Jak posílit svoji imunitu?

Posilte obranu svého těla. Stres, málo spánku i pobytu venku a nekvalitní strava způsobují, že náš imunitní systém nefunguje, jak by měl.  Pohyb a pobyt v přírodě imunitě prospívá.

Do ambulancí imunoalergologů přichází stále více pacientů s poruchami imunity. Kromě zvyšujícího počtu alergií a astmatu trpí opakovanými virovými a bakteriálními či chronickými kvasinkovými infekcemi. Přispívá k tomu stres, zanedbávání životosprávy, svůj podíl má i znečištěné životní prostředí, negativní emoce, alkohol, cigarety, časté užívání antibiotik. S ochlazením a nepříjemným počasím-jinými slovy, trávením většiny času v uzavřených místnostech-se tyto poruchy stupňují.

Na opakované virové infekce, především na tzv. rinovirusy, jsou náchylní především astmatici, kteří se jimi častěji nakazí zejména pro přetrvávající zánět v průduškách. Nakonec pacient, který má alergii či astma, vlastně trpí poruchou imunity. Je dokázáno, že virová infekce je jednou z nejvýznamnějších příčin zhoršení astmatických potíží. Rinovirusy byly tradičně považovány za viry, které vyvolávají běžné nachlazení. V posledních letech se dokázalo, že stejně mohou být i příčinou závažnějších infekcí dolních cest dýchacích, např. zápalu plic u malých dětí. Jednoznačně jsou nejčastějším virovým spouštěčem záchvatů astmatu a příčinou období zhoršení tohoto onemocnění u starších dětí i dospělých. Další příčinou zdravotních problémů zimního období jsou zejména viry chřipky.

Obrana, kterou nic neprolomí
Časté infekce (více než pětkrát za rok) znamenají, že imunitní systém nefunguje tak, jak má. Na druhé straně-i následkem samotných virových infekcí dochází k poruše imunity, ať už na kratší nebo delší období. Jak tedy podporovat svůj imunitní systém, aby tělo vyburcoval do obrany, kterou neprolomí žádný bacil?
S posilňováním imunity je vhodné začít již v dětství. Děti je třeba plně kojit minimálně půl roku, nenavlékáme je, ale oblékáme cibulovým způsobem (čili raději několik tenčích vrstev, které se dají v případě potřeby svléknout), aby se zbytečně nezpotily. Neměly by vyrůstat ve sterilním prostředí, podle tzv. hygienické hypotézy právě chybění tradičního životního stylu, chybějící kontakt s alergeny, způsobuje snižování odolnosti organismu. I proto mají méně alergií a celkově jsou zdravější děti na venkově, resp. na hospodářských dvorech.

I časté užívání antibiotik způsobuje např. nárůst případů astmatu, dokonce hyperaktivitu dětí. Antibiotika likvidují výlučně původce bakteriální infekce, na viry, které jsou v 99 procentech případů příčinou kašle, průjmů či zvracení, nezabírají. Dnes mají praktičtí lékaři, ale především pediatři, ve svých ambulancích nevelký přístroj, tzv.. spektrofotometr, který z kapky krve z prstu dokáže za 2 – 3 minuty určit hladinu tzv.. C-reaktivního proteinu. Ten je velmi citlivým ukazatelem zánětu a podle jeho výšky ordinují nebo neordinují antibiotika. Obyčejně by se antibiotika neměla předepisovat během prvních tří dnů od vzniku onemocnění. Antibiotika často likvidují i prospěšnou střevní mikroflóru, která je součástí imunity, takže současně s antibiotiky a zejména po antibiotické léčbě se doporučuje užívat probiotika v kapslích.

Při problémech s imunitou je nezbytné otužování, s kterým se dá začít v kterémkoliv  věku. Otužování se nazývá také nejlevnějším lékem a známe dva základní druhy-vzduchem a vodou. Otužování vodou je mnohem účinnější, otužování vzduchem je však jednodušší, např. v podobě každodenních procházek nebo sportování venku bez ohledu na počasí. Nejjednodušším otužováním vodou je střídání teplé a studené sprchy, přičemž vždy končíme studenou. Mezi metody otužování patří i návštěvy sauny nebo kryokomory. Významnou prevencí rýmy je i hygiena nosu ve formě zvlhčování vzduchu v místnosti a jeho pravidelného proplachování roztokem slané vody (přípravky v lékárnách) a časté mytí rukou.

Jedna studie prokázala, že správně mytí rukou (včetně používání antibakteriálních gelů či mýdel) dokáže snížit přenos infekcí prostřednictvím rukou až o 66 %.  Virózy se totiž šíří zejména z držadel na nákupních vozících, autobusech či z klik na toaletách a kancelářích firem.

Na posílení imunity existují volně prodejné preparáty - nejčastěji jsou to výtažky z echinacei, přípravky z hlívy ústřičné, schizandry čínské, probiotika, antioxidanty C a betakaroten, dále zinek a selen. Ověřená je i léčba volně prodejnými enzymy (Wobenzym). Mezi známé přírodní prostředky patří česnek, cibule, med, zázvor, třtinová melasa či kyselé zelí. V případě potřeby mohou imunologové předepsat tzv. imunomodulační preparáty. Slovo imunomodulační znamená, že přípravek umí ovlivnit imunitní systém ve formě jeho posílení, potlačení nadměrné aktivity či úpravy poruchy na normální stav. Seznam imunopreparátů je poměrně dlouhý a každý z nich je určen na jiné potíže.

Obecně ale pomáhá - zdravá strava, dostatečný spánek, sport, smích a spokojený život v kruhu blízkých. Na první pohled nic nového pod sluncem. Ale jak účinné!

Co je imunitní systém
Imunitní systém je soubor buněk a orgánů, které spolupracují na obraně organismu proti útokům "cizích vetřelců ". Mezi ně patří mikroby-drobné infekční organismy jako bakterie a viry, ale i parazity a houby. Lidské tělo je ideálním prostředím pro mnohé mikroby, které do něj pokoušejí vniknout. Úkolem imunitního systému je zabránit jim v tom. Pokud se to nepodaří, musí je vyhledat a zničit. Základní bariéry s vrozenou obrannou schopností tvoří kůže a sliznice. Přirozené imunitě pomáhají i některé buňky v krvi schopné zasáhnout tam, kde nežádoucí mikroorganismus pronikne zmíněnými bariérami. Druhou obrannou linii představuje získaná imunita. Ta se formuje v průběhu života na základě kontaktu s cizorodými látkami (např. bakteriemi). Fungování získané imunity zajišťuje složitá soustava buněk a různých látek. Výkonnými orgány tohoto systému jsou specializované buňky a bílkoviny- protilátky.