Alergické reakce představují jednu z nejčastějších zdravotních komplikací, se kterými se rodiče mohou setkat napříč všemi věkovými kategoriemi svých dětí. Tyto reakce se mohou projevit již u novorozenců a kojenců, ale také u batolat, předškolních dětí i školáků. Podstatou každé alergické reakce, ať už se jedná o dítě nebo dospělého člověka, je vždy nepřiměřená a nadměrná obranná reakce imunitního systému organismu na určitou látku, kterou označujeme odborným termínem alergen.
Tato látka se přitom běžně vyskytuje v našem každodenním okolním prostředí a pro většinu populace nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Může se jednat o pyl rostlin, prach, zvířecí srst, určité potraviny, léky, chemické látky nebo jiné substance. Obranný systém lidského těla však v případě alergické predispozice není schopen se s touto látkou ztotožnit a správně ji rozpoznat jako neškodnou. Místo toho ji vnímá jako potenciálně nebezpečného nepřítele a aktivuje proti ní komplexní obranné mechanismy, které vedou k uvolnění různých mediátorů zánětu, zejména histaminu, což následně vyvolává charakteristické příznaky alergické reakce.
Při jakémkoli podávání léčiv dětem, a to platí dvojnásobně v případě nejmenších pacientů ve věku kojeneckém a batolecím, je naprosto zásadní postupovat s maximální obezřetností, rozvahou a odpovědností. Toto pravidlo platí i v situacích, kdy čelíme náhlé alergické reakci a můžeme mít tendenci jednat rychle a impulzivně. Při výběru vhodné léčebné strategie musíme vždy pečlivě zvážit několik klíčových faktorů: především typ alergické reakce, kterou pozorujeme, její závažnost a intenzitu projevů, dále pak věk dítěte, jeho celkový zdravotní stav, případné další onemocnění, užívané léky a známé alergické reakce v anamnéze.
Důležité je také zvážit, zda se jedná o první výskyt alergické reakce u daného dítěte, nebo už podobné reakce v minulosti zaznamenáváme. V případě opakovaných alergických reakcí je vhodné mít připravený akční plán konzultovaný s alergologem nebo praktickým lékařem dítěte.
Mezi nejběžnější a nejčastěji pozorované projevy náhlých akutních alergických reakcí patří především respirační obtíže různé intenzity. Tyto se mohou manifestovat jako opakované kýchání, které často přichází v salvách a je doprovázeno vodnatou rýmou s čirým výtokem z nosu. Dítě může také trpět suchým, dráždivým kašlem, který není produktivní a může být obzvláště obtěžující během nočních hodin.
Kožní manifestace alergických reakcí jsou rovněž velmi časté a zahrnují různé typy vyrážek, které se mohou objevit lokálně v místě kontaktu s alergenem nebo generalizovaně po celém těle. Tyto vyrážky jsou typicky doprovázeny intenzivním svěděním, které může být pro dítě velmi nepříjemné a může vést k poškrábání a sekundární bakteriální infekci kůže.
Potravinové alergie představují specifickou kategorii alergických reakcí, které se projevují charakteristickými gastrointestinálními příznaky. Mezi nejčastější patří náhlé zvracení, které může být opakované a intenzivní, dále průjmovité stolice, které mohou obsahovat příměsi hlenu nebo krve. Současně se obvykle objevují i kožní projevy ve formě různých typů vyrážek.
V závažnějších případech potravinových alergií můžeme pozorovat otoky, které se nejčastěji lokalizují v oblasti úst, rtů, jazyka, obličeje a v nejzávažnějších případech také v oblasti hrtanu a dýchacích cest. Tyto otoky, odborně označované jako angioedém, mohou představovat vážné ohrožení života, zejména pokud postihnou oblast hrtanu a vedou k obstrukci dýchacích cest.
Alergické reakce na bodnutí nebo štípnutí hmyzem představují další častou kategorii alergických manifestací u dětské populace. Nejčastěji se setkáváme s reakcemi na bodnutí včelami, vosami, čmeláky nebo sršni. V mírnějších případech se objevuje lokální otok různé intenzity přímo v místě bodnutí, který je doprovázen charakteristickou vyrážkou a intenzivním svěděním.
Problematické je, že u některých citlivých jedinců se mohou projevit závažnější systémové reakce, které zahrnují problémy s dýcháním, pocit dušnosti, náhlé zvracení, výrazný pokles krevního tlaku a v nejzávažnějších případech i poruchy vědomí až ztrátu vědomí. Tyto příznaky mohou progredovat velmi rychle a vyžadují okamžitou lékařskou intervenci.
V případě alergických reakcí menší intenzity, které se projevují kýcháním, vodnatou rýmou, nedusivým kašlem, drobnějšími kožními vyrážkami a svěděním, lze dětem podávat některé volně prodejné léky z kategorie antihistaminik. Tyto léky jsou obecně vhodné pro děti přibližně od dvou let věku, v některých případech a po konzultaci s lékařem lze některé preparáty používat již od jednoho roku věku dítěte.
