Když kosmetika je pro vás alergen


Kosmetika nám pomáhá s nelehkým úkolem - čelit každodenním nástrahám civilizace, jako jsou prach, exhalace, vítr či UV záření. Dekorativní kosmetika umí překrýt drobné nedostatky, například pigmentové skvrny, červené fleky, vyrážky. Samotná kosmetika však všechny tyto problémy může i způsobovat.

Kosmetika dokáže vyvolat mimořádně nepříjemné alergické reakce.

Alergie na kosmetiku, zejména na vonné složky, rostlinné extrakty či konzervační látky je totiž stále častějším fenoménem. Kosmetika nám nejen slouží, ale může nám také škodit. S ustavičným rozšiřováním používání kosmetiky přibývá i nežádoucích reakcí. Podle některých odhadů každý den používáme nejméně sedm kosmetických výrobků: od krémů a mlék na pleť přes odličovadla, tonika, sprchové gely, šampony či balzámy po holení. A to ještě nemluvíme o dekorativní kosmetice.

Odborníci zdůrazňují, že nelze zaměňovat tzv. iritaci, podráždění pokožky a alergii na kosmetické výrobky, alergickou dermatitidu.

Je důležité je rozeznat, neboť léčba a prognóza těchto kožních reakcí je rozdílná.Nejdůležitějším příznakem, s jehož pomocí je možné odlišit alergii na kosmetický výrobek od podrážděné pokožky, je svědění. Alergická dermatitida se projevuje zarudnutím, otokem nebo puchýřky na kůži a obvykle svěděním! Při iritační dermatitidě, čili podrážděné pokožce, je svědění minimální nebo žádné. Zatímco místo podráždění pokožky je omezeno na oblast kontaktu s výrobkem, alergie se často rozšiřuje i mimo místo aplikace. Podrážděná pokožka se může vyskytnout u kohokoliv, vůbec nemusí jít o člověka s dispozicí na alergii. Stačí si nevhodně zvolit krém na svůj typ pleti a pokožka nás může začít pálit, je napnutá, zčervená. To však ještě neznamená, že máme na daný výrobek, resp. jeho složku, alergii. Za podrážděnou kůži často mohou nevhodně zvolená mýdla, šampony, pěna na holení či krémy proti stárnutí pleti s AHA kyselinami nebo
s retinolem. Nepříjemná reakce nastává obvykle okamžitě nebo po několika aplikacích, ale obvykle rychle ustoupí.

Alergická dermatitida se obvykle vyskytuje po opakovaných kontaktech s výrobkem nebo produkt začneme po určitém čase znovu používat. Zotavování je pomalé a problémy se při přetrvávajícím kontaktu s alergenem vracejí. Za alergii jsou nejčastěji odpovědné parfémy a parfémované výrobky,
konzervační látky, masťové základy jako lanolin, barva na vlasy, odlakovače a jiné výrobky na nehty, krémy na opalování a podobně. Obecně jsou nejčastěji postiženou částí těla oční víčka-ať už jde o podráždění pokožky, nebo alergii. Po víčkách však často alergicky reaguje i zbytek obličeje, krk, rty, vlasatá část hlavy, hřbety rukou a boční strany prstů.


