Laktózová intolerance a alergie na mléko představují dva zcela odlišné zdravotní stavy, které jsou však v běžné praxi a mezi širokou veřejností velmi často zaměňovány nebo nesprávně považovány za totéž onemocnění. Tento častý omyl vzniká především proto, že oba problémy se týkají konzumace mléka a mléčných výrobků, avšak jejich příčiny, mechanismy vzniku i způsoby léčby se zásadně liší. Zatímco alergie na mléko je imunologická reakce organismu na specifické bílkoviny obsažené v mléce, laktózová intolerance představuje enzymatický deficit, který brání správnému trávení mléčného cukru.
Alergie na mléko je komplexní imunologické onemocnění, při kterém dochází k nadměrné a neadekvátní reakci imunitního systému na bílkoviny obsažené v kravském mléce, především na kasein a syrovátkové proteiny. Když člověk trpící touto alergií konzumuje jakýkoliv produkt obsahující tyto mléčné bílkoviny, jeho imunitní systém je mylně identifikuje jako nebezpečné cizirodé látky a spouští obrannou reakci. Tato imunitní odpověď se může projevovat širokou škálou symptomů, od mírných kožních reakcí, jako jsou vyrážky a ekzémy, přes gastrointestinální obtíže, jako je zvracení a průjem, až po závažné systémové reakce včetně anafylaktického šoku, který může být život ohrožující. Důležité je také zmínit, že alergická reakce se může vyskytnout i při konzumaci velmi malého množství alergenu a často se projevuje poměrně rychle po požití problematického produktu.
Laktózová intolerance má zcela odlišnou podstatu a spočívá v neschopnosti organismu adekvátně zpracovat laktózu, což je přirozený cukr obsažený v mléce všech savců. Tento problém vzniká v důsledku nedostatku nebo úplné absence enzymu nazývaného laktáza, který se přirozeně produkuje ve sliznici tenkého střeva a jehož hlavní funkcí je rozštěpit složitou molekulu laktózy na dva jednodušší cukry - glukózu a galaktózu, které pak mohou být snadno vstřebány střevní stěnou. Když v organismu chybí dostatečné množství tohoto klíčového enzymu, laktóza zůstává ve střevech nerozštěpená a neprobíhá její normální absorpce. Nestrávená laktóza pak pokračuje do tlustého střeva, kde ji začnou fermentovat bakterie tvořící střevní mikroflóru, což vede k produkci plynů a organických kyselin, které jsou zodpovědné za nepříjemné gastrointestinální symptomy.
Alergie na mléko představuje významně závažnější zdravotní problém ve srovnání s laktózovou intolerancí, protože vyžaduje úplné a rigorózní vyloučení všech produktů obsahujících jakékoliv množství mléčných bílkovin ze stravy postiženého jedince. Toto omezení se netýká pouze zřejmých mléčných výrobků, jako je mléko, sýr, máslo, jogurt nebo zmrzlina, ale také velkého množství zpracovaných potravin, ve kterých se mléčné bílkoviny mohou vyskytovat jako skryté ingredience. Lidé trpící alergií na mléko musí pečlivě studovat etikety všech potravinových produktů a vyhýbat se výrobkům, které obsahují kasein, syrovátku, laktoglobulin a další mléčné proteiny. V mnoha případech je navíc nutné vyvarovat se i mléka pocházejícího od jiných savců, jako jsou kozy nebo ovce, protože jejich mléčné bílkoviny mohou vyvolat křížovou alergickou reakci u některých citlivých jedinců.
Naproti tomu laktózová intolerance umožňuje výrazně flexibilnější dietní přístup, protože problém nespočívá v mléčných bílkovinách, ale pouze v obsahu laktózy v produktech. Lidé s tímto stavem mohou bez problémů konzumovat speciální bezlaktózové výrobky, které prošly enzymatickým ošetřením laktázou nebo byly vyrobeny s použitím alternativních technologií odstraňujících mléčný cukr. Tyto produkty například bezlaktózová mléka si zachovávají všechny cenné nutriční hodnoty původních mléčných výrobků, včetně vysoké kvality bílkovin, vápníku, vitamínu D, vitamínů skupiny B a dalších důležitých mikroživin, které jsou pro lidský organismus nezbytné. Navíc mohou často tolerovat i některé tradiční mléčné produkty, jako jsou zralé tvrdé sýry, ve kterých je obsah laktózy přirozeně velmi nízký v důsledku fermentačních procesů, nebo fermentované mléčné výrobky, jako je kefír nebo některé druhy jogurtů, kde bakterie částečně rozložily laktózu během výroby.
