Některé z nich mohou svým zjevem připomínat okrasné rostliny, nebo naopak plevel - pěkný kvítek, ale žádný užitek. To však zdaleka není případ žerušnice hořké ...
Žerušnici hořkou najdete právě v bažinách či u lesních potůčků. Přívlastek hořká naznačuje i její chuť, ale nedejte se odradit. Natrhejte si listy a dobře umyté je konzumujte na chlebu či jiném pečivu. Chuť je mírně nahořklá, mírně pálivá, ale skuteční gurmáni tyto vlastnosti jistě ocení. Chutná je i jako přísada do salátů, či jako součást oblohy nebo jako ozdoba jídla. Žerušnice není ve světě žádnou novinkou. V Evropě, zejména ve Skandinávii ji konzumují už od pradávna, takže je načase začít i u nás.
Velmi podobná žerušnici je potočnice lékařská, je však ještě chutnější. Staří Egypťané ji považovali za nejzdravější zeleninu. Má příjemnou, jemně pálivou chuť a vysoký obsah vitamínů C, A a E. Na velkých plochách byla ještě donedávna pěstována v okolí Paříže a Erfurtu, ve volné přírodě roste nadále po celé Evropě. Do salátů se přidávají zejména mladé výhonky bohaté na hořčiny, ale i starší a větší listy. Potočnice se používá i na zdobení jídel, podobně jako známější pažitka, kopr či petržel.
Třetí bylinka rostoucí u potoka je poměrně známá řeřicha setá. V domácích podmínkách se řeřicha nejčastěji pěstuje v kelímcích od jogurtů i na plastových podložkách. Přestože ji mnozí pěstují jen na okrasu, zejména před a během Velikonoc, protože se do ní kladou různé velikonoční dekorace, pravdou je, že řeřicha je zejména užitková rostlina bohatá na hořčiny a vitamin C. Má ostrou kořeněnou chuť a je vhodná do salátů, na pečivo, do polévek, omáček i na ozdobu jídel. Známá je zejména tím, že podporuje chuť k jídlu a údajně je považována i za afrodiziakum.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Vyléčíme.cz používá cookies. Více informací zde.