Neléčená angína vždy způsobuje závažné komplikace

Angína představuje středně závažné zánětlivé onemocnění horních krčních mandlí a celé vntřní oblasti krku které za žádných okolností nelze podceňovat a je nezbytně nutné jej řádně léčit až do úplného vyléčení. Jedná se o onemocnění, které může mít buď bakteriální, nebo virovou etiologii, přičemž každý typ vyžaduje odlišný terapeutický přístup. Bakteriální angína, která je způsobena nejčastěji streptokokovými bakteriemi, musí být vždy léčena pomocí antibiotik, která předepisuje kvalifikovaný lékař po důkladném vyšetření pacienta a stanovení správné diagnózy. Antibiotická léčba je naprosto klíčová pro eliminaci bakteriální infekce a zabránění jejímu dalšímu šíření v organismu. Kromě antibiotik je nezbytné používat také podpůrnou léčbu, která zahrnuje léky proti bolesti a horečce, mezi něž patří například Ibalgin, jenž obsahuje účinnou látku ibuprofen působící analgeticky a antipyreticky. Dalším důležitým prvkem léčebného procesu jsou léky určené specificky proti bolesti v krku, které jsou dostupné v různých formách aplikace - jako pastilky k cucání, které se pomalu rozpouštějí v ústní dutině a uvolňují léčivé látky přímo na postiženém místě, jako spreje umožňující přímé nastříknutí léčivé substance na zanícené mandle, nebo jako kloktadla sloužící k vyplachování a dezinfekci celé oblasti hltanu a dutiny ústní.

Léčba virové angíny a symptomatická terapie

Virová angína, která je vyvolána různými typy virů a nikoli bakteriemi, představuje specifickou formu tohoto onemocnění, jež vyžaduje odlišný léčebný přístup oproti bakteriální variantě. Základním rozdílem je skutečnost, že virovou angínu nelze vůbec léčit antibiotiky, protože antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím a na viry nemají naprosto žádný vliv, takže jejich podávání by bylo zcela neúčelné a zbytečné. Léčba virové angíny spočívá především v důsledném dodržování klidového režimu, kdy by měl pacient zůstat v teplé místnosti, odpočívat v posteli, vyhýbat se fyzické námaze a celkově šetřit své síly, aby organismus mohl soustředit veškerou svou energii na boj s virovou infekcí. Stejně jako u bakteriální angíny se však i zde používají léky určené ke zmírnění nepříjemných příznaků onemocnění, konkrétně léky proti bolesti a horečce, mezi něž opět patří již zmíněný Ibalgin nebo jiné podobné analgetika a antipyretika, která pomáhají snižovat teplotu a tlumit bolest. Dále se aplikují lokální prostředky v podobě pastilek na cucání s obsahem látek zmírňujících bolest a dezinfikujících ústní dutinu, sprejů umožňujících cílené ošetření zanícených mandlí a okolních tkání, a kloktadel s antiseptickými a protizánětlivými účinky, která pomáhají mechanicky odstraňovat bakterie a virové částice z povrchu sliznic a současně poskytují úlevu od bolesti při polykání. K doporučovaným patří například pastilky SEPTABENE citron a bezový květ nebo TANTUM VERDE Forte 0.30% ústní sprej.

