Které z volně prodejných léků na alergie může užívat astmatik?

Pokud se u osoby trpící astmatem náhle objeví méně závažná alergie, například reakce kožního charakteru projevující se zarudnutím, svěděním, kopřivkou či otokem kůže, je za určitých okolností možné i takovému pacientovi podat některý z volně dostupných antihistaminikových přípravků, které jsou běžně k dostání v každé lékárně bez lékařského předpisu. Mezi konkrétní přípravky, které připadají v takovém případě v úvahu, patří například dobře známý Zyrtec obsahující účinnou látku cetirizin, dále pak Claritine s účinnou látkou loratadin nebo přípravek Xados, jenž rovněž patří do skupiny moderních antihistaminik druhé generace a jehož užívání je obecně spojeno s nižším rizikem nežádoucích vedlejších účinků, jako je například výrazná ospalost, která byla typická pro starší antihistaminika první generace. Je však naprosto zásadní zdůraznit, že jakékoli volně prodejné léky by měly být astmatikovi podávány výhradně v nutném a odůvodněném případě, pouze krátkodobě a vždy po předchozí konzultaci alespoň s kvalifikovaným lékárníkem, kterého je nezbytné podrobně informovat o veškerých lécích, jež daný pacient v rámci své pravidelné léčby astmatu aktuálně užívá, aby bylo možné vyloučit případné nežádoucí lékové interakce nebo zhoršení astmatických obtíží.

Léky užívané při léčbě bronchiálního astmatu

Při léčbě nejrozšířenější formy tohoto onemocnění, tedy bronchiálního neboli průduškového astmatu, pacient zpravidla dlouhodobě užívá odborným lékařem pečlivě sestavenou a individuálně přizpůsobenou kombinaci několika různých léků, přičemž základním a zcela klíčovým pilířem této léčby jsou v první řadě protizánětlivé přípravky, nejčastěji ve formě inhalačních kortikosteroidů, mezi něž patří například přípravky obsahující budesonid, flutikason nebo beklometazon, které se podávají pravidelně každý den bez ohledu na to, zda pacient právě pociťuje obtíže či nikoli, neboť jejich hlavním úkolem je dlouhodobě tlumit chronický zánět průduškové sliznice a udržovat nemoc pod kontrolou. Velmi často jsou kortikosteroidy kombinovány s dlouhodobě působícími bronchodilatancii , jako jsou například salmeterol nebo formoterol, přičemž tato kombinace bývá dostupná i v podobě kombinovaných inhalátorů jako Seretide, Symbicort nebo Foster. Nedílnou součástí léčby astmatu jsou rovněž antialergické přípravky, tedy antihistaminika, jako jsou již zmíněný cetirizin, loratadin, ale také například fexofenadin nebo desloratadin, které pomáhají potlačovat alergickou složku onemocnění. Pro zvládání akutních záchvatů dušnosti pak slouží takzvaná krátkodobě působící bronchostimulancia , mezi něž patří především salbutamol dostupný například v přípravcích Ventolin nebo Ecosal, dále pak terbutalin, přičemž tyto léky působí rychlým rozšířením křečí stažených průdušek a umožňují pacientovi obnovit normální dýchání během několika minut od aplikace.

Zásady bezpečného užívání léků u astmatiků

Celková bezpečnost při podávání jakýchkoli léků osobám trpícím astmatem, ať už se jedná o léky vydávané na lékařský předpis nebo o volně prodejné přípravky, závisí především na důsledné a pravidelné komunikaci pacienta s jeho ošetřujícím odborným lékařem, nejlépe pneumologem nebo alergologem, který má přehled o celkové medikaci nemocného a je schopen posoudit vhodnost a bezpečnost případného přidání dalšího přípravku do léčebného režimu. Astmatici by si měli být vždy vědomi toho, že některé běžně dostupné volně prodejné léky mohou jejich stav výrazně zhoršit, a to zejména nesteroidní protizánětlivé léky jako je aspirin či ibuprofen, které mohou u citlivých jedinců vyvolat závažný bronchospasmus, nebo některá nosní dekongestiva a léky na nachlazení obsahující pseudoefedrin, jejichž interakce s astmatickou medikací může být nepředvídatelná. Z tohoto důvodu je při každém výběru volně prodejného přípravku naprosto nezbytné konzultovat jeho vhodnost s lékárníkem, poskytnout mu úplný seznam užívaných léků a řídit se jeho doporučeními, čímž lze významně snížit riziko komplikací a zajistit, aby léčba alergické reakce astmatikův zdravotní stav spíše zlepšila, než aby jej jakýmkoli způsobem ohrozila.