Kuřáci a rakovina plic

Devět z deseti případů rakoviny plic mají kuřáci. Kouření a pasivní kouření patří mezi nejčastější rizikové faktory rakoviny plic. Nádorů plic je více druhů. Nádory plic patří mezi nejrozšířenější a nejzhoubnější onkologická onemocnění.

Nádorů plic je několik druhů a nedá se zcela přesně určit, proč vznikají

Nejzhoubnější je tzv.. malobuněčný karcinom, už název napovídá, že ho tvoří malé buňky. Vyznačuje se rychlým, agresivním růstem a včasnými metastázami -s horší perspektivou.

Asi čtyřikrát častější je trochu "klidnější" nemalobuněčný karcinom. Prognóza závisí na stádiu onemocnění a výskytu metastáz. Z tohoto nemalobuněčného typu asi polovinu případů tvoří nádory, jejichž buňky pod mikroskopem připomínají dlaždice-karcinomy z dlaždicového epitelu. Právě to jsou typické nádory kuřáků. Přibývá však i tzv.. adenokarcinomu, což je nejčastější forma rakoviny plic u nekuřáků a u žen.

Nejen cigarety, i postřiky ve vinohradech

Devět z desíti případů rakoviny plic je u kuřáků. Na druhou stranu "pouze" jeden z deseti kuřáků onemocní a devět ne. Proč? Někdo má organismus a geny, které se dokáží vyrovnat s látkami vyvolávajícími rakovinu plic z cigaretového kouře a někdo ne. Přitom je dnes dokázáno, že i nedobrovolné kouření může a vede ke vzniku rakoviny plic u lidí, kteří nikdy aktivně nekouřili. Riziko rakoviny plic stoupá minimálně o 30 procent u nekuřáka žijícího s kuřákem. Zanechání kouření snižuje riziko nádoru plic u bývalého kuřáka a má význam i u těch, co už rakovinou trpí. Výsledky léčby jsou totiž výrazně lepší u nekuřáků než u kuřáků.
Kouření a pasivní kouření tedy patří mezi nejčastější rizikové faktory rakoviny plic. Kuřák, který kouří 20 cigaret denně během 20 let, má 20 -násobně vyšší riziko plicní rakoviny. Samozřejmě, svou úlohu při tomto onemocnění hrají i dědičné faktory a životní prostředí, prokazatelné riziko představuje azbest, radon, znečištěné ovzduší a mnohé látky používané na postřiky např. ve vinicích.

Šance na delší přežití stoupají

Podezření na rakovinu plic vznikne často náhodně při běžném lékařském vyšetření. Obecně platí, že v riziku je každý kuřák nad 50 let, protože po padesátce riziko vzniku tohoto druhu rakoviny prudce stoupá.

U nemalobuněčného nádoru plic, je několik možností léčby -chirurgický zákrok, radioterapie, chemoterapie a cílená léčba.

• Nejúčinnější je úplné chirurgické odstranění nádoru i s okolní zdravou částí plic, to však někdy není možné.

• Chemoterapie má nepříjemné vedlejší účinky. Člověk krvácí, zvrací, trpí průjmy.

• Cílená biologická léčba - účinkuje především na nádorové buňky, a proto má mnohem méně nežádoucích účinků.

Fakta o rakovině plic

• Častěji postihuje muže, u žen však v některých zemích ve výskytu předběhla i nejčastěji se vyskytující nádor-rakovinu prsu.
• Z hlediska rizika vzniku rakoviny plic jsou nebezpečnější a škodlivější cigarety, při dýmkách a doutnících je zas vyšší riziko vzniku rakoviny rtu a dutiny ústní.
• Je to poměrně nové onemocnění, které bylo ještě začátkem minulého století považováno za raritu.
• Neuvěřitelný zvrat přineslo masové rozšíření cigaret.
• Jde o onemocnění, které se v počátečních stadiích nijak neprojevuje, v pokročilých stádiích o něm mohou svědčit suchý, dráždivý kašel, změna charakteru chronického kašle, bolest na hrudi, dušnost, vykašlávání krve, úbytek hmotnosti, únava, nechutenství .