Láska slaví svůj svátek každý den

Valentýn? Některými nepřijatý, jinými opěvovaný, svátek zamilovaných. Slavení lásky není nikdy dost. Stále je na ni co opěvovat, ať už je to v únoru nebo máji, co myslíte?

Láska slaví svůj svátek každý den

Pokud je pro vás 14.února jediným dnem v roce,
když vám muž vašeho života přinese domů květiny a pozve na večeři, tak si to dokonale vychutnejte. Pokud je pro vás 14. únor dnem, kdy rok co rok očekáváte, že si toto datum všimne muž vašeho života a on stále nic, smiřte se s tím. Očekávání jsou nebezpečná v tom, že se nemusí naplnit. Pokud vám ale záleží na tom, aby byl ten váš valentýnský den pěkný, nečekejte. Udělejte si ho i bez něj. Třeba s kamarádkami.

Pro mnohé je Valentýn mimořádně otravný.
Párování na ulici, polibky v autobuse, love story v televizi a nekonečné množství kultovních love songů v rádiích. Tato tradice není z našich zeměpisných šířek a mnoho lidí tento západní svátek odmítá z principu. Nepřímý i přímý tlak médií na obdarování své lásky, na potěšení ženy či muže svého života ... Ano, jde to na nervy, ale  jeho odkaz je pozitivní. Lidé nemají rádi příkazy, pokyny a linkování. Jak by se vám líbilo, kdyby se od vás každý rok očekávalo, že 23. ledna na Den patriotismu jste povinni vyvěsit vlajku na okno? Nebo 16. dubna na Den hlasu bychom si museli při práci povinně pobrukovat? Valentýn s sebou přináší velká očekávání. Téměř jako imperativ přikazuje, že vůči své polovičce musíte projevit nějakou formu lásky. Zda se vám to líbí nebo ne. Jen málokterý muž dokáže přesvědčit svou milou, že on takový exportovaný svátek neuznává. Vždyť jde o lásku. Kontrola uvnitř vztahu je silná a tak na projevy citů musí být místo vždy.

Zatímco dnes se projevy lásky kontrolují pouze zevnitř,
není to tak dávno, co citové vztahy dvou zamilovaných ostře sledovala celá komunita. Ne, že by jejich lásce fandila. V tradiční společnosti, kde vesnická etiketa přikazovala ve vztahu skromnost a neokázalost, byl každý krok zamilovaných vystaven kontrole, posměškům a řečičkám. Dnes, kdy mladý člověk pozná novou lásku, ještě ten den oznámí celému světu na sociální síti, že "je ve vztahu". V nedávné minulosti bylo bezpečnější svůj citový vztah na veřejnosti tajit. Ale ani v soukromí se láska neprojevovala tak přímo jako dnes. Slovy vyjadřujícími zamilovanost se šetřilo. Dokonce neexistovala frazeologie lásky a ani tisíce zdrobnělin adresovaných svému milému. Řeknete si, slova jsou jen slova. Místo nich však měli mládenci i z dnešního pohledu mnohem romantičtější formy vyjádření své zamilovanosti. Co byste řekli, kdyby vám před blokem na znak lásky vyrostl strom. A přesně to se dělo při stavění máje. Nebo by vám milý namísto pozvánky na valentýnský koncert sám zazpíval zamilovanou píseň? Ale tím nejpoužívanějším projevem zalíbení byly dary lásky: jablíčka, hrábě a perníkové srdce. Možná divné projevy, ale kouzlo obdarování nezmizelo ani z dnešního světa. Na Valentýna, či mimo něj.

Autor: Martina Dvořáková