Jak se liší alergický kašel od virového kašle?

Hlavní rozdíly mezi alergickým a virovým kašlem

Hlavním a zároveň velmi zásadním rozdílem mezi alergickým kašlem a infekčním virovým kašlem, který velmi často doprovází běžná nachlazení a jiná virová onemocnění dýchacích cest, je především přítomnost či nepřítomnost zvýšené tělesné teploty nebo dokonce horečky v celkovém klinickém obraze nemoci, dále pak charakter a složení doprovodných příznaků, ale také délka trvání kašle jako takového a způsob, jakým se jeho charakter v průběhu času proměňuje. Zatímco alergický kašel má tendenci přetrvávat po velmi dlouhou dobu, a to v řádu týdnů, měsíců nebo dokonce i let, přičemž jeho základní charakter zůstává po celou tuto dobu prakticky nezměněn, virový infekční kašel má naopak zcela odlišný průběh, který se v čase dynamicky vyvíjí a mění, a to jak z hlediska charakteru samotného kašle, tak z hlediska povahy a množství hlenu, který je při kašlání produkován. Alergický kašel zpravidla není nikdy doprovázen horečkou ani zvýšenou tělesnou teplotou, stejně tak se u alergického kašle neobjevují bolesti svalů, kloubů ani celková únava a malátnost, které jsou naopak velmi typickými průvodními jevy virových infekčních onemocnění. Místo těchto příznaků alergický kašel provází především výrazné slzení a pálení v očích, výrazné svědění a pálení v nose i krku a typická vodnatá čirá rýma bez jakéhokoli zbarvení hlenu, která naopak u virových infekčních onemocnění postupem času mění svůj charakter a zhušťuje se do hlenohnisavé, žluté nebo zelené sekrece.

Alergický kašel a jeho léčba

Alergický kašel je ze své podstaty suchý a dráždivý prakticky po celou dobu svého trvání, bez ohledu na to, zda trvá pouhé týdny nebo celé roky, a na rozdíl od virového kašle se jeho charakter zásadním způsobem nemění, hlen zůstává řídký, čirý a je ho výrazně méně po celou dobu trvání potíží. Může se sice v určitých situacích měnit jeho intenzita, a to zejména v závislosti na množství alergenu přítomného v okolním prostředí, tedy například v závislosti na aktuální pylové situaci v případě pylových alergií nebo v závislosti na kontaktu s roztoči, zvířecí srstí či jinými běžnými alergeny, avšak samotný dráždivý suchý charakter kašle přetrvává. Intenzita alergického kašle se tedy typicky výrazně zhoršuje při zvýšeném působení alergenu, například v době pylové sezóny na jaře nebo v létě, a naopak se může výrazně snížit nebo téměř zcela vymizet v případě, že se podaří působení příslušného alergenu omezit nebo zcela eliminovat, například přestěhováním se mimo oblast s vysokou pylovou koncentrací nebo odstraněním alergenu z domácího prostředí. Základním pilířem farmakologické léčby alergického kašle jsou antihistaminika, tedy léky zaměřené přímo na potlačení alergické reakce organismu, mezi které patří například velmi dobře známý a široce dostupný lék Claritine s účinnou látkou loratadin, nebo například Xyzal obsahující účinnou látku levocetirizin, případně Zyrtec s účinnou látkou cetirizin, přičemž všechny tyto léky působí tak, že blokují histaminové receptory v těle a tím výrazně snižují nebo zcela potlačují alergickou reakci organismu včetně dráždivého kašle. Jako doplněk farmakologické léčby se pak někdy, zejména na noční hodiny, kdy dráždivý kašel může výrazně narušovat kvalitu spánku, používají také antitusika, tedy léky přímo potlačující kašlací reflex, mezi které patří například velmi oblíbený přípravek Sinecod ve formě kapek nebo sirupu, který účinně tlumí dráždění ke kašli a umožňuje tak pacientovi klidnější a kvalitnější spánek.

Virový infekční kašel a jeho průběh

Běžný virový infekční kašel, který je jedním z nejčastějších příznaků respiračních virových onemocnění, jako jsou nachlazení, chřipka nebo různé virózy, trvá obvykle v rozmezí jednoho týdne až deseti dnů, přičemž u starších osob a u lidí s oslabenou imunitou nebo se závažnějšími chronickými onemocněními může délka trvání kašle dosáhnout i patnácti dnů nebo více, a jednou z jeho nejcharakterističtějších vlastností je právě skutečnost, že se jeho charakter v průběhu nemoci dynamicky proměňuje a vyvíjí. V prvních dvou až třech dnech virového onemocnění bývá kašel zpravidla suchý, dráždivý a velmi nepříjemný, podobně jako kašel alergický, avšak na rozdíl od alergického kašle se tento suchý charakter brzy mění a přibližně od třetího nebo čtvrtého dne nemoci přechází většinou v kašel vlhký a hlenový, při kterém organismus produkuje stále větší množství hlenu a kdy se charakter tohoto hlenu postupně mění z čirého na zakalený, hlenový a někdy až hlenohnisavý. Důležitou součástí léčby vlhkého virového kašle jsou mukolytika a expektorancia, tedy léky napomáhající zkapalnění a uvolňování hlenu z dýchacích cest, mezi které patří například přípravek ACC LONG s účinnou látkou acetylcystein, který výrazně snižuje viskozitu hlenu a usnadňuje tak jeho vykašlávání, nebo například lék Erdomed s účinnou látkou erdostein, který má podobný mechanismus účinku a navíc disponuje i protizánětlivými vlastnostmi, přičemž oba tyto léky výrazně napomáhají urychlení procesu hojení a zkrácení celkové doby trvání virového onemocnění.

Kdy navštívit lékaře

Ačkoli výše popsané rozdíly mohou být velmi nápomocné při počátečním rozlišování alergického a virového kašle, je naprosto zásadní si uvědomit, že s naprostou jistotou může správnou příčinu a povahu kašle určit jedině kvalifikovaný lékař, a to na základě podrobného poslechu plic fonendoskopem, vyhodnocení celkového klinického obrazu pacienta, krevních testů včetně případného stanovení specifických alergenů, a v případě potřeby také dalšími odbornými vyšetřeními, jako je spirometrie, rentgen hrudníku nebo alergologické testy. Proto se všeobecně doporučuje neodkládat návštěvu lékaře v případě, že kašel přetrvává déle než jeden týden u dospělých osob, nebo déle než tři dny u dětí, nebo pokud se průběhem času jeho příznaky zhoršují namísto toho, aby se postupně zlepšovaly, případně pokud je kašel doprovázen vysokou horečkou, výraznou dušností, bolestí na hrudi nebo jinými znepokojujícími příznaky, neboť pouze včasná a správná diagnóza může zajistit zahájení odpovídající a účinné léčby, která povede ke skutečnému úlevě od obtíží a k celkovému zlepšení zdravotního stavu pacienta.