Je očkování prospěšné?

Hlasy pro a proti očkování. Iniciativa pro uvědomění si rizik očkování tvrdí, že vakcíny nejsou nezbytné, efektivní ani bezpečné a očkování není příčinou hlavního ústupu infekčních onemocnění. Hlavními důvody bylo, podle nich, zlepšení životních podmínek, zejména hygieny, vody, bydlení, výživy…..

Je očkování prospěšné?

Argumentují, že očkování podle medicínských studií dělá děti náchylnějšími na onemocnění v době po očkováni, navíc vakcíny prý obsahují toxické substance, například formaldehyd či hliník. Poukazují i na to, že nejsou účinné v prevenci onemocnění, proti kterým by měli chránit. Existují studie, které dokumentují epidemie onemocnění ve vysoce očkovaných populacích, některé se vyskytly ve 100 % očkovaných komunitách. Na Novém Zélandu onemocnělo v roce 1999 až 68 procent těch, kteří byli proti černému kašli očkování.

Ve studii Světové zdravotnické organizace (WHO) zase bylo zapojeno až 260 tisíc lidí a prověřovala se  vakcína proti tuberkulóze. Studie prokázala, že více případů tuberkulózy nastalo u očkovaných než u neočkovaných. Výsledek podle nich potvrzuje, že neexistuje žádný důkaz ochranného účinku této vakcíny. Navíc neexistuje způsob, jak zjistit, zda vakcína způsobí nebo nezpůsobí autoimunitní onemocnění o několik let později. Rodičům doporučují, že pokud se rozhodnou nechat své dítě očkovat, měli by si říci příbalový leták, aby se o vakcíně dozvěděli co nejvíce. Zastávají i názor, že neočkované děti jsou zdravější.

Hlasy volající po dobrovolnosti očkování přicházejí s radou laické veřejnosti, ale v odborných kruzích panuje naopak názor, že očkování má být povinné. Očkování a zkušenosti s ním jsou staré více než sto let a je jasné, že i ty nejúčinnější vakcíny ochrání jen očkované, nedokáží ale snížit výskyt samotných onemocnění, epidemií ani navodit stav kolektivní ochrany celé populace.

Až celoplošné povinné očkování v druhé polovině 20. století zásadním způsobem ovlivnilo výskyt infekčních chorob a epidemií. Příkladem je úplné vymizení pravých neštovic, které měly spolu s morem a cholerou na svědomí více úmrtí než všechny války dohromady. No a všechna ostatní onemocnění, proti kterým je populace očkovaná. Pokud by bylo u nás očkování nepovinné, objevily by se epidemie záškrtu, černého kašle,  spalniček, vrátila by se dětská obrna, smrtelný tetanus novorozenců, epidemie zarděnek, stoupl by výskyt těžkých vrozených vad srdce a mozku z vrozených zarděnek. Opět bychom tu měli smrtelné případy zánětů hrtanu, mozkových blan, plic ...

V souvislosti s očkováním se mluví také o tom, že vakcíny způsobují poruchy učení, chování.
Prokázán je vztah kouření, expozice olova ze znečištěného ovzduší, pití alkoholu, stravy těhotných žen, předčasný porod, délka kojení, výživa v prvních dvou letech života. Toto vše ovlivňuje výskyt poruch chování, učení. Neexistuje žádný podobný průkazný vztah s očkováním.

Sedm důvodů, proč je očkování prioritou
• Zachraňuje životy
• Je základním právem. Podle odhadů WHO a UNICEF žije ve světě přibližně 24 milionů neočkovaných dětí
• Snižuje se jím hrozba epidemií a vážných poškození zdraví
• Každý rok ve světě zemře na infekční choroby 10,6 milionu dětí do 5 let života, přitom
• smrti minimálně 1,4 milionu by se dalo předejít očkováním
• Onemocnění jsou eliminována. Téměř o 100% se nížil výskyt zarděnek a spalniček.
• Je efektivní. Léčba onemocnění je mnohonásobně dražší než očkovací vakcína.

Děti jsou závislé na kvalitě zdravotního systému. Úroveň proočkovanosti je ukazatelem kvality zdravotní péče

Mýty a fámy
• Způsobuje diabetes mellitus. Velká dánská studia zjišťovala souvislost mezi očkováním a potvrzenou diagnózou diabetes mellitus 1. typu. Závěry studie potvrdily, že mezi nimi neexistuje souvislost.
• Očkování proti TBC je neúčinné. Stávající vakcína nedokáže zabránit nákaze tuberkulózou, s jistotou však zabrání tuberkulózní zánětu mozkových blan a rozseté formě TBC.
• Vakcíny obsahují hliník a rtuť. Pravda je, že obsahují hliník ve formě hydroxidu hlinitého. Nepravda však je, že tento hliník je škodlivý. Hydroxid hlinitý je ve vakcíně tzv.. adjuvans. Je to látka, jejíž přítomnost zásadním způsobem zvyšuje imunitní odpověď na očkování. Mnohé očkovací látky obsahovaly a některé ji obsahují dodnes. Ve vakcínách se používá 85 let, podobně jako i v očních kapkách. U nás používané vakcíny ji neobsahují, protože se aplikují z jednodávkových, předplněných stříkaček.
• Má souvislost s autizmem. Již od roku 1995 se realizovaly studie, které zkoumaly souvislost mezi očkováním a vznikem autismu. Ani v jednom nebyla tato souvislost potvrzena.


