Máte zdravé ledviny?

O problémech s ledvinami. Bílkovinu v moči nebo sníženou filtrační funkci ledvin má přibližně 10 procent lidí. S vyšším věkem jejich filtrační funkce klesá a podíl lidí s problémy roste.

Jak se toto onemocnění zjišťuje?
Jednoduchým vyšetřením moči a vyšetřením tzv. kreatininu v krvi. Toto vyšetření umožňuje odhadnout filtrační funkci ledvin.

Jaká je normální filtrační funkce ledvin?
Normálně odfiltrují odpady látkové výměny z přibližně 120 ml krevní plazmy. Denně filtrují asi 180 litrů krevní plazmy. Každý litr krevní plazmy tedy projde ledvinovým filtrem asi 60 krát za den.

Jaké jsou důsledky snížené filtrační funkce ledvin?
Poškozené ledviny neodstraňují dostatečně odpady látkové výměny, vodu a sůl. Následkem toho může být zadržování vody a soli v těle projevující se přibíráním na váze. Zplodiny látkové výměny mohou poškozovat různé orgány.

Pacienti se sníženou filtrační funkcí ledvin mají různé problémy. Jaké?
Lehké snížení funkce ledvin se obvykle neprojevuje žádnými příznaky, proto je třeba u lidí v riziku onemocnění vyšetřovat moč a některé krevní testy. Pokročilé snížení filtrační funkce se obvykle projevuje únavou, nevýkonnosti, mohou se dostavit problémy se zažíváním a přibírání na váze.

Podobné problémy však mohou mít i lidé s chorobami jiných orgánů. Kdo je rizikový?
Každý, kdo má více než 50 let, pacienti s vysokým krevním tlakem, diabetem, srdečním onemocněním a onemocněním ledvin v rodině.

Jak často by měl rizikový člověk chodit na preventivní vyšetření?
Pokud jde o prevenci, tak jeden krát ročně.

Jak souvisí onemocnění ledvin s onemocněním srdce?
Pacienti s nemocnými ledvinami mají vyšší riziko onemocnění srdce. Pokud lékař u pacienta zjistí chronické onemocnění ledvin, myslí i na možnost současného onemocnění srdce.

Proč souvisí onemocnění ledvin s onemocněním srdce?
Pacienti s chronickým onemocněním ledvin mají často více tzv. rizikových faktorů srdečního onemocnění, například vysoký krevní tlak, vyšší hladiny cukru v krvi a také poruchu přeměny tuků. Kromě toho mají pacienti s chronickým onemocněním ledvin některé další rizikové faktory srdečního onemocnění, například nedostatek červených krvinek, zvýšené množství soli a vody v těle v důsledku jejich nedostatečného vylučování do moči.

Jak se onemocnění srdce u pacientů s onemocněním ledvin léčí?
Lékaři se snaží ovlivňovat známé rizikové faktory stejně jako u pacientů bez problémů s ledvinami. Snaží se kontrolovat krevní tlak, glukózu a cholesterol v krvi. Kromě toho ovlivňují i další faktory, například množství soli a tekutin v těle.

Na koho se má člověk obrátit, pokud má podezření, že s jeho ledvinami není všechno pořádku?
Pokud chodíte na preventivní prohlídky, jejich součástí je i vyšetření moči a také tzv. kreatininu v séru. V případě opakovaného nálezu v moči a snížení filtrační funkce ledvin může praktický lékař konzultovat váš stav s nefrologem, resp. poslat vás na další vyšetření.

Nejdůležitější fakta o ledvinách
Přibližně 10 procent obyvatelstva má sníženou funkci ledvin.  Nejsou ohroženi jen proto, že některá onemocnění postoupí až do úplného selhání ledvin, ale i proto, že většině z nich hrozí předčasné úmrtí v důsledku kardiovaskulárního onemocnění. Pacienti s ledvinovou nedostatečností jsou ve skutečnosti mnohem více ohroženi infarktem a mozkovou příhodou, než selháním ledvin. "Tradiční" rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (např. vysoký krevní tlak) jsou známy a věnuje se jim pozornost, ale o souvislosti mezi nemocnými ledvinami a poškozením srdce se mluví jen velmi málo. Ledvinová nedostatečnost je přitom nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění.

