Co dělat,když chutnají nejedlé věci?


Pro děti není lepšího způsobu, jak poznat svět kolem sebe, než ochutnáním. Všechny ho objevují jazykem.Pokud dítě miluje čokoládu, není to nic zvláštního - ale co když ochutnává nejraději hlínu?

Co dělat,když chutnají nejedlé věci?


Dá si do úst písek, aby ho hned vyplivlo a zapamatovalo si, že je nechutný. Ale když se někdo neustále krmí hlínou nebo knoflíky, tu už není všechno v pořádku.
Pica syndrom je porucha, při níž nemocný jí nejedlé věci. Mírná forma této nemoci postihuje každé třetí, čtvrté dítě. U většiny se časem ztratí, u některých naopak přetrvá do dospělosti. Nejčastější je u lidí s vývojovými vadami včetně autismu a mentální retardace a u dětí ve věku od dvou do tří let. U mladších dětí se tyto projevy považují za normální, přiměřené jejich věku. Mezi dospělými bývají nejčastěji postiženy těhotné ženy a epileptici.
 
Lidé s pica syndromem často jedí i toto:
• prach, hlínu, omítku, křídu
• kukuřičný škrob, škrob na prádlo, jedlou sodu, kávovou sedlinu
• cigaretový popel, nedopalky cigaret, výkaly
• led, lepidlo, vlasy
• knoflíky, papír, písek
• zubní pastu, mýdlo


Ačkoliv jíst některé ze zmíněných látek může být neškodné, pica syndrom je závažnou poruchou příjmu potravy. Může způsobit i vážné zdravotní problémy, například otravu olovem, proděravění střeva, parazitární onemocnění či bakteriální infekci.


Proč někteří lidé jedí tyto zvláštní věci, zatím lékaři neodhalili. Existují jen dohady a několik pravděpodobných příčin, kdy se zvyšuje riziko postižení pica syndromem. Stoupá například při nedostatku železa, zinku, nebo při dietě a podvýživě. Někdy může být spouštěčem problémů i zanedbávání rodiči, či vývojové a duševní poruchy.


Pica syndrom je obvykle přechodný stav, který se zlepšuje s růstem dětí nebo po ukončení těhotenství. Pokud však problém neustává ani po týdnech léčby, je třeba se na lékaře obrátit znovu. Klíčem k léčbě je trpělivost.
Lékař nejprve zjistí, zda dítěti nechybí minerální látky, nebo nemá nějaký jiný objektivní problém. Potom nasadí léky nebo psychoterapii.Rovněž je nutné odklidit z dosahu dítěte věci, které mu "chutnají", ačkoli nejsou stravitelné.

Autor: Martina Dvořáková