stádiu, má prognózu přibližně jako rakovina tlustého střeva, dožití přibližně tři až čtyři roky. Pokud se však onemocnění podaří zachytit včas, přežívání, zejména mladších pacientů může být 10 až 15 let. Je to závislé na tom, nakolik je samotné srdce poškozené a nakolik je poškození zvratné. I to je důvod, proč o srdečním selhávání třeba mluvit. Aby se zachytili pacienti ve stádiích, kdy mají dobrou prognózu.

Je při tomto onemocnění možnost transplantace srdce?
Ano, je to jedna z léčebných metod. Indikuje se tehdy, když má pacient významné symptomy, velmi rychle se zadýchává, rychle se unaví i po použití vší dostupné konzervativní léčby. Má to však i další podmínky. Pacient nesmí mít poškozeny jiné orgány. Musí mít v pořádku plíce, ledviny, játra, nesmí mít mozkovou cévní příhodu či těžký diabetes.
 

Autor: Martina Dvořáková