Je mléko škodlivé?

Kravské mléko má své oddané přívržence, ale stejně i zaryté odpůrce. Jedni tvrdí, že mléko patří mezi nejvýživnější potraviny, nazývají ho bílou krví a považují doslova za léčivo. Jiní mléko obviňují z nárůstu výskytu rakoviny, astmatu či zahlenění organismu a zdůrazňují, že je to jídlo určené výlučně pro mláďata konkrétního živočišného druhu. Existuje zlatá střední "mléčná cesta "?

Mléko může někomu chutnat, jinému zase ne. Často s ním mají problém i děti. Odborníci bijí na poplach, že spotřeba mléka a mléčných výrobků u nás za poslední roky znepokojivě klesla. Doporučená roční spotřeba na hlavu a rok je 220 kg.   Je pravda, že mléko patří od nepaměti mezi základní potraviny. Současná věda považuje mléko za funkční potravinu, to znamená, že má prokazatelné pozitivní účinky na zdraví a vitalitu. Ale vzácné bioaktivní látky si zachovávají původní aktivitu jen v syrovém mléce. Ze závodů dnes ale přichází mléko pasterizované . Pokud se tedy rozhodnout pro kravské mléko, tak je lepší upřednostnit to s nejkratší možnou lhůtou trvanlivosti. Takové je totiž nejšetrněji pasterizované, většina vitamínů v něm při několikavteřinové zahřátí na teplotu 72 stupňů Celsia zůstane zachována. Vyšší teploty negativně ovlivňují mimo jiné vstřebávání některých minerálů včetně vápníku, železa a zinku. Mléko se cení zejména pro obsah vápníku. Z mateřského mléka se zužitkuje vápník asi na 80 %, z kravského na 45%. Po tepelném zpracování je využitelnost vápníku 25 %.  I tak je mléko považováno za jeho nejpřístupnější zdroj.
Vyznavači mýtů o škodlivosti mléka hlásají, že kravské mléko je dobré pouze pro telata, přičemž výsledky z vícerých klinik v USA, ve Švýcarsku či Austrálii tyto mýty spolehlivě vyvracejí.

Jednoznačně nejzdravější jsou kyselo - mléčné výrobky, protože obsahují vzácné probiotické bakterie. Bakterie mléčného kvašení totiž vytvářejí ve střevě mikroprostředí, které brání rozmnožení hnilobných a neprospěšných škodlivých bakterií.  Kyselo-mléčné produkty navíc dobře snášejí i lidé s laktózovou intolerancí, čili tací, jejichž organismus neumí zpracovat mléčný cukr laktózu a po vypití klasického mléka mají trávicí problémy.

Bez mléka člověk dokáže žít, protože prospěšné látky v něm obsažené se dají získat i z jiných potravin. Pokud bychom však vynechali ovoce a zeleninu, ocitneme se ve velkých problémech. Proto odborníci považuji jednoznačně za důležitější propagovat vysokou spotřebu ovoce a zeleniny než mléka. Je opravdu pravdou, že ve spotřebě ovoce a zeleniny také výrazně zaostáváme za doporučenými dávkami, denně konzumuje ovoce jen něco přes polovinu obyvatel a zeleninu ještě méně - 42%.

Ze všech stran slýcháme, že mléko je dobré na kosti, neboť obsahuje hodně vápníku. Nedá mi nevzpomenout jednu studii srovnávající vliv výživy a fyzické námahy teenagerů, v nichž se zjistilo, že mnohem významnější je fyzická aktivita V době puberty než množství přijatého vápníku.  Živočišné bílkoviny navíc znásobují ztráty vápníku močí, takže zisk vápníku z brokolice v porovnání s mlékem bude asi vyšší pro nižší ztráty močí přesto, že mléko a brokolice obsahují přibližně stejné množství vápníku. Pravdou však je, že mléko zůstává nejpohodlnějším zdrojem vápníku či vitamínů B. Na druhé straně-nic, co je v mléku, není nenahraditelné z jiných zdrojů. To by však lidé, především děti, museli skutečně jíst potřebné množství rostlinných zdrojů vápníku (viz tabulka) - což nedělají.

Uskutečnilo se několik velkých studií, v nichž byla zjištěna jednoznačná souvislost s nadměrnou konzumací mléka (více než půl litru až litr denně) a mléčných výrobků a rakovinou, zejména vaječníků a prostaty. Především se předpokládá negativní působení tzv. růstového faktoru IGF-1, jehož hladina se při pravidelné konzumaci mléka v krvi zvyšuje. Několik světových organizací pro výzkum rakoviny zaujalo zatím zdrženlivý postoj a čekají na potvrzení dalšími studiemi.

Nesnášenlivost mléčného cukru však v zásadě není nemoc, ale problém trávení. Závažnějším problémem je však alergie na bílkovinu kravského mléka, kterou trpí zejména děti.  Dítě s alergií na mléko přitom může mít trávení mléčného cukru, čili fungování enzymu laktázy zcela pořádku. Pokud by i mělo kromě alergie poruchu trávení mléčné bílkoviny, důležitější a závažnější diagnóza je alergie. A alergici musí plně a striktně vysadit všechny potraviny, kde by se mléčná bílkovina mohla nacházet. Znamená to i kysané mléčné výrobky, zmrzlinu, různé sušenky. Rodiče musí pozorně studovat etikety výrobků, protože mléčná bílkovina se nachází v mnohých z nich.

