Dnešní přehrávače mají na výstupech ve sluchátkách intenzitu od 80 do 120 decibelů. Tento zvuk proniká bez jakýchkoliv ztrát a omezení přímo do ucha, proto nelze očekávat nic jiného než postupné poškozování sluchu. Na trvalých změnách se podílí i charakter hudby, hlasité údery bubnů či vysoké tóny, při kterých se k hluku přidružuje i intenzivní vibrace. Hluk kromě toho působí na lidi, i když si ho neuvědomují. Můžeme ho přirovnat k pasivnímu kouření. Pokud při rozhovoru musíme na sebe křičet, znamená to, že hluk v našem okolí je již nepřiměřený a škodlivý.
Nadměrné decibely prostě ničí smyslové buňky ve vnitřním uchu. Čím déle na ucho působí, tím více nervových buněk odumírá a tato ztráta je trvalá a nenahraditelná. Může se dokonce skončit úplnou hluchotou. Pokud je sluch již poškozen, nedá se opravit! Nejprve člověk přestává vnímat vysoké tóny, proto hůře slyší ženské a dětské hlasy. Hlas jiného sice často slyší, ale nerozumí mu - má totiž problémy dobře vnímat a rozlišovat slova se sykavkami. Později už běžný rozhovor neslyší vůbec. Ale život umí znepříjemnit i mnohem banálnější porucha, tinitus, tedy ušní šelest, který se projevuje jako zvonění, pískání nebo hučení. A to není všechno: hluk se jako jeden z největších stresových faktorů podílí na vzniku arteriosklerózy, na zvyšování krevního tlaku, hladiny cukru a cholesterolu v krvi. Negativně ovlivňuje nervový a hormonální systém, funkci srdce i mozku, způsobuje poruchy trávení i látkové přeměny, změny psychomotorických funkcí, podporuje agresivitu, snižuje obecnou odolnost organismu. U dětí může způsobit poruchy paměti, zvýšený krevní tlak a puls.
Je načase, abychom hluk začali legislativně regulovat, jinak v průběhu několika let budeme stát před medicínským a ekonomickým problémem epidemie hluchoty. Teenagerům i rodičům radíme: v každodenním životě snižte na minimum pobyt v jakémkoliv hlučném prostředí. Tam, kde se dá, například při používání audio-a videotechniky v bytě, v autě nebo v kanceláři, nepřekračujte přijatelnou hladinu hluku. Podle odborníka bychom měli věnovat mimořádnou pozornost nastavení přiměřené hladiny zvuku ve všech druzích sluchátek: bylo by fajn, kdyby výrobci museli do přehrávačů zabudovat omezení intenzity a času užívání. Pomohlo by také, kdyby se upravila a kontrolovala hlučnost na koncertech či jiných hudebních produkcích a dodržovaly se přestávky, během nichž si ucho může odpočinout. Už po hodině na diskotéce potřebuje sluch na regeneraci několik hodin. Po delším pobytu by měl mladý člověk dopřát svým uším skutečný odpočinek. Neměl by poslouchat žádnou hudbu, měl by se pohybovat v tichém prostředí a další den si diskotéku raději odpustit.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.