Co se u náš povinně očkuje

• Tuberkulóza.
Onemocnění vyvolané bacilem nejčastěji postihuje plíce.
Vedlejší účinky po očkování: vytvoření vředu nebo hnisavého obsahu v místech očkování, zvětšení uzlin, kožní komplikace kolem místa vpichu, keloidní jizvy.

• Záškrt, tetanus, černý kašel
Záškrt zapříčiňuje hrubé povlaky v krku, což může způsobit ztížené dýchání, může dojít k udušení. Tetanus způsobuje bolestivé napnutí svalstva, důsledkem čehož mohou ztuhnout i žvýkací svaly, nedají se otevřít ústa a polykat. Nepřežije ho téměř polovina nemocných. Černý kašel může vyvolat zánět plic, křeče, poškození mozku a může skončit, zejména u kojenců, smrtí.
Vedlejší účinky očkování: horečka, zarudnutí nebo otok v místech vpichu, bolestivost, únava, ztráta chuti do jídla, zvracení. K závažnějším projevům patří neutišitelný pláč trvající více než 3hodiny, křeče při teplotě, horečka více než 40,5 ° C.

• Hemofilová infekce
Před zavedením očkování byla nejčastější příčinou hnisavého zánětu mozkových blan. Způsobovala i otok v krku s rizikem udušení. Také byla příčinou zánětů plic, uší, infekcí kloubů či kostí.
Vedlejší účinky: zčervenání, zvýšená teplota nebo otok v místech vpichu, vzácně horečka.

• Dětská obrna
V některých případech může virus obrny způsobit trvalé ochrnutí, pokud postihne dýchací svaly, může být smrtelná.
Vedlejší účinky: bolestivé zarudnutí v místě vpichu

• Virová hepatitida typu B
Její zákeřnost je v tom, že probíhá často nepoznaná a delší dobu. Postupně přechází do chronicity, hrozí cirhóza jater s možným vznikem nádoru.
Vedlejší účinky: bolestivost v místech vpichu, zarudnutí a otok.

• Pneumokoková onemocnění
Pneumokok je nejčastější příčinou závažných infekcí i úmrtí na infekci u dětí v prvních letech života. Způsobuje hnisavý zánět mozkových blan, otravu krve, zápaly plic, hnisavé záněty středního ucha.
Vedlejší účinky: bolestivý otok v místech vpichu, asi třetina dětí má zvýšenou teplotu do 38 ° C, nechutenství, průjem, děti mohou být ospalé nebo podrážděné.

• Spalničky, příušnice, zarděnky
Prakticky každé dítě, které nemá imunitu proti spalničkám, při kontaktu s nimi onemocní. Příušnice je spojeny s horečkou a bolestmi hlavy, výjimečně způsobuje zánět mozkových blan, zánět slinivky břišní a pohlavních žláz u chlapců. Nemocný může i ohluchnout. Pokud dostane žena zarděnky v raném období těhotenství, tak je až 80 procentní  pravděpodobnost, že její dítě se narodí slepé nebo hluché, s poškozením mozku, s vrozenou srdeční vadou nebo bude duševně postižené.
Vedlejší účinky: zvýšená teplota, občas zduření lymfatických uzlin.

Panadol: ano či ne?
Tým vědců zkoumal snížení výskytu teplot po očkování. Studie srovnávala dvě skupiny dětí po očkování hexavakcíny, vakcínou proti pneumokokové a rotavirové infekci. Jedné skupině dávali preventivně (tedy ještě předtím, než se objevila teplota) paracetamol ve formě čípku. Hladiny protilátek, které se po očkování běžně vytvoří, byly u dětí s paracetamolem asi o třetinu nižší než v druhé skupině. Studie dokázala, že kromě zvýšené teploty paracetamol ovlivňuje i další pochody imunitní reakce.
Pokud ho podáme, vyústí do tvorby protilátek už na začátku a tyto se nevytvoří. Pokud dítě dostane teplotu, imunitní reakce byla nastartovaná a rodič může paracetamol podat, ale: "netlumit horečku nižší než 38 stupňů. Potvrdilo se, že teplota v rozumné míře do 38,5 stupně má pozitivní efekt.

Autor: Lenka Kostková