Symptomy laktózové intolerance se obvykle projevují převážně v oblasti trávicího systému a zahrnují charakteristické gastrointestinální obtíže, které se typicky objevují v průběhu třiceti minut až dvou hodin po konzumaci produktů obsahujících laktózu. Mezi nejčastější příznaky patří bolesti a křeče v břišní oblasti, které mohou být od mírných po intenzivní, nadměrná tvorba střevních plynů vedoucí k nadýmání a pocitu plnosti, průjmové stolice různé intenzity, které mohou být vodnaté nebo pěnivé, a v některých případech naopak zácpa. Někteří jedinci mohou také pociťovat nevolnost, zvracení nebo obecný pocit nepohodlí v břišní oblasti. Důležité je, že intenzita těchto symptomů přímo koreluje s množstvím konzumované laktózy a individuální tolerancí každého jedince, přičemž někteří lidé moją snést malé množství laktózy bez výraznějších obtíží.
Laktózová intolerance vykazuje charakteristický věkový vzorec výskytu, přičemž se nejčastěji manifestuje u starších dětí, dospívajících a dospělých jedinců, zatímco u kojenců a batolat je relativně vzácná. Tento jev má svůj biologický důvod - všichni savci, včetně lidí, se rodí s vysokou aktivitou enzymu laktázy, která je nezbytná pro trávení mateřského mléka v raném věku. S postupujícím věkem a přechodem na smíšenou stravu však u většiny lidí dochází k přirozenému poklesu produkce tohoto enzymu, což je evolučně normální proces. Schopnost trávit laktózu v dospělosti představuje relativně nedávnou genetickou adaptaci, která se vyvinula pouze u určitých populací s dlouhou historií chovu dojnic a konzumace mléčných produktů, především u potomků evropských národů a některých afrických a asijských etnik.
Stupeň laktózové intolerance se může mezi jednotlivými lidmi značně lišit, což vytváří široké spektrum individuálních tolerancí a symptomů. Někteří jedinci trpí úplnou laktózovou intolerancí a nemohou snést prakticky žádné množství laktózy bez výrazných obtíží, zatímco jiní mají pouze částečnou intoleranci a mohou konzumovat malá až střední množství laktózy bez významných problémů. Tato variabilita souvisí s různou zbytkovou aktivitou enzymu laktázy v organizmu jednotlivých lidí. Lidé s mírnou formou intolerance často dobře snášejí fermentované mléčné výrobky, jako jsou jogurty s živými kulturami, kefír nebo podmáslí, protože bakterie obsažené v těchto produktech produkují vlastní laktázu, která pomáhá s trávením mléčného cukru. Podobně mohou tolerovat zralé tvrdé sýry, jako je čedar, gouda nebo parmazán, které obsahují minimální množství laktózy v důsledku dlouhých zracích procesů.
Pokud člověk pociťuje jakékoliv trávicí nebo jiné zdravotní obtíže po konzumaci mléka a mléčných výrobků, je naprosto zásadní vyhledat odbornou lékařskou pomoc a nechat si provést adekvátní diagnostické vyšetření. Pouze kvalifikovaný lékař, nejlépe gastroenterolog nebo alergolog, může pomocí specifických testů, jako je vodíkový dechový test, test tolerancie laktózy, nebo kožní a krevní alergické testy, spolehlivě rozlišit mezi laktózovou intolerancí a alergií na mléko. Správná diagnóza je klíčová pro stanovení odpovídajícího léčebného postupu a dietních doporučení. Kromě těchto dvou hlavních stavů mohou podobné symptomy způsobovat i jiná onemocnění, jako je celiakie, Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku nebo bakteriální přerůstání v tenkém střevě, což dále podtrhuje nutnost profesionální diagnostiky.
Jednou z nejzávažnějších chyb, kterých se lidé v této oblasti dopouštějí, je spontánní a neodborné vyloučení všech mléčných produktů ze své stravy na základě vlastních laických závěrů a domněnek o přítomnosti alergie na mléko nebo laktózové intolerance. Takový postup může vést k vážným nutričním deficitům, především k nedostatku vápníku, vitamínu D, vitamínu B12, riboflavinu a vysoce kvalitních bílkovin, které jsou v mléčných produktech obsaženy ve významných koncentracích. Dlouhodobý nedostatek vápníku může způsobit oslabení kostí, zvýšené riziko osteoporózy, problémy se zuby a narušení svalové funkce. Navíc nesprávná bezmléčná dieta může maskovat skutečnou příčinu obtíží a oddálit správnou diagnózu a léčbu základního onemocnění, což může mít za následek zhoršení zdravotního stavu nebo rozvoj komplikací, které by při správném postupu byly preventabilní.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.