Nejlepší prevence nakažení infekčním klíštětem je očkování

Česká republika patří k známým evropským " lokalitám klíšťat. V Evropě každoročně onemocní klíšťovým zánětem mozkových blan asi 10 tisíc lidí. Klíšťová encefalitida může mít dlouhodobé neurologické následky a může končit i smrtí.

Očkování proti nejznámějšímu druhu zánětu mozku a mozkových blan, proti klíšťové encefalitidě, je vysoce aktuální již v zimě. Sestává totiž ze třech dávek, přičemž první se doporučuje podat už v zimních měsících, druhá je na řadě 1 – 3 měsíce po první dávce a třetí půl roku až rok po druhém očkování. Je to jediná možnost specifické ochrany proti virovému onemocnění, při kterém se dají léčit jedině příznaky, specifické antivirotikum v tomto případě neexistuje.

Klíšťový zánět mozkových blan může v nejhorších případech skončit smrtí, podle odhadů Světové zdravotnické organizace má 35 – 55 procent pacientů po překonání onemocnění dlouhodobé neurologické následky. Postižená je totiž centrální nervová soustava a akutní fáze může znamenat i velmi těžké komplikace jako poruchy vědomí či obrnu končetin. Ochrnutí pacienti musí dlouhodobě rehabilitovat. Problémy se nemusí končit ani po propuštění z nemocnice. Při ambulantním sledování si asi 70 procent nemocných po klíšťové encefalitidě stěžuje na bolesti hlavy, 54 procent má problémy se soustředěním a dalších 33 procent trpí poruchami spánku a koncentrace. Celkově asi čtvrtina nemocných trpí celým souborem příznaků označovaných jako postencefalitický syndrom. Je to množství zdánlivě běžných problémů od zmíněných poruch spánku, po neschopnost soustředit se, nevýkonnost v práci, horší paměť, podráždění.

Virus klíšťové encefalitidy se dostává už i do regionů, v nichž se dříve nevyskytoval, a v roce 2008 poprvé v historii byly zaznamenány případy této nákazy v oblasti, kde se její nejčastější přenašeč-klíště-běžně nevyskytuje. To znamená v nadmořské výšce 1500 metrů nad mořem. Česko, Slovensko, Rakousko ale i Maďarsko patří v Evropě ke známým endemickým lokalitám, to znamená, že tu máme ohniska se zvýšeným výskytem nakažených klíšťat. Už nejsou ohroženi jen návštěvníci listnatých lesů a luk v ohniskových oblastech, ale i vysokohorští turisté, trekaři, horští cyklisté i horolezci. Na příčině je nejen globální oteplování, ale i změny v místním mikroklimatu, které se mohou nepříznivě vyvíjet třeba i po větrné kalamitě ve Vysokých Tatrách. Většina rekreačních oblastí v Čechách se nachází v ohniskách výskytu nakažených klíšťat.

Nakaženým klíšťatům nahrávají krátké, mírné zimy, pokračující ekoturistika i úspornější dovolené trávené v kempech či stanováním v přírodě. Klíště potřebuje jen 0,1 sekundy na to, aby se přisálo na hostitele a doba sání, potřebná pro přenos encefalitidy, je v porovnání s lymskou boreliózou mnohem kratší.
V sousedním Rakousku je proti klíšťovému zánětu mozkových blan očkovaných více než 80 procent populace. I proto je tam výskyt zmiňované nebezpečné nákazy dlouhodobě nízký. V Čechách se tomuto problému věnuje poměrně malá pozornost. S očkováním se doporučuje začít již v zimě, protože potřebnou ochranu před nákazou si organismus vybuduje až po druhé dávce, třetí je vlastně posilovací, aby potřebná hladina protilátek vydržela tři roky. Samozřejmě, v případě potřeby je možná i "zrychlené schéma" očkování.

