Káva a trocha její historie

Už v roce 1820 německý vědec Friedlieb Ferdinand Runge zjistil, že semena kávy obsahují kofein. Připsal mu povzbudivé účinky na činnost srdce, mozku, nervů, ledvin či svalů. Další studie prokázaly, že káva zvyšuje duševní svěžest, poznávací schopnosti, bdělost a fyzickou výdrž, snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby, ledvinových a žlučníkových kamenů, depresí a sebevražd.

O účincích kávy se popsali stovky knih a množství studií. Výzkum vlivu kofeinových nápojů na lidské zdraví však stále intenzivně pokračuje. Věnuje se nejen pozitivním vlivům kávy, ale i citlivosti některých lidí na ni. Vědci dokázali, že káva obsahuje látky stimulující tlusté střevo k častějšímu vyprazdňování. Díky častějšímu čištění podporuje vyrovnaná činnost střeva, čímž se snižuje jeho náchylnost na zhoubné onemocnění.  Studie potvrdily i domněnku o tom, že při pravidelném pití tří šálků kávy denně se snižuje nebezpečí vzniku cirhózy jater.

Náruživé „kávaře“  zřejmě potěší i to, že káva působí i proti zubnímu kazu. Vědecký tým z Anconskej univerzity objevil v kávě látky, které zabraňují šíření bakterií napadajících zuby. Podobné látky vědci analyzovali i v čaji a brusinkách.

Některé studie hovoří i proti kávě. Téměř všechny však potvrzují, že na naše tělo působí negativně až tehdy, pokud ji pijeme v nadměrném množství. Rozdílné jsou její účinky na mladé a starší lidi podstatné je i pohlaví a váha člověka. Zdá se však, že pití kávy v rozumné míře má na lidský organismus blahodárný vliv.

První informace o kávě a jejím vlivu na zdraví se zachovaly v legendách. Jedna z nich říká o chudém poutníkovi z Etiopie, který se v 15.století vyčerpaný zastavil u neznámého keře obsypaného suchými bobulemi. Chtěl založit oheň a přikládal si větvičkami z keříku. Zaujala ho vůně částečně spálených bobulí. Vzal jich pár, rozdrtil kameny a přidal do vody. Po chvíli pocítil svěžest a sílu. A tak nazval tento keř cahuha, co znamená sila.

Podle další legendy lidé objevili účinky kávy jinak. Pastýř koz Chaldi si všiml, že jeho stádo je nezvykle čilé a plné energie. Když zjistil, že spásají zvláštní keře, ochutnal bobule i on.  S objevem se svěřil opatovi, ten však považoval rostlinu za hrozbu a hodil bobule do ohně. Vůně kávy se uvolnila a okouzlený opat si z bobulí uvařil nápoj. Později ho podával i mnichům, aby byly při dlouhých modlitbách svěží. Ať je pravdivá jakákoliv, faktem zůstává, že kávová zrna pocházejí z Etiopie a za objev kávy vděčíme Arabům.

Zdroj antioxidantů
Nejčastěji a nejlépe prozkoumanou složkou kávy je kofein. Kávová zrna však obsahují téměř dvě stě dalších složek, které mají na lidský organismus pozitivní vliv. Jsou to zejména antioxidanty. Ačkoliv lidské tělo přirozeně produkuje určité množství antioxidantů, jejich počet při současném způsobu života nestačí. Je důležité doplňovat je z potravy, a tím udržovat správnou oxidační rovnováhu organismu. Tu totiž dennodenně narušuje působení tzv. volných radikálů, které sice vznikají v lidském těle přirozeně v rámci důležitých biochemických procesů, ale zároveň se do těla dostávají i "nadbytečné" volné radikály. Přebytečné volné radikály, které lidské tělo na běžný metabolismus nepotřebuje, v lidském těle kolují a hledají molekuly, s kterými by reagovaly a stabilizovaly se tak. Při tomto procesu se mohou slučovat s molekulami tělních buněk a narušovat tak integritu těch zdravých. Při těchto procesech vznikají další volné radikály a proces se tak stále opakuje. Výsledkem je předčasné stárnutí buněk a poškozování tkáně. Je také velmi pravděpodobné, že přispívají ke vzniku degenerativních a zánětlivých onemocnění. Tento jev je v odborné terminologii označován jako oxidační stres. A právě antioxidanty mu dokáží zabránit.
Velkou a velmi významnou skupinu látek s antioxidačními účinky tvoří tzv. polyfenoly. K nim je přiřazena chlorogenová kyselina (kombinace kyseliny kávové a chinové), v kávě nejvíce zastoupený polyfenol. Tato látka reprezentuje důležitou část kávových antioxidantů podílejících se na neutralizaci volných radikálů, tedy ochraně buněčné bílkoviny.

NESCAFÉ Green Blend
Tato káva obsahuje třetinový podíl zelených nepražených kávových zrn. Ty nepřecházejí procesem pražení a neztrácejí se tak z nich mnohé cenné látky. Zelená zrna tvoří až jednu třetinu kávy, zbytek jsou klasická pražená zrna. Zdrojem polyfenolů je také například zelený čaj.

Kde je káva užitečná

Při snižování rizika vzniku cukrovky druhého typu. Konzumace pěti nebo více šálků kávy denně je obvykle spojena se zlepšenou regulací a tolerancí glukózy, a s podstatně nižším rizikem vzniku cukrovky typu 2. Pití tří až čtyř šálků kávy denně také redukuje riziko vzniku této choroby. Jak se ukázalo, káva s kofeinem i bez kofeinu může souviset s obsahem přírodních polyfenolových antioxidantů, lignanů a hořčíku.

Pomáhá v prevenci vzniku rakoviny. Jedna z nevzrušujících oblastí výzkumu kávy je její možná ochranná role proti rakovině. Mnohé studie ukazují, že káva je dnes hlavním potravinovým zdrojem antioxidantů (překonává víno, čaj, čokoládu i určité druhy ovoce a zeleniny) a ukazuje se, že některé složky kávy mohou navodit působení karcinogen-detoxifikačních enzymů.

Redukuje riziko onemocnění jater. V některých studiích se konzumace kávy spojuje s významným snížením rizika vzniku cirhózy, tak rakoviny jater. Údaje naznačují, že redukce rizika vzniku cirhózy způsobené konzumací alkoholu souvisí se složkami kávy, jako jsou fenoly a jim příbuzné sloučeniny.

Chrání před Parkinsonovou chorobou. Studie potvrzují souvislost s neuroprotektivním účinkem konzumace kofeinu u mužů i u žen v postmenopauze se snížením rizika vzniku této choroby. Některé výzkumy naznačují, že jeden šálek kávy denně může snížit riziko vzniku této nemoci o polovinu pomocí adenosinu v kávě.

Nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Některé studie nezjistily významnou souvislost mezi konzumaci kávy a srdečně-cévními onemocněními. Některé z nich naznačují vzrůstající riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění u lidí, kteří pijí kávu ve zvýšené míře, V porovnání s těmi, kteří pijí kávu střídmě nebo jen málo.

Nedávná komplexní 20 letá studia na vzorku přibližně 130 tisíc mužů a žen bez kardiovaskulárních a rakovinových onemocnění nedokázala, že konzumace kávy zvyšuje riziko vzniku těchto onemocnění.