Krize v manželství, kde chybí tolerance
George Bernard Shaw kdysi řekl, že manželství jsou tři týdny zbožňování, tři roky hádek a třicet let tolerance. Co vy na to? Určitě to tak strašné nebude. Ale ta tolerace, je opravdu potřeba a nejen v manželství. A ta nám také nejčastěji chybí a proto raději vztah opouštíme a vrháme se bezhlavě do dalšího, který bude vyžadovat po pár letech to samé…...
V době, kdy jste se rozhodli vstoupit do oficiálního vztahu,
jste zřejmě jen málo tušili o cestě, která je před vámi. Rozhodnout se přijmout jméno toho druhého a sdílet s ním po zbytek svého života dobré i zlé je jednoduché. Rozhodnout se zůstat věrný svému rozhodnutí v době, kdy nastane první, druhá či třetí manželská krize, to už tak jednoduché není. Podle statistik je nejčastější příčinou rozvratu manželství "rozdílnost povah, názorů a zájmů". Znamená to, že před vstupem do manželství jsou partneři jiní, jako během něj? Co se změní během společného života v manželství?
Vývojové krize manželství
Odborníci upozorňují na fakt, že soužití dvou dospělých lidí v jedné domácnosti, výchova dětí a řešení problémů ovlivňuje kvalitu vztahu, který se v čase vyvíjí. Všichni chceme přežít šťastné a bezproblémové manželství. Toužíme po zdravých a šikovných dětech. Chceme partnera, který nás podpoří v těžkých chvílích a věříme v šťastný život až do konce. Přestože nás na špatné časy upozorňuje i oddací formulka "V dobrém i ve zlém", na řešení problémů a krizí nejsme připraveni. Je potřeba s nimi však počítat.
Po roce společného života v manželství nastupuje cosi,
co bychom mohli nazvat vystřízlivění. Partneři začnou vnímat své nedostatky a zlozvyky. Někteří s nimi bojují, jiní se je učí tolerovat. Rodina si vytváří své rituály a i díky nim hledají dva lidé kompromisy pro společný život. První krize přichází často s narozením dítěte, když se z partnerů stávají rodiče. Péče o nového človíčka s sebou přináší kromě radosti i fyzickou a psychickou zátěž. Když přijde realita probdělých nocí, krmení a pláče, je důležitá vzájemná podpora. Otcové občas bojují se žárlivostí na malého tvora, který na sebe strhl veškerou pozornost. Mámy potřebují odpočinek a pomoc. V tomto období manželům pomůže, pokud se pokusí kromě řešení vlastních problémů vyjádřit pochopení i tomu druhému. Fáze formování nové rodiny je náročná. Partneři si plánují čas, dělí práci, přizpůsobují se novému režimu a novým stereotypům. Mezi třetím až sedmým rokem soužití se objevuje na scéně další krize. Signálem, že se něco děje mohou být protichůdné pocity vůči partnerovi. Laskavost a péči střídá chlad až nenávist. Začínají pochybnosti, zda s tímto člověkem, který nesplnil vaše očekávání, dokážete zůstat do konce života. Pokud pociťujete napětí, je důležité komunikovat s partnerem o tom, co se děje. Lhostejnost vede k odcizení a nezájmu. Pokuste se věcně rozebrat celou situaci. Hledejte kompromisy společného fungování a nechte prostor tomu druhému, pokud vás o něj požádá.
Prázdné hnízdo
Mezi sedmnáctým až dvacátým pátým rokem manželství se mění rodinná situace. Děti dospívají a odcházejí z domu. Rodiče se opět více stávají partnery a do popředí se dostává jejich vztah. Zůstanou sami se sebou a čeká je přibližně třetina nového života. Ženy bojují s obavou ze ztráty sexuální přitažlivosti, u mužů může nastat období tzv.. "Druhá míza". Odborníci radí zapomenout na starosti a více se věnovat svým koníčkům a společným přátelům. I když to už mezi partnery nejiskří a romantika se ze vztahu ztratila, zůstalo kamarádství. Psychologové mluví o pragmatickém vztahu. Vím kdo jsi, co mohu od tebe očekávat a respektuji tě. Jestliže manželé během soužití budují nejen svůj rodičovský, ale i partnerský vztah, zvládnou toto období snadněji. Krizovým obdobím je i odchod do důchodu, hormonální změny a stáří. Pocity zbytečnosti, zdravotní problémy a osamělost. Pokud jsou partneři vyrovnaní se životní situací, může to být pro ně čas odpočinku a klidu. V tomto období se jim vrací láska a energie, kterou investovali do vztahů k dětem, ale i jeden k druhému.
Zabojovat nebo nechat tak?
Partneři, kteří spolu dokážou vyřešit první krizi, která zasáhla jejich manželství, mají velkou šanci překonat i ty další. Musí to však chtít oba. Většina rozvodů se odehraje do desátého roku manželství. Stává se, že nespokojenost pociťuje jen jeden z partnerů, zatímco pro druhého je daný stav vyhovující. Důležité je mluvit o svých pocitech tak, aby to nevyznělo jako útok. Nechte tomu druhému čas pochopit vás a zaujmout postoj. Jestliže on sám situaci nevnímá jako špatnou, může se cítit ohrožen. Během manželství třeba počítat s tím, že partneři si navzájem zevšední. Každodenní stereotypy se stanou zvykem a romantiku vystřídá praktický život. Ženy chtějí tuto situaci řešit, muži o tom povětšinou nechtějí komunikovat. Unikají, mlčí nebo hledají východisko jinde. Lhostejnost však vztah oslabuje. Každou prodělanou krizí se vztah vyvíjí a posiluje. Někdy netřeba situaci zbytečně dramatizovat. Nevnímat ji jako osobní selhání a podívat se na ni z jiné perspektivy. Pokud si partneři nedokážou pomoci sami a krize se prohlubuje, pomůže odborník. Rozhodnutí zda chtějí, nebo nechtějí zůstat žít v manželství a za jakých podmínek, je však jen na nich. Nikdo nikdy neřekl, že v životě se stávají jen příjemné věci. Že se vždy musíte usmívat a být šťastní. Přijměte občasné hádky a konflikty jako součást života a neutíkejte při první překážce. Růžové brýle si odložte, nasaďte si pancíř a bojujte. Pokud je o co bojovat.
