Kouření a proč s ním přestat

Ve světě kouří více než miliarda lidí a do roku 2025 se očekává, že to bude až 1,6 miliardy. Pokud se chceme úspěšně podílet na boji o vlastní zdraví, musíme si čím dříve uvědomit zhoubné působení škodlivin tabáku a s kouřením definitivně přestat. V této snaze je třeba využít i pomoc odborných lékařů či poraden na odvykání kouření. Cigareta je zdravotním, psychickým, biochemickým i sociálně-kulturním problémem a tabakismus nejsilnější závislostí.

Jak se dá definovat kouření?

Tabakismus je dnes nejrozšířenější toxikomanii a je přirovnáván k novodobé pandemii, která si každoročně vyžádá miliony lidských obětí. Cigareta je zdravotním, psychickým, biochemickým i sociálně-kulturním problémem a tabakismus nejsilnější závislostí. Výzkumy potvrzují, že dokonce silnější, než návyk na heroin, kokain nebo alkohol. Tabák patří mezi nejvýznamnější příčiny zbytečných a předčasných úmrtí v historii lidstva. Kouření je rizikovým faktorem způsobujícím předčasnou smrt u  desítky onemocnění, a to především onkologických, srdečně-cévních, chorob trávicího traktu, ústní dutiny a dalších. Kuřáci způsobují dvakrát tolik nehod než nekuřáci. Kouření přispívá k předčasnému stárnutí a zkrácení produktivního věku. Náklady na zdravotní péči o tyto pacienty mnohonásobně převyšují příjmy státu z prodeje tabáku a tabákových výrobků.

Jaká je prevence?

Primární prevence závislosti je zaměřena na udržení a podporu zdraví člověka. Je to práce se zdravou populací a její motivace k plnohodnotnému životu. Právě ve zdravé populaci- u nekuřáků lze výrazně ovlivnit mechanismy vzniku a vývoje závislosti. Sekundární prevence je orientována na pomoc již existujícího nebezpečí závislosti. Je to snaha co nejdříve rozpoznat symptomy závislosti a co nejrychleji omezit a zmírnit následné škody při užívání návykové látky. Jde o programy ovlivňující jednání a chování, ale jsou orientovány i na sociální práci. Cílem je změnit získané systémy závislosti a dosáhnout stavu zdraví. Terciární prevence zahrnuje opatření zabraňující návratu závislosti, podporuje výsledky léčby a postupné odstraňování následků. Procesy získané během terapie je nutné v reálném životě rodiny, zaměstnání či ve volném čase neustále trénovat a upevňovat. Jde o vytvoření aktivního způsobu života a sociální odpovědnosti.

Jak je to s kouřením u dětí?
Tři ze čtyř dětí vědí, co jsou to cigarety již před dosažením pátého roku života nezávisle na tom, zda rodiče kouří nebo ne. Výzkum ukázal, že jsou tři kritická období pro kouření u mladých lidí. Ve věku přibližně 9 až 10 let touha začít kouřit dosahuje vrcholu, ve 12 až 13 letech začínají mnozí pravidelně kouřit, v 15 až 16 letech se objevuje pocit, že je třeba přestat. Závislost u mladistvých kuřáků vzniká mnohem rychleji než u dospělých. Některé 11 leté děti, které kouří pouze občas nebo denně, ale méně než 5 cigaret, mají již typické příznaky závislosti. Následky prvního kouření bývají často negativní -zvracení, bolesti hlavy. Kuřáci však překonají tyto problémy a najdou si pozitivní vztah k cigaretě.

Proč začnou mladí lidé kouřit?

Někteří proto, že si přejí být nezávislí, jiní proto, že kouří jejich přátelé, nebo proto, že jim to rodiče zakazují, nebo si berou za vzor populární osoby. Neexistuje vždy jen jedna příčina. Mladí s kouřením často experimentují a domnívají se, že mohou přestat, kdykoli budou chtít. Kouření je však silně návykové a většina z nich později není schopna přestat. Více než 80 procent dospělých kuřáků začalo kouřit v dětství či v raném dospívání. Mnozí z nich se pokoušeli kouření zanechat, ale kouří už desítky let.

Má vliv na organismus člověka i pasivní kouření?

Pasivní kouření představuje vážný problém postihující nekuřáky především v domácnostech, na pracovištích a veřejných místech. Proces pasivního kouření charakterizuje vdechování tabákového kouře ve vnitřním a vnějším prostředí nekuřáky. Pasivnímu kouření se také říká vdechování environmentálního tabákového kouře zkratkou ETS (environmental tobacco smoke). Jeho riziko spočívá především v tom, že zatímco kuřák vdechuje částice vznikající při spalování tabáku přes filtr, pasivní kuřák vdechuje vedlejší proud kouře bez filtru. V tabákovém kouři se nachází přibližně 4 tisíce chemických látek a 43 poznaných karcinogenů, přičemž pasivní kuřák bez filtru vdechuje asi 400 chemických látek. Na nebezpečí pasivního kouření upozornila i Světová zdravotnická organizace. Konstatovala, že pasivní kouření by mělo být uznáno za karcinogenní, zapříčiňující zvýšenou nemocnost a úmrtnost.

Jaké abstinenční příznaky provázejí odvykání kouření?

Pokud přestanete tělu dodávat nikotin, na který je zvyklé, mohou se dostavit nepříjemné abstinenční příznaky. Každé tělo reaguje jinak. Nejčastějšími negativními příznaky jsou podrážděnost, neschopnost soustředit se, nutkavá touha po cigaretě, deprese, špatná nálada nebo zvýšená chuť k jídlu. Abstinenční příznaky odezní během prvních několika týdnů odvykání. V současnosti navíc existuje řada druhů léčby, které nepříjemné abstinenční příznaky potlačují.

Proč je tak těžké přestat kouřit?

Závislost na nikotinu je příčinou chuti na cigaretu. Nikotinová závislost je fyzická a psychická. To znamená, že kromě fyzických abstinenčních příznaků jako podrážděnost či nemožnost soustředit se, další potíže způsobují také situace, kde jste byli zvyklí kouřit. Kouření vás naučilo spojovat si cigaretu s určitými každodenními činnostmi, jako je ranní posezení u kávy s cigaretou.

Přiberu během odvykání kouření na váze?

Nikotin působí na peristaltiku, ale také na enzym podporující spalování tuků. Jen co ho přestanete tělu dodávat, trvá několik týdnů, než se obnoví přirozená funkce tohoto enzymu. Během prvních týdnů byste skutečně mohli přibrat na váze. Stačí si však kontrolovat jídelníček a dodržovat pitný režim, jíst hodně ovoce a zeleniny, více se hýbat a kil navíc se obávat nemusíte.