Nejen klíště, i nepasterizované mléko. Klíšťová encefalitida se nepřenáší jen prostřednictvím klíšťat, ale i nepasterizovaného mléka nakažených zvířat-nejčastěji kozím, ovčím a výrobků z nich. Na kongresu ve Vídni prezentovali zajímavý případ "miniepidémie" klešťového zánětu mozkových blan, když onemocnělo 6 členů rodiny ve vysokohorském údolí na západě Rakouska, poté, co snědli tepelně neošetřený sýr vyrobený z mléka jedné z jejich koz. Mimochodem, zvířata se pásla v nadmořské výšce 1500 metrů nad mořem. Sedmý člen rodiny sýr krátce po snědení vyzvracel, takže se vůbec nenakazil, u dvou se potvrdila nákaza, ale neměli příznaky onemocnění. Byl to jeden ze vzácných případů, kdy se virus přenesl potravinovým řetězcem bez toho, že by se přenosu nákazy zúčastnilo klíště. Členové rodiny nebyli očkováni.

Samozřejmě, proti případné nákaze z nenápadných nepřátel klíšťat je možné během sezóny se chránit i vhodným oblečením, repelenty, kontrolou pokožky po návratu z výletu v přírodě, správným odstraňováním klíštěte (s pomocí dezinfekce a vykýváním pinzetou, ne oleji a kroucením). Jistotu spolehlivé ochrany však poskytne jedině očkování. A to začíná v zimě.

Jak se projevuje a léčí klíšťový zánět mozkových blan
Nemoc může mít více tzv. klinických obrazů, čili různorodé projevy, což ztěžuje včasné diagnostikování. Inkubační doba od kousnutí klíštětem je 4 – 14 dní. Při typickém průběhu se období příznaků vyznačuje dvěma fázemi:
V první fázi se onemocnění velmi podobá chřipce. Neurčité příznaky jako bolesti hlavy, zvýšená teplota, škrábání v krku, bolesti kloubů, zad, končetin po několika dnech ustoupí. Nastane úleva, která trvá různý počet dní, průměrně asi týden (ale může to být 1 až 20 dní) je pacient bez obtíží.
Druhá fáze se vyznačuje horečkami 40 – 41 stupňů Celsia, úpornými bolestmi hlavy, zvracením, ztuhnutím šíje, světloplachostí a dalšími příznaky postižení centrální nervové soustavy. Po ústupu teplot může vzniknout obrna, nejčastěji na horních končetinách.

Při jednofázovém průběhu onemocnění se počáteční první příznaky stupňují až po příznaky zánětu mozku a mozkových blan. Je to akutní horečnaté onemocnění způsobené viry, které postihuje centrální nervový systém, nemocný je hospitalizován na infekčním oddělení nebo klinice, těžké případy vyžadují intenzivní péči. Klíšťová encefalitida se léčí jen symptomaticky, to znamená, že se potlačují příznaky-léky na tišení bolestí hlavy, proti otoku mozku, teplotě. Období zotavování často trvá poměrně dlouho, mohou se vyskytnout i případy vyžadující invalidizaci, dokonce je ohrožen život pacienta (zejména ve věku nad 60 roků). Nejvyšší výskyt onemocnění je u dospělých.

Jihočeští vědci objevili slabinu klíšťat. Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a parazitologických ústavu v Českých Budějovicích objevil v těle klíšťat novou bílkovinu, která by v budoucnosti mohla hrát klíčovou roli při vývoji nové vakcíny proti klíšťatům. Jde o bílkovinu feritin 2. Když paraziti přijímají sáním krve velké množství železa, feritin 2 jim pomáhá při hospodaření s ním. Když však biologové funkci této bílkoviny zablokovali, klíšťata měla problém se sáním krve a nemohla se ani rozmnožovat. V budoucnosti by tato nově objevená bílkovina mohla sehrát důležitou roli v podobě vakcíny, feritin 2 se totiž velmi liší od bílkovin, které mají v těle savci. Pokud by se tedy do organismu naočkoval, hostitel si vytvoří velké množství protilátek, které by měly klíštěti výrazně škodit, a sníží se tak riziko nákazy nemocemi, které klíšťata přenášejí. V našich podmínkách nejčastěji žijí klíšťata, která přenášejí klíšťový zánět mozkových blan (proti kterému existuje očkování) a lymskou boreliózu (proti níž u nás neexistuje očkování), která se léčí antibiotiky.