Jak poznáme onkomarkery?

I vy jste si dosud mysleli, že pokud vám ze vzorku krve určí hodnoty onkomarkerů, dozvíte se, zda vám v těle roste zhoubný nádor? Bohužel, není to tak. Přesto mají onkomarkery při diagnostice nádorových onemocnění významnou roli.

Co je tedy pravda a co ne?

Po vyšetření onkomarkerů se dozvíme, zda máte rakovinu. Nedozvíme. Celoplošný screening zaměřený na vyhledávání včasných a jednodušeji léčitelných stadií rakoviny nemůžeme zrealizovat tak, že budeme všem sledovat hodnoty všech onkomarkerů. Kdyby to bylo tak jednoduché, odebrali bychom každému několik mililitrů krve a vyšetřili, zda nemá rakovinu prsu, vaječníků nebo tlustého střeva. Ukazatelů, jejichž zvýšené hodnoty mohou svědčit o konkrétním nádorovém onemocnění, je velmi málo. Onkomarkery nejsou orgánově specifické, což značí, že stejný typ se může nacházet v plicích, děloze i v tlustém střevě. Výjimkou je jen prostatický specifický antigen. Tvoří se výhradně v prostatě. Proto se jeho vyšetřování využívá při vyhledávání karcinomů prostaty.

Hladiny stoupnou pouze při zhoubných diagnózách

Ne! Onkomarkery produkují nejen rakovinné tkáně, ale i nezhoubné útvary či zánětlivá ložiska. Zvýšené hladiny mohou být i důsledkem častého kouření nebo určitých fyziologických procesů. Například onkomarker CA 125, který přísluší vaječníkům a děloze, se může zvýšit při menstruaci nebo během těhotenství, ale i při endometrióze či při onemocnění poplicnice, pobřišnice a osrdečníku. Patologické hodnoty bohužel nesdělují, zda jejich vzestup vyprovokovala přítomnost rakovinové tkáně, nebo jen nezhoubná cysta či zánět. Pokud by tomu tak bylo, pacienti s horšími výsledky by směřovali na ultrazvuk, počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci a nakonec na operační stůl, kde bychom jim odebrali vzorek tkáně na histologický rozbor. Mnohokrát by šlo o falešný poplach, zbytečné výkony a psychickou zátěž.

Už první špatný výsledek vám dá důvod k obavám

Určitě ne! Podle první zvýšené hodnoty se nedá orientovat. Ani její ignorování však není správné. Úroveň podezřelého onkomarkeru je třeba pravidelně kontrolovat. Až na základě získaných výsledků můžeme posoudit, jak se vyvíjí. Pokud se udržuje na stejné úrovni nebo klesne, s největší pravděpodobností jde o zánětlivé onemocnění. Podezření na zhoubnou diagnózu vzniká tehdy, když hodnoty onkomarkeru stoupají. I tehdy však musíme brát v úvahu i výsledky dalších vyšetření.

Mohou  onkomarkery stoupnout i bez příčiny

Mohou, ale, jde o vzácný úkaz, protože nějaký důvod většinou je. Jisté ženě jsme vyšetřili několik onkomarkerů, mezi nimi i CA 125. A právě ten měla až desetinásobně zvýšený. Prošla celým vyšetřovacím maratónem a podstoupila i operační zákrok, ale všechno bylo v pořádku. Ani důkladné vyšetření dýchací soustavy, pobřišnice a osrdečníku neodhalilo žádné onemocnění. Jelikož se hodnoty onkomarkeru při opakovaných kontrolách po celou dobu neměnily, konstatovali jsme, že je zdravá, jen má přirozeně posunutou hranici tohoto markeru.

Při rakovině nemusí stoupnout

Nemusí, ale, je to individuální. Stává se to však při rakovině vaječníků. Výzkumy odhalily, že až polovina žen v prvním stádiu onemocnění měla hodnoty onkomarkeru CA 125 v normálu. Podobný jev se může vyskytnout i při rakovině tlustého střeva v prvním a druhém stádiu. Až polovinu onemocnění nemusí provázet zvýšená hladina příslušného onkomarkeru. Zhoubná tkáň ho sice produkuje, ale ještě neproniká do krve. Proto lékaři pracují s onkomarkery nejraději až po potvrzení rakoviny. Jejich sledování je zbytečné. Při zvýšených hodnotách vás tak neminou jiné testy.

Není pravda

Pokud lékaři odhalí vyšší hodnoty některého onkomarkeru, je to důvod na ostražitost, ne na diagnózu. Užitečné jsou při diferenciální diagnostice, tedy v situaci, kdy někdo krvácí z konečníku, což může být příznak zánětlivého onemocnění, ale i rakoviny tlustého střeva. Kontrola onkomarkerů může pomoci i při sledování účinnosti léčby. Pokud zabírá, marker klesá. Ale ... některé druhy chemoterapie způsobují rozpad nádorových buněk, čímž se z nich ve větší míře vyloučí onkomarkery, proto jejich úroveň může krátkodobě vzrůst, podotýká odborník a doplňuje, že sledování onkomarkerů má největší vypovídací hodnotu až po ukončení onkologické léčby. Jejich pokles svědčí o tom, že byla úspěšná. Opětovný nárůst je zase signálem, že je třeba zasáhnout.

Vyšetření onkomarkeru CA 125 není součástí preventivních gynekologických prohlídek

Nepotvrzené Je pravda, že před několika lety se tento onkomarker vyšetřoval všem ženám v rámci preventivních prohlídek. Jako screeningová metoda se nerealizuje ani ve světě, protože nemá potřebnou vypovídací hodnotu. Nejde jen o to, že i tento test něco stojí. Při zvýšených hodnotách se na něj naváže lavina testů - opakovaná CT, ultrazvuky a magnetické rezonance. Mnoho žen se podrobilo i zbytečným operačním zákrokům, podle kterého má význam vyšetřovat CA 125 až tehdy, když se v malé pánvi objeví podezřelý útvar. Rovněž po ukončení léčby rakoviny vaječníku. Od vyšetření onkomarkerů se ustoupilo i přesto, že rakovina vaječníku stále patří k tvrdým diagnostickým oříškům. Přispívá k tomu i stavba břišní dutiny. Nádoru dovoluje dlouho růst bez jakýchkoliv příznaků, bez bolestí či bez nežádoucího krvácení. Projeví se nanejvýš mírným zvětšením břicha. Ženy si myslí, že přibraly. Vyhledají ho až tehdy, když jsou ve třetím či ve čtvrtém stádiu onemocnění. Mnohokrát ho odborníci neodhalí ani pomocí ultrazvuku a hladin onkomarkerů. Proto se už dlouho pracuje na jiných vyšetřovacích metodách, které by onemocnění odhalily ve včasných a snadněji léčitelných stádiích.

Nový onkomarker

Nový onkomarker může pomoci rozlišit, zda jde o zhoubný nebo nezhoubný nádor. Hodnotí se z krve a nikdy ho nevyšetřujeme samostatně, vždy v kombinaci s markerem CA 125. Obě zjištěné hodnoty dáme do poměru a podle výsledku v procentech umíme odhadnout riziko rakovinového onemocnění. Pokud získáme údaj například pětadvacet procent, jde o nízké riziko. Pacientka nemusí podstoupit operaci, kterou se diagnóza definitivně potvrdí nebo vyloučí. Stačí ji jen pravidelně sledovat.