Co je alergie na chlad a jak zmírnit její příznaky?

Alergie na chlad není výmysl lékařů. Máte ze zimy vyrážky? Alergie na chlad není výmyslem lékařů. Mrazivé počasí může nejenže vyvolat astmatický záchvat, ale i svědivé pupence na kůži. Problém se dá řešit léky, ale nejlepší bude trpělivě a postupně svou tělesnou schránku otužovat.

Lidé znají zejména pylovou a potravinovou alergii. Počet alergiků stále stoupá, odhaduje se, že alergickými onemocněními u nás trpí přibližně 40 procent populace a stále se vynořují nové, málo známé druhy alergií. Mezi ně patří i alergie na chlad, jejíž přesný vyvolávající mechanismus není zcela jasný, předpokládá se však, že jde také o "nadměrnou iniciativu" ze strany imunitního systému těla, podobnou jako při klasické alergii vyvolané alergenem. Podle odborníků jde o tzv. pseudoalergii, která je odpovědí na fyzikální podnět, ne alergen.

Mráz jako spouštěč záchvatu astmatu

Nejčastějšími projevy chladové alergie jsou svědění a změna vzhledu kůže. Přecitlivělost na chlad se obvykle projevuje kopřivkou a otokem hluboké vrstvy kůže, povrch kůže však může být nezměněn, může vypadat normálně. Chladová kopřivka nemusí souviset se žádnou jinou alergickou predispozicí. V extrémních chladových podmínkách se u někoho může objevit křečovité stažení hladkých svalů průdušek, čímž se zúží jejich průchodnost. Tak dochází k dýchavičnosti až astmatickému záchvatu. Chlad může mimo jiné zhoršovat chronické průduškové astma a také tzv. vazomotorické rýmy. Tu nezpůsobují viry ani pylové alergeny, ale vnější podněty  nebo chladný vzduch, prudké světlo, dráždivé pachy, námaha a podobně.

Alergici na chlad by si měli dávat pozor na plavání ve studené vodě, protože jim hrozí náhlý pokles krevního tlaku.

Kontaktní test i vyšetření z krve

Je všeobecně známé, že při vzniku a rozvoji alergií hrají velký význam mj. i náhlé změny teploty prostředí. Můžeme za ni na chlad, který je schopný vyvolat rýmu, zánět očních spojivek, dráždivý kašel až svědivé vyrážky. Alespoň částečně lze ovlivnit postupným otužováním. Při něm se na sliznicích vytvoří obranné mechanismy, které zmírňují nebo regulují nežádoucí projevy. Otužování můžeme přirovnat k určitému druhu hyposenzibilizace, přičemž se zároveň zvyšuje celková kondice organismu. Hyposenzibilizace nazývaná i imunoterapií je vlastně jedinou specifickou léčbou příčiny alergie a jejím cílem je snížit přecitlivělost pacienta na alergen.

Pacienti často otužování považují za velmi složitý a časově náročný proces, přitom se mu můžeme věnovat denně bez toho, abychom si to nějak zvlášť uvědomovali. Na potlačení nepříjemných projevů chladové alergie se užívají i protialergické léky nazývané antihistaminika.

Chladová alergie, zejména taková, která má projevy na kůži, se dá diagnostikovat v ambulanci tzv. kontaktním testem, když se pacientovi na zápěstí z vnitřní strany přilepí zkumavky naplněné ledem.

Dá se však potvrdit i z krve vyšetřením na kryoglobuliny, chladové protilátky. Jejich chorobně zvýšená hladina může být dokonce příznakem i jiných onemocnění, např.. Raynaudova syndromu či lupusu.

Uvědomme si, že dnešním způsobem života si pro organismus vytváříme jakési nepřirozené mikroklima, kde máme stabilní teplotu, vlhkost, světlo. Kdysi lidé většinu času trávili venku, dnes je to v uzavřených prostorách. Naše obranné mechanismy zlenivěli, protože je nevyužíváme, a tělo to, co nepotřebuje, prostě odstaví. Homo sapiens však má své přirozené obranné mechanismy, vždyť si je vybudoval za věky věků, když musel žít v říši ledu bez topných těles či zdrojů.