Jak pomoci dětem s poruchou učení?

Deset rad rodičům dětí, které trpí poruchou učení
Děti s poruchou učení nejsou již nic výjimečného. Ale pro rodiče jsou mnohdy záhadou. Nabízíme vám pár rad, které vám pomohou. Nechte dítě, aby si samo zvolilo knihu, časopis, čas a délku čtení.

Jak pomoci dětem s poruchou učení?

1. Nezkoušejte své dítě vyučovat sami. Poskytněte mu však možnost projevit  zvědavost nad psaným slovem v knihách, na etiketách a vývěsních štítech atd.  Zejména na spontánní dětské otázky byste měli reagovat vysvětlením a dítěti se dostatečně věnovat.


2. Bavte se s ním o tom, co kreslí. Z toho, co řekne, formulujte zjednodušený popis obrázku. Nabídněte mu ho jako jeho nadpis: "Auto fičí-Mám ti to pod obrázek napsat? "Při psaní mluvte pomalu, aby dítě pochopilo, jak spolu řeč a písmo souvisí. Nejvhodnější je psát tiskacími písmeny, podle možnosti 1 - až 3 -centimetrovými.


3. Akceptujte jeho čmáranice a jiné psací pokusy. Berte vážně, co při tom dítě vypráví. Chyby nejsou na škodu. I když se učilo mluvit, muselo překonat mezistupně plné chyb. Způsob psaní považujte za jistý výkonnostní stupeň. Můžete mu navrhnout, že mu slova napíšete tak, "jak to píší dospělí ".


4. Co možná nejčastěji mu čtěte. Nechte ho, aby si samo zvolilo knihu, časopis, čas a délku čtení. Pokud při tom nahlíží do knihy, můžete prstem přeskočit ze slova na slovo. Při čtení dělejte krátké odmlky, aby si dítě mohlo všimnout, které části mluveného a psaného slova navzájem souvisí. Ať zažije, jak je vyslovené slovo zobrazené na papíře.


5. I když si mlčky čtete sami pro sebe, pokud je dítě u vás, brumlá si. Mnoho dětí  vůbec neví, co jejich rodiče dělají, když hledí do knihy nebo novin. Kromě toho se v něm může probudit  zvědavost a bude se chtít dozvědět, co čtete. Můžete si s ním pak popovídat o fotografii vedle článku a ukázat na text: "Tady je ještě napsáno ...". Tak si uvědomí rozdíl mezi obrázkem a psaným slovem.


6. Komentujte i vlastní aktivity. Při hledání zboží v regálech v obchodě si například potichu říkejte: "Tady je napsáno cukr, tu sůl-na kterém obalu je napsáno mouka?" Říkejte i tehdy, když si sepisuje na lístek, co máte nakoupit. Dítěte se zeptejte:“ Co mám ještě napsat? " V obchodě lístek znovu nahlas přečtěte: "Ještě tu máme kilo cukru-kde ho najdeme?"


7. Vyzvěte příbuzné, aby vašemu dítěti psali dopisy. Nabídněte mu, aby napsalo, co by chtělo odpovědět. Během psaní a na konci dopis přečtěte: "Tak, a máme napsáno ..."


8. Hrajte s ním na slovní hry: "Které slova začínají stejně?"  v reklamě, na obalech. Upozorněte ho na podobnost slov, o které se zajímá: "Viz: policie vypadá ze začátku celkem jako pošta-a stejně se to i vyslovuje. "Neučte se však s dítětem  abecedu nebo psaní slov.


9. Zhotovte si s ním vlastní plakáty, malé sešitky a podobně, do kterých si může kreslit, psát a lepit obrázky a slova podle svých představ.
 

Autor: Martina Dvořáková