Léčba extrémním chladem - kryoterapie

Nejen teplo a ticho léčí, léčí i chlad! Dokáže působit jako silné analgetikum, což s úspěchem využívali ve starém Egyptě, ale také v napoleonských válkách. Dnes zažívá boom kryoterapie, která má kořeny již ve starém Řecku. Ale aktivně se začala používat až s příchodem techniky, která dokázala vyrobit led i v létě, tedy až na konci devatenáctého století.

Léčba extrémním chladem - kryoterapie

Studené obklady
Asi každý člověk už má zkušenost s menším či větším úrazem, a přitom možná ani nemusel "vystrčit nos" z domu. Vymknutým kotníkem se může skončit procházka v přírodě, chůze po schodech, ale i na vysokých podpatcích i v pantoflích. První pomoc při takové nehodě je jednoduchá - stačí na vymknutý kotník přiložit ledový obklad a pomůže i sáček mražené zeleniny, abyste chladem zmírnili bolest a otok. Podobně se dá postupovat i při natažení svalu při cvičení, když na bolavé místo přiložíte sáček s ledem a stáhnete elastickým obvazem. Zchlazení je příjemné a účinné i na místech poštípaných hmyzem. Popálili jste se při vaření či pečení? Postižené místo je třeba hned ochladit. Poraněnou ruku dejte na deset až dvacet minut pod proud studené vody. Studené ba až ledové obklady se dají použít v létě při úpalu či přehřátí organismu, horečce, bolestech zubů a hlavy, migréně, oteklých očích, závratích či zvracení a jsou také součástí první pomoci při epileptickém záchvatu. Kojící matky mají jistě zkušenosti s bolestivým nalitím resp. otokem prsů, který zmírní studené obklady mezi jednotlivým kojením. Ale pozor, před samotným kojením je třeba chlad změnit na teplo formou obkladů nebo osprchováním prsou teplou vodou, aby se mléko snadněji spustilo. Dobrým tipem do domácí lékárničky je sada gelových "chladných" obkladů, které jsou pohotovým prostředkem, pokud nemáte po ruce led či balíček mražené zeleniny ...

Léčba extrémním chladem
Nebo i jinak řečeno kryoterapií, kdy jde o pobyt v komoře, v níž klesne teplota na minus 110 a 160 ° C. Tímto šokovým poklesem teploty se mobilizuje imunitní systém, ničí se choroboplodné zárodky a díky velkému perifernímu prokrvení se léčí bolesti i záněty. Využití působení extrémního chladu na celý organismus se ukázalo jako velmi vhodné při terapii revmatických a chronických zánětlivých onemocnění pohybového ústrojí. Sníží se přitom bolestivost, potlačí záněty, zvýší se pohyblivost postižených kloubů a takových chlad pomáhá dokonce i při lupénce. Kryoterapie vede ke snížení svalového tonu, což ocení pacienti, kteří mají ztuhlé a tedy i bolestivé svaly. Vytlačením tuku z buněk při jejich stažení chladem a jejich následném prokrvení se dosahují úspěchy i při úpravě celulitidy. A to je výborná zpráva pro ženy, které s ní mají věčnou starost. Obecně také platí, že pobyt v extrémně nízkých teplotách omlazuje, osvěžuje a zlepšuje náladu. Kryoterapie ale není vhodná pro těhotné ženy, osoby trpící klaustrofobií (strachem z malých uzavřených prostor), infekčním onemocněním a ani pro velmi potící se lidi, neboť kapky potu by hned přimrzly na kůži. O využití této metody u malých dětí se zatím mluvilo velmi opatrně. Podle japonských odborníků je však termoregulační vývoj dítěte ukončen v druhém roce života, a proto se podle nich od tohoto věku dá léčba chladem aplikovat i na pacientech nejnižší věkové kategorie. Ještě před absolvováním této terapie však musí každého vyšetřit lékař, který ji doporučí nebo ne. Pokud bude jeho doporučení kladné, tak je třeba vědět, že do kryokomory se vstupuje v plavkách, s ochranou úst, v teplých rukavicích, teplých ponožkách a botách. V první komoře se teplota pohybuje okolo - 10 ° C, kde klient zůstane asi 30 sekund, pak postupuje do druhé komory s - 60 ° C, kde je stejný čas a nakonec absolvuje 2 až 3 minutový pobyt v - 110 ° C chladné terapeutické komoře, kde se však je třeba také pomalu pohybovat. V této místnosti již délku pobytu určují terapeuti. Bezprostředně po aplikaci kryoterapie pocítíte příjemné teplo, rozlévající se po celém těle, klouby jsou pohyblivější a bolest ustupuje. Kvůli dlouhodobějšímu efektu je obvykle třeba tuto léčebnou metodu aplikovat deset až dvacetkrát.

Autor: Martina Dvořáková