Klouby a jejich biologická náhrada

Biologické náhradní klouby vykročily směrem k realitě. Lidé s poškozenými klouby si budou moci vypěstovat náhradní ze svých vlastních buněk.

Pacienta, který podstoupí výměnu kloubu, vždy zajímá, jak dlouho mu umělý kloub vydrží. S důkazem, že to může fungovat, přišla skupina vědců, kteří z kmenových buněk vypěstovali náhradní klouby pro deset pokusných králíků. Podle jejich slov by takové biologické klouby mohli pacientům sloužit déle než současné umělé.

Jak populace stárne a zároveň přibývá lidí s nadváhou či obezitou, roste i počet lidí, kteří potřebují náhradní umělý kloub ještě před 65. rokem života. Tím zároveň stoupá riziko, že tito pacienti náhradní kloub přežijí a budou se muset podrobit další náročné a nepříjemné operaci. S vyšším věkem však rostou i rizika spojená se zákrokem. Často například nemají dostatek kostní hmoty na podporu kovového kloubu. Profesor Jeremy Mao z Lékařského centra Kolumbijské univerzity v New Yorku proto pokusil deseti králíkům vypěstovat přirozené klouby z kostní hmoty. Spolu s kolegy na to použil kmenové buňky králíků, kterým časem okolo skeletu narostl samotný kloub a na něm i vrstva chrupavky, která je nezbytná pro jeho bezbolestné fungování.

Použité kmenové buňky jsou známé tím, že vědci z nich umí vypěstovat jakékoliv jiné buňky v těle od nervových, přes srdeční až po kostní. Poprvé, co se podařilo regenerovat celý kloub, schopný unést váhu těla organismu bez omezení schopnosti pohybu. Obnova chrupavky a kosti z kmenových buněk jednotlivých králíků je důkazem, že by se tento postup dal v konečném důsledku využít i v klinické praxi na lidech. Lidem by tedy bylo možné z kmenových buněk vypěstovat náhradní kolenní, ramenní či bederní klouby. Experimentální léčba na lidech se ale tak brzy nezačne a narazí i na řadu problémů. Například, co se týká kloubů na nohách, má člověk oproti králíkům jednu nevýhodu: nechodí po čtyřech, ale po dvou, což znamená, že kyčelní nebo kolenní klouby musí udržet podstatně vyšší zátěž. Rovněž nová léčba nemusí být vhodná pro lidi, kteří užívají jisté druhy léků nebo trpí některými nemocemi. V tomto směru se nejčastěji vzpomíná cukrovka. Náhradní klouby z kmenových buněk sice zřejmě budou mít delší životnost, ale budou více vhodné pro mladší pacienty. U starších lidí by totiž regenerace po zákroku trvala déle, než při použití kovového implantátu.

Na biologické klouby si ještě musíme počkat, ale pokus s králíky nastínil, kam výzkum směřuje.