Pro lokální léčbu kožních projevů jsou k dispozici různé formy topických preparátů. Jedná se především o nosní kapky a spreje, které mají zklidňující účinek na drážděné sliznice nosu a očí. Pro léčbu podráždené kůže jsou vhodné speciální gely a masti, mezi nejznámější patří Fenistil gel nebo Psilo-balsam, které poskytují rychlou úlevu od svědění a zánětu kůže.
Pro systémovou léčbu jsou k dispozici perorální kapky, které jsou speciálně formulované pro pediatrickou populaci. Mezi nejčastěji používané patří Fenistil perorální kapky nebo Zyrtec perorální kapky, které jsou vhodné pro děti různých věkových kategorií podle doporučení výrobce. Nejčastěji až od dvou let věku dítěte.
U všech léčivých přípravků, které plánujete podat svému dítěti, je naprosto zásadní se předem poradit s kvalifikovaným odborníkem. Ideální je konzultace s praktickým lékařem dítěte nebo pediatrem, který zná zdravotní historii vašeho dítěte. V případě, že není možné okamžitě kontaktovat lékaře, můžete se obrátit alespoň na lékárníka v lékárně, který vám poskytne základní informace o vhodnosti a dávkování konkrétního preparátu.
Je důležité si uvědomit, že většina volně dostupných léků určených k léčbě alergických reakcí je doporučena a testována až pro děti od dvou let věku. U mladších dětí může být jejich použití rizikové nebo neúčinné. Vždy si pečlivě přečtěte příbalovou informaci k podávanému léku, kde najdete detailní informace o věkovém doporučení, správném dávkování, možných kontraindikacích a vedlejších účincích.
U nejmenších dětí, zejména kojenců a batolat do dvou let věku, je vždy bezpečnější a doporučovanější nejprve kontaktovat pediatra před podáním jakéhokoli léku. Tyto děti mají nezralý metabolismus a mohou reagovat na léky nepředvídatelně.
Lékaře k dítěti je nutné okamžitě zavolat nebo dítě urychleně dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení v případě, že se při alergické reakci objeví jakékoli známky dýchacích obtíží. Jedná se zejména o sípavé dýchání, které může být slyšitelné i bez fonendoskopu, pocit dušnosti nebo viditelné námahové dýchání s využitím pomocných dýchacích svalů.
Zvláště nebezpečné jsou otoky, které se lokalizují v oblasti hrudníku, krku, obličeje a hlavy. Tyto otoky mohou rychle progredovat a ohrozit průchodnost dýchacích cest. Otok v oblasti hrtanu může vést k úplné obstrukci dýchání a představuje akutní ohrožení života.
Okamžitou lékařskou pozornost vyžaduje situace, kdy má dítě současně průjem a zvracení, zejména pokud je zároveň nápadně bledé a vykazuje zvýšenou spavost nebo naopak abnormální neklid. Tyto příznaky mohou signalizovat závažnou systémovou reakci s postižením oběhového systému.
Anafylaktický šok představuje nejzávažnější a život ohrožující formu alergické reakce, která se může rozvinout u dětí všech věkových kategorií. Zvláště ohrožené jsou děti po bodnutí hmyzem (včely, vosy, sršni) nebo při konzumaci potravin, na které jsou silně alergické. Tato reakce se může rozvinout velmi rychle, často během několika minut od expozice alergenu, což činí situaci ještě nebezpečnější.
Anafylaktický šok se projevuje kombinací několika vážných příznaků současně. Mezi hlavní varovné signály patří závažné potíže s dýcháním, které mohou progredovat až k úplné dýchací tísni, nápadná bledost kůže, opakované nebo projektilní zvracení a synkopa (mdloba) nebo ztráta vědomí. Dítě může být také abnormálně neklidné nebo naopak apatické.
V případě podezření na anafylaktický šok je naprosto zásadní okamžitě volat záchrannou zdravotnickou službu na čísle 155 nebo 112. Tento stav představuje akutní ohrožení života a může končit fatálně, pokud není okamžitě zajištěna odborná lékařská péče s podáním epinefrinu (adrenalinu) a další resuscitační péče. Každá minuta prodlení může být kritická pro přežití dítěte.
Zatímco čekáte na příjezd záchranné služby, udržujte dítě v klidu, uložte ho do vhodné polohy (při vědomí na záda s mírně nadzvednutou hlavou, při ztrátě vědomí do stabilizované polohy), zajistěte volné dýchací cesty a v případě potřeby buďte připraveni zahájit resuscitaci. Nepodávejte žádné jídlo ani nápoje.
Anafylaktický šok vyžaduje vždy odborné lékařské ošetření, protože příznaky se mohou opakovat i po několika hodinách od první epizody, což se označuje jako bifázická reakce.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.