Jak poznáme metabolický syndrom?
V Evropě i Americe řádí epidemie, na kterou ročně umírají miliony lidí. Přesto se mnohem častěji mluví o ptačí chřipce a AIDS, než o metabolickém syndromu.
Ohrožuje nás na dva způsoby. Metabolický syndrom zvyšuje riziko, že dostaneme infarkt či cévní mozkovou příhodu, nebo onemocníme na cukrovku. Jak se dá odhalit? Jednoduše. Má ho člověk, u kterého se objeví "alespoň" tři z pěti rizikových faktorů: snížená hladina "dobrého" cholesterolu, zvýšená hladina tuků v krvi, zvýšená hladina krevního cukru, vysoký krevní tlak a nadbytek tukové tkáně v oblasti pánve. Zatímco první čtyři parametry vám z krve vyšetří lékař, nitrobřišní tuk si můžete změřit i sami. Muži mohou mít v pase nejvíce devadesát čtyři centimetrů, ženy osmdesát. Pokud je váš obvod pasu větší, je pravděpodobné, že máte metabolický syndrom.
Nebezpečný tuk je ve střevě
Nepleťte si nitrobřišní tuk s typickými tukovými polštáři kolem pasu či na jiných partiích těla, které vám nemilosrdně deformují postavu. Tento tuk pouhým okem neuvidíte, ukládá se totiž v nitrobřišních střevních kličkách. Hromadí se v nich proto, že se málo hýbeme a mnoho jíme. Samozřejmě, k tomu třeba připočítat i genetické danosti. Tuková tkáň totiž není jen obyčejná zásobárna tuku, ale aktivní orgán, který plní mnoho funkcí. Co má velbloud v hrbu, to má člověk v břiše. V minulosti mu tento tuk sloužil na uskladnění energie potřebné k přežití v obdobích hladu. V podmínkách moderního způsobu života se ho však v našem těle hromadí mnohem více, než je třeba. Nitrobřišní obezitu, kterou si odměříme podle obvodu pasu, si tedy netřeba zaměňovat s celkovou obezitou, kterou si vypočítáme podle populárního BMI indexu. Netěšte se však předčasně: nitrobřišní a podkožní tuk přece jen spolu souvisí! Pokud máte BMI vyšší než 25 a jste zároveň širší v pase, "šance", že dostanete metabolickou poruchu, se podstatně zvyšuje.
Světový produkt
Smrtící kvinteto rizikových faktorů zuří v Americe i v Evropě jako pandemie. Přesto, že na metabolický syndrom ročně umírají miliony lidí, mluví se více o ptačí chřipce či HIV. Právě proto začali odborníci ze šedesáti tří zemí světa spolupracovat na mezinárodním projektu IDEA. Přes šest tisíc lékařů vyšetřilo během dvou dnů přes 170 tisíc pacientů. Byli to lidé od osmnácti, do šedesáti let, kteří z jakéhokoliv důvodu navštívili lékaře. Ti jim změřili obvod pasu i index tělesné hmotnosti a zároveň zjišťovali, zda mají kardiovaskulární potíže, cukrovku a jiná onemocnění, zda kouří, jak se stravují a hýbou. Nedávno odborníci konečně zveřejnili výsledky výzkumu. Na papíře potvrdili to, co většinou tušíme, ale nepřipouštíme si: S naším zdravím to jde rapidně z kopce! !
