I váš lékař vede místo dialogu monolog?

Někteří lékaři se klientů téměř nic neptají, pouze se utvrzují ve svých předpokladech. Stanovení nesprávné diagnózy však bývá mnohem častěji, než uvádějí statistiky.

Nesprávná diagnóza bývá velmi často důsledkem nesprávné komunikace mezi lékařem a pacientem. O okleštěném podávání informací lékařů svým pacientům, tak běžném odporu lékařů nechat nahlížet pacientům do chorobopisu, se už napsalo poměrně dost. Méně diskutovaným ačkoli stejně vážným problémem je vedení dialogu lékaře s pacientem. V mnohých ordinacích probíhá komunikace s pacientem stále v duchu zažitých pravidel hry. Lékař buď z důvodu netrpělivosti, nebo přesvědčení, že to bude umět říct lépe, přeruší úvodní povídání pacientů do půl minuty a začne klást otázky, kterými pacienta naviguje směrem ke svému předpokladu. Když narazí na symptom, který se zdá být podstatný, vede další konverzaci s pacientem tak, aby se potvrdila jeho diagnóza. Pacient, který je z odborného hlediska v nevýhodě, je tímto způsobem rozhovoru výrazně zaváděn a nemá možnost zmínit několik důležitých detailů. Díky tomu dochází k mnohým informačním nedorozuměním, stanovení nesprávných diagnóz a léčebných postupů.

Konverzaci s lékařem je tedy nutné vést trochu jinak, než bývá stále běžným zvykem:

1. Před návštěvou ordinace si promyslete, co všechno chcete říct.

2. Nenechejte se lékařem přerušit a upozorněte, že máte další důležité informace.

3. Když zájem lékaře není dostatečný, neváhejte s odchodem a obraťte se na jiného odborníka.