Mléko, které má minimum alergenů - oslí mléko

Oslí mléko je zpět. Pomáhá alergikům. V severní Itálii nedaleko města Bologna se nachází svérázná farma, na níž nedojí krávy ani kozy, ale oslice. S rozmachem alergií nejen na kravské mléko, ale i na jeho náhrady jako sója, se opět začíná využívat oslí mléko, velmi podobné lidskému.
Oslí mléko bylo populární ještě za dob starého Řecka a Říma a v současnosti se opět dostává do pozornosti odborníků na zdraví a výživu. Mléko oslic se totiž jeví vhodnou alternativou pro děti a kojence, které trpí alergií na kravské mléko. Svědčí o tom i fakt, že až polovina mléčné produkce této farmy putuje přímo na pediatrické kliniky.

Mléko je možné podávat zejména dětem, které jsou alergické na určité proteiny v kravském mléce, přičemž tyto proteiny jsou často obsaženy i v kojeneckých mléčných náhradách. Oslí mléko je velmi podobné lidskému.

Oslí mléko má nízký obsah nasycených tuků, je bohaté na omega 3 a 6 mastné kyseliny, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, obsahuje hodně vápníku a enzymy bránící vzniku infekcí trávicího traktu.

Jeho nevýhodou je však nízká nutriční hodnota, a tak samotné oslí mléko dítěti neposkytne dostatečný příjem kalorií.

V současnosti se jako náhrada za kravské mléko používá kozí nebo ovčí mléko. Funguje však jen u části dětí, protože má mnoho stejných bílkovin jako mléko kravské. Používá se i sójové mléko, no protože i alergie na sóju jsou na vzestupu, hledají se nové alternativy.

Oslí mléko přitom není žádnou novinkou. Už 460 roků před naším letopočtem ho Hippokrates předepisoval na všechno možné od kousnutí hadem až po krvácení z nosu. Antické Řekyně oslím mlékem krmily své děti a Římanky si ho chválily jako kosmetický přípravek na zjemnění pokožky. Údajně i Kleopatra se koupala v oslím mléce a zhruba do konce 18. století se v Evropě oslí mléko používalo jako běžná náhrada mateřského mléka.

Nadojit oslí mléko však není jednoduchý úkol. Krávy byly vyšlechtěny na mléko vyrábějící stroje, ale osly nikdy nebyli kříženi s tímto cílem. Je tedy podstatně těžší získat dostatek oslího mléka.  Za den se podaří nadojit zhruba litr oslího mléka, přičemž krávy dokáží vyprodukovat i desetinásobek. Navíc oslici je možné dojit jen půl roku po narození mláděte a také musí být mládě stále nablízku. Oslí mléko je proto i podstatně dražší.

Důležité však je, že může pomoci dětem s alergií na kravské mléko.