Určení vyvolavatele
Pokud žena pracuje ve sféře, která vyžaduje atraktivní vzhled a denní používání dekorativní kosmetiky, je to pro ni těžší. Odlišit alergickou reakci od podrážděné pokožky je často velmi těžké i pro odborníka, protože oba druhy reakcí se mohou vyskytovat současně a samotné chronické dráždění kůže podporuje vznik alergie. Při kožní alergii se však na rozdíl od iritační dermatitidy na určité přechodné období podávají krémy obsahující hormony, tzv.. kortikosteroidové masti. Jsou pouze na lékařský předpis. Na zmírnění svědění se někdy přidávají antihistaminika, protialergické léky. Pokud se ekzém infikuje, jsou nutné dezinfekční masti, resp. krémy s obsahem antibiotik. Při chronickém ekzému se používají i masti s močovinou, ichtyolem, kyselinou salicylovou či dehtem. Důležitá je však identifikace vyvolavatele, což je často dlouhotrvající detektivka končící ne vždy vyřešením případu. Kromě podrobného "policejního výslechu" ze strany lékaře a vyloučení onemocnění jako psoriáza, seboroická dermatitida a podobně si může, lékař pomoci  epikutánními (náplasťovými) testy. Náplast s alergeny se lepí nejčastěji na kůži zad. Je to standardní série kontaktních alergenů, které  se vyskytují v populaci nejčastěji. Obvyklým testem je také nanesení podezřelého kosmetického výrobku za normálních podmínek nebo opakované aplikování malého množství podezřelého produktu na předloktí 2 - až 3krát denně až do vzniku reakce (maximálně 3 týdny). Pokud se předpokládá fotosenzibilizační účinek sledovaných látek (to znamená, že alergie na danou látku vznikne jen při vystavování se slunečním paprskům), místo zkoušky se dodatečně ozáří UV lampou.

V případě zjištěné alergie na některé látky je nutné vyhnout se přímému i nepřímému kontaktu s látkou, vyvolávající nežádoucí reakci.

Ne vždy je to však možné. Mezi rizikové profese pro alergiky s dýchacími a atopiků s kožními problémy patří i povolání kadeřnice, kosmetičky nebo prodavačky v parfumérii. Optimální je kosmetika s přívlastkem "hypoalergenní", při které je základem výroby jednoduchá receptura s nízkou koncentrací složek vyvolávajících citlivé reakce, neobsahuje parfémy a konzervační látky. I mezi jejími jednotlivými druhy je však třeba hledat, zkoušet, trpělivě testovat.

Nejčastěji alergizující složky v kosmetice

rostlinné extrakty jako heřmánek, arnika, meduňka, aloe, máta, levandule, rozmarýn, šalvěj.....éterické oleje jako čajovníkový olej, ylang-ylang, eukalyptus peruánský balzám (jako vonná směs např. v mýdlech, rtěnkách, zubních pastách) benzokain (např. v prostředcích na dezinfekci kůže) parafenylendiamin (např. v barvách na vlasy, řasy) anolin (např. v mýdlech, krémech)

Druhy nežádoucích reakcí na kosmetiku

Citlivá reaktivní kůže: kůže nesnáší žádný druh kosmetiky, pálí, je napnutá,
Podrážděná kůže: kůže je červená, citlivá na dotek, na některých místech vrásčitá s tendencí k loupání, ale nesvědí, jde jen o nevhodně zvolený kosmetický výrobek,
nevhodný pro druh pleti, na kterou byl nanesen.
Alergická reakce: kůže je červená, na dotek drsná, suchá vlhká. Přetrvává velmi intenzivně svědění.


Jak vznikne alergie na kosmetické výrobky?

Přecitlivělost nastává při opakovaném používání výrobku na kůži. Může vzniknout různým způsobem:
přímým kontaktem (např. ekzém očních víček po nanesení řasenky)
nepřímým kontaktem (např. ekzém očních víček jako reakce na kosmetický výrobek nanesený jinde v obličeji, ne na očích) po dotyku rukou (výrobek nechtěně aplikován na části těla, které nejsou cílem určení, např. lak na nehty odpovědný za ekzém na krku)
vzdušnou cestou (alergen se přenáší vzduchem a přijde do kontaktu s pokožkou, např. rozprašování záchodové vůně)
nepřímý kontakt s jinou osobou: reakce na výrobek nošený jiným člověkem (např. ekzém na hrudníku způsobený partnerovou barvou na vlasy)
při vystavování se slunci: v přítomnosti UV záření se některé molekuly výrobku, které jsou běžně dobře tolerovány, stávají fotoalergenem a reakce vyvolaná výrobkem se vyskytuje jen v oblasti vystavené slunečním paprskům (např. vyrážky na obličeji a ve výstřihu způsobené krémem na opalování).