Jaká dieta pomůže na dráždivý tračník?

Syndrom dráždivého tračníku představuje chronickou funkční poruchu trávicího traktu, jejíž úplné vyléčení bývá velmi obtížné, avšak cílená úprava stravovacích návyků spolu s důsledným omezením psychického stresu tvoří základní pilíře pro výrazné zmírnění nepříjemných projevů a návrat k plnohodnotnému životu. Vzhledem k tomu, že každý lidský organismus reaguje zcela odlišně a onemocnění se podle převažujících symptomů dělí do čtyř základních subtypů, neexistuje univerzální jídelníček vhodný pro každého pacienta. Klíčem k úspěšné terapii je proto vytvoření individuálně přizpůsobeného stravovacího plánu, který precizně eliminuje konkrétní dráždivé potraviny a zohledňuje specifické fyziologické potřeby daného jedince, čímž minimalizuje dopady nemoci na jeho každodenní fungování.

Low-FODMAP dieta a postupné odhalování potravinových spouštěčů

Pro pacienty, kteří dosud přesně neidentifikovali své individuální spouštěče obtíží a potýkají se s nepředvídatelným střídáním průjmu a zácpy spojeným s nadýmáním a křečemi, představuje osvědčené řešení takzvaná Low-FODMAP dieta. Tento stravovací postup spočívá v dočasném vyřazení fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů – tedy látek, jež střevní bakterie snadno rozkládají a produkují při tom plyny – přičemž jídelníček po dobu čtyř až osmi týdnů staví na bezlaktózových mléčných produktech, vybraných obilovinách jako je rýže a oves, libovém mase s nízkým obsahem tuku a jen specifických druzích ovoce a zeleniny. Jakmile dojde ke zklidnění střevní sliznice a ústupu dráždění, zahajuje se fáze postupného a kontrolovaného znovuzavádění jednotlivých potravin zpět do stravy, což umožní přesně určit problematické suroviny a ty bezpečné natrvalo ponechat v jídelníčku.

Strategie stravování a význam vlákniny při zácpové formě

V případech, kdy u pacienta dominuje zácpová forma syndromu dráždivého tračníku provázená obtížným a nepravidelným vyprazdňováním, je nezbytné zaměřit se na dostatečný a šetrný příjem vlákniny, přičemž zásadní roli hraje především vláknina rozpustná. Tato složka stravy na sebe váže vodu, změkčuje stolici a usnadňuje její průchod trávicím ústrojím, aniž by docházelo k mechanickému podráždění střevních stěn, proto se doporučuje konzumovat kořenovou zeleninu, ořechy, ovesné a pohankové vločky nebo sáhnout po cílených doplňcích stravy s rozpustnou vlákninou, jako je například Topnatur. Při navyšování vlákniny v jídelníčku je však nutné postupovat pozvolna a současně dbát na vydatný pitný režim, aby nedošlo k nežádoucímu pocitu plnosti či zhoršení plynatosti.

Šetřící dieta a stabilizace střevního mikrobiomu při průjmech

U jedinců trpících převážně průjmovou formou onemocnění vyžaduje jídelníček výrazně zklidňující charakter, založený na snadno stravitelných pokrmech s nízkým obsahem tuku a dráždivých látek, mezi něž patří zejména vařené brambory, rýže, libové drůbeží maso, zralé banány a jemná ovocná pyré, která střevo nezatěžují a dodávají tělu energii bez stimulace rychlé peristaltiky. Pro dlouhodobou stabilitu trávicího traktu a obnovu narušené rovnováhy střevního mikrobiomu je v těchto případech mimořádně prospěšná suplementace kvalitními probiotiky, například preparáty Biopron Forte či produkty obsahujícími kvasinku Saccharomyces boulardii (jako je VIRIDIAN Nutrition Saccharomyces Boulardii ), jež pomáhají zpevňovat stolici a efektivně brání přemnožení nežádoucích mikroorganismů.