Kouření a drogy

Nikotin a heroin patří k nejnávykovějším látkám. Podle statistiky umírají kuřáci velmi brzy, v průměru krátce po 50. roce života. Důvodem smrti jsou převážně infarkt nebo rakovina, nejčastěji plic. Ze všech drog nejsnáze zůstane člověk závislý na nikotinu, patří k nejnávykovějším látkám spolu s opiáty (heroin). Studie opět potvrdily, že i pasivní kouření je škodlivé.

Fakt, že kouření způsobuje rakovinu plic, se prokázal až v padesátých letech minulého století. Mezitím chyběly důkazy a lékaři spolu s vědci se jen domnívali, že kouření zdravotní stav zhoršuje. (Pamatujeme si lékaře ve starých českých filmech. Celkem bez problémů kouřili i v nemocnici -nepovažovali to za etický ani zdravotní problém. Nejen ve filmech, i v reálném životě byly v 50. letech minulého století lékaři-nekuřáci "bílé vrány" na rozdíl od dneška, kdy je to naopak). Časem se informace, že "nikotin zabíjí", prokázala a dodnes přibývají důkazy o negativním vlivu pravidelného kouření.

I pasivní kouření prošlo svým výzkumem. Zpočátku se pochybovalo o tom, že může někomu škodit. Popíralo se to z důvodu, že se to nedalo prokázat. Studie však opět potvrdily, že pasivní kouření je škodlivé.

Skoncovat s tímto zlozvykem lze různě. Někteří to dokola zkoušejí, pomáhají si náplastmi či žvýkačkami, jiní s kouřením seknou ze dne na den. Každopádně, je to boj. Na to, aby kuřák skončil s kouřením, potřebuje v první řadě silnou motivaci. Nejdůležitější a zároveň nejtěžší je odstranění psychických abstinenčních příznaků. Tělesné jsou v porovnání s nimi zanedbatelné. Nejnebezpečnější je závislosti kombinovat. Alkohol s nikotinem, pervitin s alkoholem ,... Čím více zkombinovaných závislostí, tím je to nebezpečnější. Kdo má co dočinění současně s, povězme, třemi či čtyřmi závislostmi, rychle z tohoto světa odejde.

Zajímavostí je, že lidé "v nejlepších letech" nezkoušejí drogy. Je výjimečné, pokud začne užívat drogy padesátník. Nejčastěji zkoušejí drogy lidé do 24 roku života. Je to podmíněno tím, že v tomto období potřebují zkoušet, poznávat a experimentovat. Patří to k dospívání- poznat své hranice, co ještě tělo může, co už ne. S drogami se může setkat kdokoliv. Pak už je jen na genetice, koho osloví více, koho méně, která z drog a zda způsobí, že se na ní stane závislým. Někdo se popálí, jiný má štěstí, že včas couvne. Obecně se drogám více vyhýbají konzervativní, opatrní lidé, průměrně inteligentní. Mezi závislé patří v první řadě tvořiví a hyperaktivní, což však už dnes také neplatí univerzálně.