Jak vzniká rakovina?

Propukne po tom, co se v těle nahromadí změny, přesněji mutace, v jedné buňce konkrétní tkáně. Trvá to nějaký čas, proto se nádory většinou objevují u starších lidí. Někdy však mutace nastane v genech zárodečných buněk - ve vajíčku nebo ve spermii - a způsobí dědičnou predispozici, čili zvýšenou vnímavost na vznik některých typů nádorů. Znamená to větší riziko, ale ne jistotu, že onemocníte.

Co ji ovlivňuje?

✚ kouření (i pasivní) 33%
✚ strava 30%
✚ infekce, viry, bakterie 10%
✚ ionizující záření 6%
✚ dědičná predispozice 5%
✚ povolání 3%
✚ alkohol 3%

Co přesně znamená personalizovaná léčba?

Chemoterapie ničí nádorové i zdravé buňky, zejména ty, které se rychle množí a rostou, tedy buňky kostní dřeně, trávicího traktu a kořínků vlasů. Cílená léčba je také založena na chemickém základě, ale mechanismus účinku je jiný. Nová skupina léků - monoklonální protilátky - působí na znak, kterým se nádorová buňka liší od zdravé. Díky tomu nepoškozují ostatní tkáně.

Má i nějaké slabé stránky?

Má méně nežádoucích účinků a je efektivnější, stále jsme se však nedostali tam, kam bychom chtěli. Monoklonální protilátky dokáží zlepšit žití, u většiny nádorových onemocnění se však kombinují s klasickou chemoterapií. Bez ní je účinnost této léčby podstatně nižší. Při současné standardní chemoterapii je však asi 30 až 50 procent pacientů léčených neúčinným způsobem. Zbytečně je vystavujeme toxicitě a zhoršujeme jim kvalitu života. Při nádorech, kde můžeme uplatnit individuální přístup a nasadit monoklonální protilátku, se tato účinnost zvyšuje až na 80 až 90 procent.

Které jsou to nádory?

Ty, u kterých zjistíme přítomnost specifického znaku přímo z nádorové tkáně, konkrétně při rakovině tlustého střeva, konečníku a prsu, některých lymfomů a sarkomů.

Kromě cílené léčby se využívá i:

Chirurgická
Její podstata je v odstranění všech nádorových buněk z těla pacienta
v narkóze. Největší úspěšnost má u malých ohraničených nádorů.

Radioterapie
Léčba ionizujícím zářením. Brání růstu nádorové tkáně, které je na záření mnohem citlivější než zdravá. Má však i mnoho nežádoucích účinků.

Chemoterapie
Základem je podávání cytostatik - léků, které poškozují především dělící se nádorové buňky a přitom v co největší míře šetří buňky zdravých tkání.

Hormonální
Využívá se zejména při léčbě hormonálně závislých nádorů, například prsu a prostaty. Je velmi účinná a má mírnější nežádoucí účinky než chemoterapie.

Imunologická
Základní myšlenkou je pomoci pacientovi zlikvidovat nádor prostřednictvím jeho vlastního imunitního systému. V poslední době se výzkum zaměřuje na nádorové vakcíny. Čeští vědci připravují klinické zkoušky autovakcín, které vyvíjejí už deset let. Vyrábějí se na míru pro každého pacienta z jeho nádoru a vlastních buněk imunitního systému. Odborníci ze získaného materiálu vypěstují specifické buňky, které vyhledají nádor, obklopí jej a nedovolí mu dál růst. Autovakcíny sice nemají vedlejší účinky, ale jde jen o doplňkovou léčbu k existujícím způsobům.

Zachytit dřív signály rakoviny

Genetici dnes už umí odhalit, zda jste zdědili nebezpečnou mutaci a máte vysoký předpoklad na vznik onkologického onemocnění. Zatím však nedokážou přesně zjistit, zda vám v blízké budoucnosti nehrozí sporadická forma rakoviny, která je mnohem častější než dědičná. Vědci se proto snaží rozlousknout i tento oříšek. Příčinou rakoviny nejsou jen zmutované geny. Často za ni mohou různé jiné faktory. Jedním z nich je methylace DNA, tedy chemický proces, který je zodpovědný za to, zda jsou v buňkách našeho těla aktivovány, dobré ', nebo, špatné' geny. Rakovinné buňky mají odlišný profil DNA metylace a tím i spektrum aktivních genů než zdravé buňky. Právě to se dá využít jednak na včasnou diagnostiku a jednak pro sledování účinnosti léčby. Cílem týmu je vytipovat metylací vyřazené geny pro určitý typ nádoru a díky tomu určit, u kterého pacienta právě začíná nebo v blízkém čase bude probíhat nádorový proces. Metodu už vědci otestovali na pacientech s rakovinou tlustého střeva a v současnosti pracují na identifikaci agresivních forem nádorů prsu.

Chemoterapie bez vedlejších účinků

V laboratoři molekulární onkologie již několik let testují i využití dospělých kmenových buněk v léčbě nádorů. Jsou unikátní v tom, že se umí samy obnovovat během celého našeho života a specializovat se na různé druhy buněk, například mozkové, srdeční či kožní. Zajišťují regeneraci orgánů v těle, ale i opravu a nahrazení poškozených částí po zánětech či poraněních. Tuto jejich schopnost využívají nádorové buňky, které tělo ze začátku neumí rozlišit jako nepřítele, proto se mohou vesele množit. Kmenové buňky se k nádoru dostanou krevním oběhem, zachytí se na něm a podporují ho v růstu. Odtud je podle vědců už jen krůček k tomu, aby přímo k němu dopravily i trojského koně - léčivo, které bude působit pouze v tomto místě a neohrozí ostatní tkáně. Dosavadní výsledky naznačují, že převratná léčebná metoda je zcela reálná a o několik let by se mohla dostat k pacientům. Chemoterapie by díky tomu získala zcela nový rozměr. Byla by bez toxických vedlejších účinků, efektivní a zároveň bezpečná. Velké naděje se do této terapie vkládají i z pohledu cílené léčby metastáz, které se běžnými vyšetřovacími metodami nedají zjistit. Kmenové buňky s trojským koněm by se k nim snadno dostaly a udělaly s nimi krátký proces.

Terapie na míru

Další přístroj, kterým se v ústavu mohou pochlubit, je pulzní elektroforéza. Namíchá lék na míru pro onkologického pacienta a vystačí si pouze se vzorkem jeho DNA. Odborníci díky elektroforéze umí sledovat, jak konkrétní lék působí na chromozomy, tedy malé částice, z nichž je DNA vytvořena. Přístroj jim umožňuje vidět nejen to, zda léčivo dokáže lámat chromozómy, a tím i ničit nádorovou buňku, ale i to, jak účinně to dělá. A právě tento fakt je nejdůležitější pro úspěšnou léčbu. Pokud se najdou peníze na další výzkum, možná se s novými metodami reálně setkáme i v laboratořích onkologických pracovišť. Zatím je vše v experimentálním stádiu.