Jak se chránit před cestou za exotikou?

Exotika může vyjít příliš draze. Počet rekreantů, kteří chtějí spojit odpočinek s exotikou, stále roste. Ne všichni však myslí s respektem na to, že si mohou přivézt i nějakou exotickou nemoc. Exotické destinace přinášejí zdravotní rizika.

Japonská encefalitida
je virový zánět mozku, který přenáší komár rodu Culex a každoročně postihuje asi 50 tisíc osob. Na Taiwanu je rizikovou oblastí celé území, občasný výskyt případů zaznamenáváme i v hlavním městě Taipei a v jeho okolí. Sezóna přenosu nákazy je od dubna do října s vrcholem v měsíci červenu. Před cestou do rizikových oblastí se doporučuje preventivní očkování v odstupu 1 – 2 týdnů. Třetí dávka posilující imunitu se má podat za 12-18 měsíců. Očkování se doporučuje při pracovních, resp. studijních pobytech v oblasti s výskytem japonské encefalitidy. Důležitou roli při prevenci této nákazy-a podobně je to i v případě malárie-hraje používání repelentů a další způsoby ochrany před komáry.

Žloutenka typu A
pokud bychom si položili otázku, jaké onemocnění z těch, kterým lze předcházet očkováním, jsou u cestovatelů nejčastěji, jednoznačně by asi zvítězila žloutenka typu A. Říká se jí také "nemoc  špinavých rukou "a ne zcela správně i infekční nebo střevní žloutenka. Je to virový zánět jater rozšířený po celém světě, největší riziko nákazy však hrozí turistům při návštěvě tropických a subtropických oblastí včetně zemí jižní Evropy. Častým zdrojem infekce na dovolených v cizině jsou saláty, mořské plody, neumyté zelenina a ovoce, ale i kostky ledu v nápoji. Očkování proti tomuto "nechtěnému suvenýr z dovolené "by mělo být základní výbavou každého cestovatele.

Žloutenka typu B
Při delších pobytech v zahraničí se doporučuje i očkování proti žloutence typu B, té se zas říká krevní, resp. sérová žloutenka. Přenáší se totiž krví a krevními přípravky, jehlami, tetováním, piercingem, nakaženou břitvou při holení. Pro cestovatele může být z hlediska infekce tímto onemocněním nebezpečná i návštěva u zubaře či ošetření místním doktorem v krajinách s nižším hygienickým standardem. Pokud si turista si není jistý dokonalou sterilizací jehel a jiného zdravotnického materiálu, je dobré se tzv. invazivním lékařským zákrokům vyhnout. Existuje sice podstatně více druhů, ale jen proti typu A a B je možné dát se očkovat. "Béčková" žloutenka je navíc mimořádně nebezpečná v tom, že může přejít do chronické fáze, která končí cirhózou nebo rakovinou jater. Ale i na ,, áčkovou " žloutenku lze zemřít, zejména pokud jde o staršího člověka, resp. někoho s chronickým onemocněním. Děti "áčkovou" nákazu překonají snadněji.
Existují samostatné vakcíny proti žloutence typu A nebo B, nebo je možné rozhodnout se pro kombinovanou vakcínu. Například děti narozené po roce 1998 jsou očkováné proti žloutence typu B v rámci povinného očkování, takže je stačí doočkovat jen vakcínou proti "áčkové" žloutence.

Břišní tyfus
V zemích třetího světa je stále relativně častý břišní tyfus. Nákaza se obvykle přenese rukama nebo infikovanou potravou či vodou. Především u starších, silnějších žen, které měly problémy se žlučníkem, může tyfus přejít do chronického stadia a cestovatel nakažený v průběhu pobytu v zahraničí se stane chronickým nosičem onemocnění. Jedna dávka vakcíny prostřednictvím injekce zajistí solidní ochranu na tři roky. Proti tyfu existuje i orální (ústy) vakcína ve formě tobolek. Důležitá je rychlá diagnóza.

Žlutá zimnice
Jediným povinným očkováním do některých zemí je očkování proti žluté zimnici. Tato nákaza se přenáší kousnutím komára a u turistů, kteří nemají proti ní vytvořené protilátky, dosahuje úmrtnost až 60 procent. Zatímco proti žloutence, ale i tyfu či zánětu mozkových blan vás může očkovat i praktický lékař, očkování proti žluté zimnici se provádí jen v centrech, která jsou schopná vydat oficiální osvědčení o vakcinaci ve světovém jazyce (hygienické stanice, úřady veřejného zdravotnictví, nemocniční oddělení, příp. některá soukromá zdravotnická pracoviště).

Zánět mozkových blan
V Saudské Arábii se povinně od poutníků do Mekky vyžaduje i očkování proti zánětu mozkových blan (meningokokové meningitidě) v období pouti. Jinak se očkování proti bakteriálnímu zánětu mozkových blan při cestě do ostatních zemích "jen" doporučuje.

Tetan, záškrt, dětská obrna, vzteklina
Při cestách za exotikou nelze zapomínat ani na "neexotické" onemocnění jako tetanus, záškrt, dětská obrna či vzteklina. Očkování proti tetanu je přece bezplatné a přeočkování "protitetanovkou" každých 10 let by si měl u svého praktického lékaře každý uhlídat sám. Proti záškrtu a dětské obrně se očkuje v rámci povinného očkování v dětském věku, ale pokud uplynulo více než 10 let od posledního přeočkování, někdy je třeba při cestách do rozvojových zemí podat posilovací dávku. Zvažuje se i preventivní očkování proti vzteklině.

Malárie
V “malarických“ oblastech žije až 40 procent světové populace. V rámci prevence je možné jedině důsledně se chránit před  komáry a užívat antimalarika. Při jakýchkoliv podezřelých zdravotních problémech i po návratu z cesty během inkubační doby malárie (může trvat i 10 měsíců!)je třeba vyhledat lékaře. Malárie se dá zjistit z jediné kapky krve. Rychlá diagnóza je důležitá!
Prevence malárie
o Buďte si vědomi rizika malárie na místech, které se chystáte navštívit, někdy stačí jediné štípnutí
o Chraňte se před kousnutím komára dostupnými prostředky-dlouhé rukávy, kalhoty, světlé materiály, účinné repelenty na kůži i na oděv, používání moskytiéry
o Malárii přenášející komáři mají tendenci štípat za šera a na úsvitu
o Dodržujte užívání doporučených léků (antimalarika jsou na lékařský předpis)
o Prvotní příznaky malárie jsou často nesprávně považovány za chřipku: horečka, třesavka, zimnice, pocení, nevolnost, bolest svalů