Nebezpečí neléčené angíny a její lokální komplikace

Zásadní a naprosto hrubou chybou, které se bohužel někteří pacienti dopouštějí, je neléčení angíny nebo nedůsledné dodržování léčebného režimu, což může mít velmi vážné až fatální následky. Neléčená angína vždy, bez jakéhokoli výjimky, způsobuje závažné komplikace, které postihují především samotného pacienta a mohou významně ohrozit jeho zdraví či dokonce život. Mezi nejnebezpečnější lokální komplikace patří vznik hnisavého ložiska v oblasti krku, kdy se bakterie nekontrolovaně množí a vytvářejí rozsáhlé hnisavé kolekce v okolí mandlí a v hlubších strukturách hltanu. Hnis, který se hromadí v těchto ložiscích, má nebezpečnou tendenci prostupovat stále hlouběji do okolních měkkých tkání krku, kde může způsobit rozsáhlé flegmóny a abscessy. Tato hnisavá ložiska postupně narůstají na objemu a začínají stlačovat okolní struktury, především průdušnici a jícen, což vede k progresivnímu zužování dýchacích cest. V nejhorším případě může toto mechanické stlačení způsobit kritické zúžení průdušnice, které výrazně ztěžuje dýchání nemocného a může vést až k akutnímu dušení, jež představuje život ohrožující stav vyžadující okamžitou lékařskou intervenci, mnohdy i chirurgickou.

Systémové komplikace neléčené angíny

Kromě lokálních komplikací v oblasti krku může neléčená angína způsobit také velmi závažné systémové komplikace, které postihují vzdálené orgány a orgánové systémy v celém těle pacienta. Bakterie nebo jejich toxiny se mohou z primárního ložiska infekce v mandlích dostat do krevního oběhu a šířit se po celém organismu, kde mohou způsobit poškození životně důležitých orgánů. Jednou z nejzávažnějších systémových komplikací je postižení ledvin, které se může projevit jako akutní glomerulonefritida - zánět ledvinných glomerulů, jenž může vést k postupnému snižování funkce ledvin, přítomnosti krve a bílkovin v moči, vzniku otoků na těle a v nejhorším případě až k chronickému selhání ledvin vyžadujícímu dialyzační léčbu. Další velmi vážnou komplikací neléčené angíny je postižení srdce, které se může manifestovat jako akutní revmatická horečka nebo bakteriální endokarditida. Revmatická horečka je autoimunitní onemocnění, kdy protilátky vytvořené proti streptokokovým bakteriím omylem napadají vlastní tělesné tkáně, především srdeční chlopně, což vede k jejich postupnému poškození a může vyústit v trvalou srdeční vadu vyžadující v budoucnu kardiochirurgický zákrok. Bakteriální endokarditida představuje přímou infekci srdeční výstelky a chlopní bakteriemi, což je život ohrožující stav s vysokou mortalitou i při intenzivní antibiotické léčbě.

Infekčnost angíny a riziko pro okolí nemocného

Neléčená angína nepředstavuje pouze vážný problém pro samotného nemocného pacienta, ale je vždy také velkým a závažným problémem pro celé okolí nemocného, včetně jeho rodinných příslušníků, spolubydlících, spolupracovníků a všech osob, které přicházejí s nemocným do kontaktu. Důvodem je skutečnost, že angína je vždy vysoce nakažlivé onemocnění, které se velmi snadno a rychle přenáší z nemocného člověka na zdravé jedince v jeho okolí. Hlavní cestou přenosu je takzvaná kapénková infekce, kdy se patogenní mikroorganismy šíří prostřednictvím drobných kapének slin a sekretu z dýchacích cest, které nemocný vykašlává, vykýchává nebo které uvolňuje při běžné mluvě, smíchu či dýchání. Tyto infekční kapénky se vznášejí ve vzduchu a mohou být vdechnuty zdravými osobami nacházejícími se v blízkosti nemocného, přičemž vzdálenost několika metrů není dostatečnou ochranou. Kromě kapénkové infekce se angína přenáší také nepřímo prostřednictvím používání společných předmětů s nemocným, zejména pak nádobí jako jsou talíře, příbory, hrníčky, sklenice či láhve s pitím. Patogenní mikroorganismy mohou přežívat na povrchu těchto předmětů po určitou dobu a následně infikovat zdravého člověka, který se stejného nádobí dotkne nebo z něj požívá jídlo či pití. Proto je při angíně naprosto nezbytné důsledně dodržovat hygienická opatření, izolovat nemocného od zdravých osob, používat výhradně vlastní nádobí a předměty denní potřeby, často větrat místnosti a důkladně dezinfikovat všechny povrchy, kterých se nemocný dotýká.