Léky proti bolesti a zásady jejich užívání

Bolest nemusíte snášet. Třeba ji léčit. Zakladatel moderní anesteziologie J.J. Bonita již před více než půl stoletím prohlásil, že je alarmující, když v době technických objevů trpí lidé bolestmi a nedostává se jim patřičné podpory. Bolest je problém, se kterým se setkává každý. Z tohoto stavu vinil výzkum a vědce. Na vině je však i skutečnost, že bolest se ze života vyškrtnout úplně nedá. Upozorňuje totiž na skutečnost, že s tělem něco není v pořádku.

Bolest je problém, se kterým se setkává každý. Bolí nás hlava, zuby, klouby. Jde o nepříjemný smyslový a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo popisovanými výrazy pro takové poškození. Bolest je vždy subjektivní a je velmi obtížné stanovit, jaká má být u jednotlivých onemocnění. Je jako obrana. Pokud něco bolí, je to známka, že něco není v pořádku. Pokud tomu nevěnujeme pozornost, poškození pokračuje dál a může skončit až zničením orgánu nebo přejít do chronického onemocnění.

Většina lidí se zpočátku spoléhá na samoléčbu volně prodejnými analgetiky. Je to však bezpečné? Všechny léky musí projít před uvedením na trh schvalovacím procesem, při kterém se hodnotí zejména jejich účinnost a bezpečnost. Především volně prodejné přípravky musí být bezpečné, aby si při samoléčbě pacient pomohl, a ne ublížil. Mezi léky, jejichž výdej není vázán na předpis lékaře, mohou být zařazeny pouze ty, které při použití správným způsobem nepřinesou zvýšení přímých a nepřímých rizik pro uživatele.

Léky proti bolesti a zásady, které při jejich užívání dodržujte

• Správný způsob je uveden v příbalové informaci pro uživatele, se kterou se má pacient podrobně seznámit. A to pokaždé, když si lék koupí, protože informace v nich jsou často doplňovány.

• S délkou užívání přípravku se zvyšují i jeho rizika, proto každé dlouhodobé podávání má být pod dohledem odborného lékaře.

• Každý by měl tedy k samoléčbě bolesti přistupovat zodpovědně a uvědomit si, že kdo chce být "sám sobě lékařem", měl by vědět o léku co nejvíce.

•  Pokud se užívá podle doporučení, není důvod obávat se vedlejších účinků či zdravotních následků.

• Při kupování volně prodejného léku proti bolesti by se měl člověk v první řadě poradit s lékárníkem.

• V souvislosti s nežádoucími účinky se mluví o často o lécích s účinnou látkou ibuprofen. Jedna informace se týkala studie vědců ze švýcarské univerzity, podle níž způsobuje vážné zdravotní komplikace. Ve studii ale byli sledováni pacienti, kteří se léčili pod dohledem lékaře, užívali ibuprofen dlouhodobě (obvykle více než rok) a v dávce, která až dvojnásobně překročila maximální doporučenou denní dávku uvedenou v příbalovém letáku pro samoléčbu.
V médiích a na internetu se často vyskytují nepřesné a záměrně zkreslené informace, často s cílem vyvolat senzaci nebo v rámci boje mezi jednotlivými výrobci. Lék Ibalgin je jeden ze 46 léků obsahujících léčivou látku ibuprofen v různých lékových formách. Patří do velké skupiny nesteroidních protizánětlivých léků používaných při léčbě bolesti různého původu. Celá tato skupina léků má podobné účinky, žádoucí i nežádoucí. Pro ty, ale i pro léky s obsahem paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové platí, že se mají používat v co nejmenší dávce a co nejkratší dobu pod dohledem lékaře.

•  Informace o obsahu jsou důležité i pro lidi, kteří trpí alergií na některé léky či pomocné látky, jakož i pro diabetiky, protože některé léky obsahují cukry.

• Součástí letáku je také upozornění, kdo by lék užívat neměl - například těhotné ženy, lidé trpící některými onemocněními či děti.

•  Pozornost je třeba věnovat i informaci o kombinacích s jinými léky.

•  Pokud se stav po určitém čase nezlepšuje, případně se ještě zhoršuje, je třeba vyhledat lékařské ošetření.

• Analgetika by člověk neměl užívat, pokud neví, co mu je, při akutních bolestech břicha či hrudníku a tyto léky se nesmí užívat dlouhodobě, při samoléčbě ne více než tři až pět dní.