Dobrá zpráva je, že děti obvykle z alergie na mléko vyrostou a evidentní zlepšení nastává zejména po šestém roku života. Odborníci upozorňují, že důležitým preventivním faktorem v případě pozdějšího rozvoje alergií je kojení. Nekojených dětem, jejichž rodiče jsou alergici, se dávají tzv.. hypoalergenní mléka. Nekojené malé děti s potvrzenou alergií na mléko pijí speciální formule s rozloženými mléčnými bílkovinami - tzv. hydrolyzáty mléka. Rozhodně je však třeba alespoň v prvním roce života dítěte vyloučit z jídelníčku kravské mléko! A to včetně různých tvarohových dezertů. V tom se pediatři shodnou bez ohledu na to, zda jsou zastánci, nebo odpůrci kravského mléka. Předčasné zařazení neupraveného mléka do jídelníčku dítěte v tomto období hrozí rizikem cukrovky nebo vznikem chudokrevnosti následkem mikroskopického krvácení sliznice trávicího systému.

Otázku „Pít či nepít mléko?“ nelze zodpovědět jednoduchým ano či ne, protože v oblasti výživy nic není černobílé. Odborníci na výživu  se shodnou v otázce, že z celého spektra mléčných výrobků je třeba jednoznačně upřednostnit kyselo-mléčné produkty. O problematice mléka sečasto ohnivě diskutuje, ale vliv výživy na naše zdraví není postaven jen na jedné složce potravy. Stravujme se proto tak, abychom později nemuseli "plakat nad rozlitým mlékem".

Děti do jednoho roku (podle některých odborníků až do tří let věku) by vůbec neměly pít kravské mléko, ale pouze tzv. adaptované (speciálně upravené) formule, a to po vyčerpání všech možností podpory kojení. Dětem není vhodné nepodávat odtučněné mléko, protože na vstřebání vápníku jsou potřebné i vitamíny rozpustné v tucích a "ty mohou lépe působit, pokud se dostanou do těla  s tučnějším mlékem.

Mléko se nepovažuje za nápoj, ale za potravinu, z hlediska pitného režimu tedy nefiguruje mezi vhodnými, doporučenými tekutinami. Při výběru kravského mléka je třeba upřednostnit mléko s co nejkratší lhůtou trvanlivosti. Ze spektra mléčných výrobků je lepší upřednostňovat kyselo-mléčné výrobky: acidofilní mléko,  podmáslí, zákys, kefír, probiotické jogurty, nepasterizovanou brynzu, které mají prokazatelný pozitivní vliv na imunitní systém organismu. Příliš častá konzumace (např. každý den) i v současnosti velmi vyzvedávané brynzy není vhodná pro děti z důvodu vysokého obsahu kuchyňské soli, která jim zatěžuje ledviny.

Ukázka "vápníkového dne" bez mléka ( 905 mg vápníku )

Snídaně
50 g ovesných vloček 25 mg
20 g lněných semínek 40 mg
30 g vlašských ořechů 40 mg
50 g strouhaného jablka 5 mg
100 g pomerančové dužiny 40 mg
Dohromady k snídani 150 mg vápníku

Oběd
100 g celozrnných těstovin 50 mg
100 g tofu 250 mg
150 g brokolice 150 mg
15g parmezánu 150 mg
10 g čerstvé petrželové natě 25 mg
Dohromady k obědu 625 mg

Večeře
50 g celozrnného žitného chleba 20 mg
10 g pasty tahini s medem 60 mg
100 g strouhané mrkve 50 mg
Celkem k večeři 130 mg
Nejlepší nemléčné zdroje vápníku:
pšenice, žito, ječmen, jáhly, pohanka, rýže,
zelí, kapusta, růžičková kapusta, brokolice, čínské zelí, pórek
sója a tofu, jiné luštěniny
natě a mořské řasy
ořechy (mandle, lískové oříšky, vlašské ořechy), semena (len, mák, sezam) a sušené ovoce
ryby

Rozdělení mlék podle obsahu tuku
nízkotučné mléko (nejvýše 0,5% tuku)
polotučné mléko (1,5 - 1,8% tuku)
plnotučné mléko (alespoň 3,5% tuku)

Změnila se pravidla EU, které upravují trh s mlékem. Doposud platilo, že mléko mohlo být označeny jen jako plnotučné, polotučné či nízkotučné, přičemž na obsah tuku v každém z nich se vztahovala přesná pravidla. Jako mléko se po novém mohou prodávat i nápoje obsahující 1% tuku, tedy více než nízkotučné a méně než polotučné mléko. Prodávat se bude i mléko s 2 % obsahem tuku, což je více než polotučné a méně než plnotučné mléko. Autoři změny jsou přesvědčeni, že větší možnost volby povzbudí spotřebitele, aby přešli na produkty, které obsahují méně tuku než ty, které běžně konzumují při zachování podobné chuti mléka. Opatření tak mají pomoci v boji proti obezitě, která trápí stále více lidí. Očekává se také, že změny podpoří zvýšenou spotřebu mléka a zvrátí negativní trend klesající konzumace zejména u dětí. Odborníci také připomínají, že snížený obsah tuku prý nijak nesnižuje výživovou hodnotu mléka.