Ledvinové kameny a možnosti jejich léčby

Ledvinové kameny představují poměrně častý zdravotní problém, který postihuje značnou část populace v různých věkových kategoriích. Tyto útvary, které se v odborné terminologii označují také jako konkrementy nebo nepřesněji kamínky, jsou ve své podstatě krystalické struktury nejrůznějších velikostí, které vznikají postupnou krystalizací a shlukováním odpadních látek a minerálů, jež jsou běžně přítomny v moči každého člověka. K jejich vzniku dochází především v situacích, kdy je moč příliš koncentrovaná, tedy hustá, což je způsobeno nedostatečným příjmem tekutin nebo nadměrnou ztrátou vody z organismu. Když moč obsahuje příliš vysokou koncentraci určitých látek, jako jsou oxaláty, vápník, kyselina močová nebo fosfáty, a současně nedochází k jejímu dostatečně rychlému a pravidelnému odtoku z těla, tyto látky mají tendenci vytvářet krystalky, které se postupem času mohou spojovat a tvořit větší útvary. Tyto kameny se nejčastěji usazují přímo v ledvinách, odkud také pochází jejich název, avšak ve skutečnosti se mohou vyskytovat kdekoliv v celém systému močových cest, tedy i v močovodech, močovém měchýři či močové trubici, proto je přesnější označení močové kameny. Zajímavostí je, že menší konkrementy, zejména ty drobné útvary o velikosti jen několika málo milimetrů nebo ještě menší, se velmi často dokážou z organismu vyplavit zcela samovolně, bez jakékoliv aktivní léčebné intervence, a v některých případech dokonce tento proces probíhá zcela bez příznaků, takže postižený člověk ani nemusí tušit, že měl tento zdravotní problém. V jiných případech může být odchod drobných kamenů doprovázen pouze mírným nepříjemným pálením nebo štípáním při močení, které však není natolik intenzivní, aby vyžadovalo vyhledání lékařské péče.

Příznaky a léčebné přípravky pro větší kameny

Situace se však výrazně mění u větších útivarů, jejichž velikost se pohybuje zhruba od tří do pěti milimetrů a více, protože tyto kameny již o své přítomnosti dávají velmi výrazně vědět celou řadou nepříjemných a často i velmi bolestivých příznaků. Kromě nepříjemných pocitů při samotném močení, které mohou být velmi intenzivní a pálivé, se u pacientů s většími močovými kameny objevují také silné bolesti v oblasti zad, zejména v dolní části zad v úrovni ledvin, nebo v boku na té straně těla, kde se kámen nachází. Tyto bolesti mohou být doprovázeny častým nutkáním na močení, přičemž pacient má pocit, že potřebuje močit velmi často, ale vylučuje jen malá množství moči. V závažnějších případech se mohou přidat i celkové příznaky, jako je horečka, která signalizuje možnou infekci močových cest, a zvracení, které může být způsobeno intenzivní bolestí a celkovým zatížením organismu. Způsob léčby ledvinových či močových kamenů není univerzální a vždy závisí na několika klíčových faktorech, mezi které patří zejména velikost konkrétního kamene, jeho přesná lokalizace v rámci močového ústrojí, chemické složení kamene a celkový zdravotní stav pacienta. Proto rozhodně není pravdivé tvrzení, že jediným možným a bezpodmínečně nutným řešením tohoto zdravotního problému musí být chirurgický operační zákrok. Močové kameny menší velikosti, typicky do pěti milimetrů v průměru, se v naprosté většině případů dají úspěšně léčit konzervativně pomocí farmakologických přípravků předepsaných ošetřujícím lékařem, které mají schopnost kameny buď přímo chemicky rozpouštět, nebo usnadňovat jejich přirozený odchod z těla podporou diurézy a uvolněním hladkého svalstva močových cest. Z léčivých přípravků, které jsou dostupné v lékárnách bez nutnosti lékařského předpisu, se jako velmi dobré podpůrné pomocníky při léčbě ledvinových kamenů osvědčily například ROWATINEX v podobě tobolek nebo kapek, což je rostlinný přípravek obsahujující esenciální oleje podporující rozpouštění kamenů a jejich odchod, případně přípravek NefroVaxin, který také podporuje funkci ledvin a močových cest. Nedílnou součástí léčby bývá také podávání analgetik, tedy léků na tlumení bolesti, mezi něž patří například Nurofen Rapid v dávce 400 miligramů, který obsahuje účinnou látku ibuprofen s rychlým nástupem účinku, nebo Cetalgen v dávce 500 miligramů obsahující paracetamol. Je naprosto zásadní, aby léčbu ledvinových kamenů vždy doprovázel výrazně zvýšený příjem tekutin, především čisté pitné vody v množství nejméně dva až tři litry denně, a také bylinných čajů, které mají blahodárné účinky na močové cesty, jako je speciálně míšený ledvinový čaj, urologický čaj podporující funkci celého močového systému, nebo třeba kopřivový čaj, který má prokazatelné diuretické a protizánětlivé vlastnosti.