Ledvinová onemocnění jsou častá a mají závažné důsledky, ale dají se včas odhalit a léčit. Péče o zdravé ledviny může zároveň zachránit srdce. Při chronickém onemocnění ledvin se zvyšuje celková úmrtnost o 44 procent, kardiovaskulární úmrtnost o 54 procent a úmrtnost na cévní mozkovou příhodu dokonce až o73 procent. Zvýšené je také riziko kardiovaskulárních příhod, které nemají za následek smrt. Mnohé studie na širokém spektru populace (včetně zdravých lidí) ukazují, že i mírné snížení ledvin významně zvyšuje riziko smrtelných i méně závažných kardiovaskulárních příhod. Už pacienti s mírným nebo středně závažným snížením funkce ledvin by měli být považováni za pacienty s vysokým kardiovaskulárním rizikem a podle toho by se měli i léčit. Jen včasná a účinná léčba pacientů již s mírně sníženou funkcí ledvin může snížit extrémně vysokou úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u pacientů s chronickým selháním ledvin. Následkem chronického onemocnění ledvin a kardiovaskulárních onemocnění může do roku 2015 zemřít celosvětově až 36 miliónů lidí.

Prevence a léčba
U lidí s chronickým onemocněním ledvin dochází k rychlejšímu postupu aterosklerózy, poškození levé srdeční komory a vzniku poruchy funkce srdce. Prevencí je proto předcházení chronickému renální onemocnění a zpomalení jeho progrese. Důležitou součástí je léčba anémie, která je průvodním onemocněním a má nepříznivý vliv i na funkci srdce. Pozornost je třeba věnovat i zvýšené hladině tuků a cholesterolu a v případě cukrovky její dostatečné, účinné léčbě. Není známo, zda by screening zaměřený na včasné vyhledávání chronického onemocnění ledvin pomohl přímo snížit počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Ví se však, že bílkovina v moči je významnějším příznakem onemocnění ledvin a srdce, než například vysoký krevní tlak, stejně že její snížení má na srdce a ledviny větší ochranný vliv, než snížení krevního tlaku a také že včasné odhalení a léčba KRS mohou zlepšit kardiovaskulární výsledky. Proto se zřejmě včasné odhalování ledvinových onemocnění stane součástí prevence kardiovaskulárních onemocnění.

Krátce o ledvinách
Ledviny plní několik životně důležitých funkcí:
• zbavují krev močoviny a kreatininu
• udržují stále vnitřní prostředí -stálou koncentraci minerálů, pomáhají udržet normální krevní tlak, udržují stálou kyselost vnitřního prostředí
• pomáhají vytvářet červené krvinky
• udržují objem celkové vody v těle
• produkují několik důležitých hormonů
• tvoří se v nich vitamín D, který je nezbytný pro zdravé a pevné kosti
• jsou bohatě prokrveným orgánem, každou minutu jimi protéká u dospělého člověka celkem přibližně litr krve
• přesto, že za den se v nich vytvoří až 180 litrů tzv. primární moči, ve skutečnosti člověk vymočí jen litr až litr a půl
• jsou výbornou "čistírnou" - většina odpadních látek v krvi pochází z běžné látkové přeměny ve svalech a metabolizmu bílkovin, které přijímáme potravou. Odpadní látky se nazývají močovina a kreatinin. Ve vodě rozpustné toxiny se také vylučují ledvinami. Objem krve, kterou přefiltrují za jeden den, je 1700 až 2 000 litrů. Pokud odpadní látky a toxiny ledviny nevylučují, tyto se v těle hromadí a mohou mu uškodit. Pokud při běžném pitném a stravovacím režimu klesne množství vylučované moči pod 500 ml, zadržuje se v těle močovina a vyvolává otravu krve.

Pro život každého z nás mají zásadní význam tři hormony vylučované ledvinami: renin, erytropoetin a kalcitriol. Renin se vylučuje, pokud v nich poklesne krevní tlak. Renin způsobuje zúžení cév v těle a tím způsobuje zvýšení krevního tlaku zpět k normálu. Erytropoetin stimuluje kostní dřeň, aby vyráběla dostatek červených krvinek, které roznášejí kyslík po celém těle. Více se tvoří tehdy, když se ledvinám dostává méně kyslíku-například ve vysokých nadmořských výškách. Kalcitriol, známý jako aktivní vitamín D, pomáhá udržovat vápník vázaný v kostech a hladinu vápníku v krvi.

