Léky proti bolesti s paracetamolem trvale ničí játra

Dlouhodobý návyk na paracetamol může být smrtelný. Opakovaně si dopřát trochu více paracetamolu, než se doporučuje, může po čase vést k předávkování, které je však jen těžko rozpoznatelné. Odborníci však upozorňují, že může končit smrtí.


Paracetamol je běžnou aktivní látkou v lécích proti bolesti /Paralen..../ . Tři už mohou být příliš. Sice ne jednorázově, ale při občasném a dlouhodobém užívání paracetamolu určitě. Takto nenápadně předávkované pacienty se často podaří zachránit ne proto, že by přišli k lékaři s podezřením na předávkování ale s tím, že se necítí dobře. Lékař by měl být schopen předávkování rozeznat a rychle začít s léčbou, protože je nebezpečnější než jednorázové předávkování.


Takové občasné, dlouhodobé a nenápadné předávkování může hrozit zejména lidem, kteří trpí chronickými bolestmi nebo jsou přecitlivělí na bolest a opakovaně užívají trochu více paracetamolu, než by měli. To nejsou případy jednorázových, masivních předávkování, ke kterým se uchylují například sebevrazi. Je to případ postupného poškozování zdraví, které může mít fatální následky.


Problém je v tom, že lékaři obvykle zjišťují nebezpečí předávkování zjišťováním koncentrace paracetamolu v krvi. Takový test poskytne důležité informace, pokud jde o jednorázové předávkování. Lidé, kteří užívají mírně nadměrné dávky paracetamolu dlouhodobě, však mohou mít hladinu tohoto léčiva v krvi normální, ale přesto jsou vystaveni vysokému riziku selhání jater a smrti.


Analýzy údajů od 663 pacientů, kteří měli játra poškozená paracetamolem. Až  161 z nich sice občasně, ale dlouhodobě užívalo příliš paracetamolu. Obvykle při běžných bolestech břicha, svalů, hlavy či zubů. Po přijetí do nemocnice tito pacienti častěji potřebovali dialýzu ledvin, pomoc s dýcháním a byli vystaveni vyššímu riziku úmrtí než pacienti po jednorázovém předávkování.
Jejich problémy byly ještě komplikovanější, pokud přišli do nemocnice více než den po posledním mírném předávkování. Hrozila jim smrt nebo potřebovali transplantaci jater.


Jako "protijed" proti paracetamolu se obvykle podává N-acetylcystein, a to bez ohledu na koncentraci paracetamolu v krvi. Nejdůležitější je vyvinout nové testy, určující množství užitého paracetamolu, které by spolehlivě pomohly určit, zda pacient může jít domů, potřebuje léčbu nebo rovnou transplantaci jater.