Operační metody léčby

K operačnímu, tedy chirurgickému řešení problematiky ledvinových kamenů se lékaři rozhodují přistoupit pouze v situacích, kdy konzervativní léčba pomocí farmakologických přípravků ani po několika týdnech intenzivní léčby nepřináší požadované výsledky a kameny se nedaří rozpustit ani vyplavit přirozenou cestou z organismu. Další důvody pro volbu operačního přístupu zahrnují situace, kdy kameny svou velikostí nebo polohou významně brání normálnímu odtoku moči z ledvin do močovodu a dále do močového měchýře, což by mohlo vést k nebezpečnému hromadění moči v ledvinách a jejich poškození, nebo kdy hrozí jiné závažné komplikace, jako je vznik infekce, poškození ledvinné tkáně nebo dokonce selhání ledvin. Moderní medicína nabízí několik různých způsobů operační léčby ledvinových kamenů, přičemž výběr konkrétní metody závisí na velikosti, umístění a složení kamenů, stejně jako na celkovém stavu pacienta. Nejšetrnější a nejméně invazivní metodou je mimotělní rázová vlnová litotrypse, kdy se kameny rozbíjejí pomocí rázových vln generovaných mimo tělo pacienta, které jsou zaměřeny přesně na místo, kde se kámen nachází, a dochází k jeho rozrušení na menší úlomky, které pak pacient může snáze vymočit. Alternativní metodou je laserová litotrypse, při níž se používá vysoce koncentrovaný laserový paprsek k rozbití kamenů přímo uvnitř močových cest, což je také považováno za šetrnou metodu s minimálním poškozením okolních tkání. Dalšími možnostmi chirurgické léčby je pak endoskopické odstranění kamenů, při kterém lékař zavede do močové trubice a dále do močovodu či až do ledvin speciální tenkou sondu s kamerou a miniaturními nástroji, pomocí nichž může kameny buď rozrušit a následně odstranit, nebo je extrahovat celé bez rozbití. Poslední možností, která se v současné moderní medicíně používá skutečně jen výjimečně, když není možné použít žádnou z výše popsaných šetrnějších variant, například kvůli extrémně velké velikosti kamenů, jejich komplikované poloze nebo současně přítomným jiným zdravotním problémům, je klasický přímý chirurgický zákrok spočívající v otevření břišní dutiny a ledviny a následném manuálním vyjmutí kamenů, což je zatěžující operace vyžadující delší rekonvalescenci.

Závěr a prevence

Celkově lze konstatovat, že léčba ledvinových kamenů je v dnešní době velmi variabilní a lékař má k dispozici širokou škálu možností od konzervativních přístupů až po různé typy chirurgických zákroků, přičemž volba konkrétní metody je vždy individuální a závisí na mnoha faktorech specifických pro každého jednotlivého pacienta. Důležité je také zdůraznit, že prevence vzniku ledvinových kamenů je mnohem snazší než jejich následná léčba, a proto by všichni lidé, zejména ti, kteří mají sklony k tvorbě kamenů nebo mají tuto diagnózu v rodinné anamnéze, měli dbát na dostatečný příjem tekutin, vyváženou stravu s omezením potravin bohatých na oxaláty a sůl, udržování zdravé tělesné hmotnosti a pravidelnou fyzickou aktivitu, která podporuje celkový metabolismus a funkci ledvin.