Kardiovaskulární onemocnění a nemoci ledvin
Chronické onemocnění ledvin významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, a to nezávisle na působení dalších rizikových faktorů. Míra rizika do značné míry souvisí s přítomností proteinurie (bílkoviny v moči), která je hlavním cílem při vyhledávání včasných forem chronického onemocnění ledvin.
Už dříve bylo známo, že pacienti s chronickým selháním ledvin mají 20 - až 30 krát vyšší riziko kardiovaskulárních nemocí, ale až v roce 2004 se podařilo zjistit, že i nižší stádia onemocnění mají vliv na vznik onemocnění srdce. Ve studii, v nichž se vyhodnocovali údaje až od 1,1 milionu pacientů, se prokázal vliv snížené funkce ledvin na riziko úmrtí, výskyt kardiovaskulárních příhod a nutnost hospitalizací.

Kardiorenální syndrom (KRS) bez ohledu na věk pacientů dvojnásobně zvyšuje riziko infarktu, mozkové příhody i dalších příčin úmrtí. Riziko kardiovaskulárních příhod u pacientů s chronickou nedostatečností po 55. roku věku je stejně vysoké nebo i vyšší, než u pacientů po prodělaných srdečních infarktech nebo s cukrovkou. Při vysoké hladině albuminu (proteinu, který se nachází v krevní plazmě) v moči roste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění až 6 násobně. Tento faktor neovlivňuje jen pravděpodobnost, ale také čas, za jaký se srdeční příhoda projeví. Čím vyšší albumin, tím rychleji onemocnění postihne kardiovaskulární systém. V odborné studii se ukázalo, že i zdraví lidé, kteří mají normální krevní tlak, netrpí cukrovkou ani jinými rizikovými chorobami, mají již při mírně zvýšené hladině albuminu přibližně 2 krát vyšší celkovou i kardiovaskulární úmrtnost.

Typy kardiorenálního syndromu (KRS)
Kardiorenální syndrom (KRS) je stav srdce a ledvin při kterém akutní nebo chronická dysfunkce jednoho z těchto orgánů vyvolává onemocnění nebo nefunkčnost toho druhého.
Typ 1: Akutní KRS - je charakterizován náhlým zhoršením srdeční funkce (např. akutní srdeční selhání, akutní koronární syndrom ...), které má za následek poškození nebo selhání ledvin. To zvyšuje riziko úmrtí, prodlužuje pobyt v nemocnici a často přináší nutnost opětovné hospitalizace. Pokud již má pacient chronické onemocnění ledvin, akutní zhoršení srdeční funkce urychluje progresi onemocnění ledvin do vyšších stádií.
Typ 2: Chronický KRS - chronické srdeční selhání vede k poškození nebo zhoršení funkce ledvin. Tato kombinace onemocnění se objevuje asi u 60 procent pacientů s chronickým srdečním selháním. Obyčejně je jen těžké určit, které onemocnění bylo primárně a které vzniklo jako důsledek. Příkladem tohoto typu jsou například vrozené onemocnění srdce, při kterých je výskyt onemocnění ledvin asi u 50 procent pacientů.
Typ 3: Akutní renokardiální syndrom - akutní zhoršení ledvinných funkcí vede k poškození nebo dysfunkci srdce, jde tedy o poškození srdce následkem onemocnění ledvin. K akutnímu zhoršení funkce srdce může přispívat zadržování vody a sodíku, nerovnováha minerálních látek a přítomnost toxinů v krvi, ke kterým dochází při akutním renální selhání.
Typ 4: Chronický renokardiální syndrom - chronické onemocnění ledvin vede k poškození, onemocnění nebo dysfunkci srdce. Mezi závažností KRS a celkovou úmrtností existuje přímá úměra. Během dialyzační léčby se příznaky srdečního selhávání projevují minimálně u čtvrtiny pacientů. Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou smrti u více než poloviny pacientů na dialýze.
Typ 5: Sekundární kardiorenální syndrom - některá systémová onemocnění (např. diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, sepse, systémový lupus erythematodes, chronická zánětlivá onemocnění ...) vedou k současnému poškození nebo dysfunkci obou orgánů-srdce a zároveň i ledvin.