Antrax

Antrax - spící strašák - ohrožuje i v Čechách. Když se řekne antrax, mnozí si představí smrtící nezastavitelnou epidemii. Kožní forma projevů při nákaze může začít svěděním. Skutečnost však není až tak strašná, i když onemocnění je opravdu velmi vážně a v mnohých případech smrtelné. A po letech se opět objevilo i v Čechách. Naštěstí zatím jen u zvířat. Ohrožen je ale i člověk.

Antrax, nebo sněť slezinnou způsobuje bakterie Bacillus anthracis, která vytváří odolné spory. Ty dokáží v půdě přežít mnoho let. To je i případ současného výskytu onemocnění-povodně vyplavily z půd spory antraxu, které se do ní dostaly před lety. Těmito sporami se nakazil pasoucí se dobytek.
Jediným řešením, jak zabránit nakažení člověka, je nemocný dobytek bezpečně zlikvidovat. Protože onemocnění se přenáší kontaktem s výkaly nebo srstí nemocného zvířete, případně snědením nakaženého masa. K vdechnutí spor dochází jen výjimečně.

Nejlehčí forma onemocnění probíhá v podobě nebolestivého černého puchýře. Při patřičné léčbě jen vzácně vede ke smrti, ale neléčená může přerůst do systémového onemocnění.

Inhalační forma, není-li  léčena již v úplně počátečním stádiu, je smrtelná u 90 % pacientů. Spory se lymfou dostávají do uzlin mezihrudí, kde "vyklíčí". Tento proces může trvat několik dní až dva měsíce. Pak se bakterie rychle rozšíří po celém těle a způsobí smrtelné onemocnění.

Střevní forma je mimořádně vzácná, smrtí končí zhruba polovina případů.
Příčinou smrti bývají toxiny, které bakterie produkuje. Způsobují krvácení, otoky a odumírání tkáně. Nemoc se však nešíří z člověka na člověka, jak si mnozí myslí.

Příznaky
Kožní forma: Začíná svěděním, vytvoří se červeno-hnědý puchýř se zarudnutím kůže kolem. Z puchýře se až šest dní stává hnisající vřed. Častým místem výskytu je hlava, ruce a předloktí. Pacient má zduřelé uzliny, bolesti svalů a hlavy, horečku, je mu špatně a někdy zvrací.
Plicní forma: První příznaky jsou ze začátku mírně, objevují se postupně a podobají se na
chřipku. Postižený má třes, horečku, kašel a ztížené dýchání. Během několika dní se onemocnění natolik zhorší, že dochází k selhání plic, bakterie se šíří dál do těla.
Antibiotika umí zabít samotnou bakterii, nedokáží však zastavit smrtící toxiny, které již bakterie vyprodukovaly.
Střevní forma: Projevuje se nevolností, ztrátou chuti k jídlu, krvavou průjmem, horečkou a bolestmi břicha.

Léčba bývá úspěšná, pokud se nasadí okamžitě. Při mírné lokalizované kožní formě se doporučuje lokální i celková antibiotická terapie tetracyklinovými přípravky nebo penicilinem. Kožní léze se po zahájení antibiotické léčby stávají po 24 hodin sterilními. Po sterilizaci třeba pokračovat  v léčbě nejméně 5 dní. U ostatních forem se podávají do žíly vysoké dávky G-penicilinu v kombinaci se streptomycinem minimálně během 14 dní. Při alergii na penicilin se aplikuje erytromycin, tetracyklin nebo chloramfenikol. Při těžkých infekcích u pacientů se zánětem mozkových  blan jsou potřebné i kortikoidy.
Ještě v osmdesátých letech minulého století se Evropě antrax vyskytoval u několika stovek lidí. Dnes je onemocnění vzácné, ale občas se objeví. Momentálně seká narkomany v Anglii, Skotsku a Německu. Spory antraxu se totiž objevily v heroinu, který si tito lidé píchali do žíly.