Jak probíhá vyšetření plic?

Plicím nejvíce ubližují cigarety. Máte nějaké projevy alergie? Zhoršení dýchání v pylové sezóně? Máte momentálně problémy s dýcháním? Cítili jste už někdy mírný tlak na průduškách? Pískalo vám v nich?  Chováte nějaká zvířata? Jaké barvy máte hleny? Od kolika let kouříte? Kolik cigaret denně? Kašlete ráno?  Takovými a podobnými otázkami zahrnují lékaři plicních ambulancí pacienty. Takovému interview lékaře s pacientem se  odborně říká anamnéza.

Základ je foukání do spirometru
Zlatým standardem plicního vyšetření, zejména co se týče diagnostiky chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), nazývané také "kuřácké plíce", je spirometrie. Jde o jednoduchý test na změření množství vzduchu, který může člověk najednou vydechnout, a času, který na to potřebuje. Jakýmsi "foukáním do trubice" se tedy změří, jak efektivně a jak rychle člověk dokáže vyprázdnit plíce. Hodnotí se celková kapacita plic a pak objem vzduchu vydechnutí za první sekundu. Součástí základního vyšetření při tomto onemocnění je i zjištění reakce pacienta na léky. Podají se mu léky na rozšíření dýchacích cest. Říká se tomu i bronchodilatační test. Pokud u astmatika po podání takových léků nastane výrazné zlepšení, v případě CHOPN to neplatí. Podstatou nemoci je totiž nezvratná obstrukce, zúžení dýchacích cest a k významnému zlepšení nedochází ani po podání léků na jejich uvolnění.

Pacient, pokud je stále kuřák, by měl ihned skoncovat s cigaretami
I kuřáci však musí lékaři  léčit, i když se je snaží přesvědčit, že pro sebe mohou velmi mnoho udělat, pokud kouření stopnou. V pokročilejších stupních až zdravotní komplikace přesvědčují o tom, že cigarety měli dávno zahodit. Adepti na odvykání kouření jsou většinou na takové závažné onemocnění, jakým je CHOPN, příliš mladí. Každý z nich si však stěžuje na dušnost po námaze, pískání na průduškách či kašel. Pokud se jim podaří skoncovat s cigaretami, budou na nejlepší cestě, jak se mnohým kuřáckým diagnózám, vyhnout i do budoucna.

Nejčastější plicní vyšetření
• rozhovor s pacientem (anamnéza)
• poslechový nález (poslech stetoskopem)
• testování vykašlávaného hlenu (sputa) v laboratoři
• spirometrie
• bronchodilatační test, rtg plic
• vyšetření krevních plynů (obsah kyslíku v krvi)

Nejčastější plicní onemocnění
Astma: chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se dá léčit pravidelným užíváním protizánětlivých léků, případně v kombinaci s léky na uvolnění průdušek, při záchvatu se používají záchranné léky na roztahování dýchacích cest. Cigaretový kouř je jedním ze spouštěčů astmatických záchvatů.
Zánět průdušek: bronchitida. Projevuje se dráždivým kašlem, později vykašláváním hlenů. Může být akutní, způsoben viry nebo bakteriemi, nebo chronický, tzv. ranní kuřácký kašel, zejména ráno, který způsobuje trvale vysoké produkce hlenu v průduškách.
Zápal plic: pneumonie. Může být virového nebo bakteriálního původu. V případě oslabených a starších lidí může být příčinou smrti, např. jako komplikace chřipky. U kuřáků je snížená obranyschopnost dýchacích cest, jsou náchylnější na respirační onemocnění.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN): způsobuje ji chronický zánět průdušek, zničení plicní tkáně má za následek tzv. rozedmu plic. Nejrychleji rostoucí příčina smrti na světě. Následek kouření.
Rakovina plic: Zákeřný druh nádoru, který se dlouho vyvíjí bez příznaků. Devět z deseti případů rakoviny plic je u kuřáků.
Spánková apnoe: porucha ve spánku, při které se objevují dlouhé přestávky v dýchání, krev se proto špatně okysličuje. Projevuje se hlasitým chrápáním s výpadkem dechu a tím, že postižení bývají během dne nápadně ospalí. Souvisí s nejvyšší pravděpodobností s vysokým krevním tlakem, arytmií a mozkovou mrtvicí.