Nový rok - tradice, předsevzetí a pranostiky

Co pro vás znamená Nový rok? Je to radost z toho, že jste se ho dožili, anebo to pro vás znamená jen údaj v kalendáři? Mnozí lidé si dávají předsevzetí, která s obtížemi plní, či je s lehkostí vyslovení i lehce odsouvají na další začátek. Ale jak to bylo dříve? Co naši předkové dělali na Nový rok?

Starověký Řím: 1. leden - začátek nového roku
Poprvé slavili obyvatelé antického Říma Nový rok 1. ledna v roce 153 před naším letopočtem. V té době měl římský kalendář již dvanáct měsíců a začínal se dnem, kdy do své funkce nastupovali nejvyšší úředníci Římské republiky. Nové datum oslav nedodržoval každý, někteří oslavovali Nový rok stále 1. března. V roce 46 před naším letopočtem zavedl Július Cézar nový, tzv. juliánský kalendář. Legendární panovník Říma ustanovil 1. leden prvním dnem nového roku. Stalo se tak na počest Boha Januse - který byl Bohem všech začátků. Vždy se tedy tento Bůh zobrazoval se dvěma tvářemi - jednou jak se odhlíží za starým rokem, za minulostí a jednou s výhledem do budoucna, do nového roku. Už tehdy se stalo zvykem přát si do nadcházejícího období hodně dobra, lásky, porozumění a být k sobě navzájem přátelští. Den Nového roku se slavil modlitbami a půstem.

Středověk
Ve středověku považovali oslavy příchozího roku za pohanský zvyk, proto ho v roce 567 náboženští hodnostáři zrušili. Nový rok tedy lidé oslavovali různě, například 25. prosince, 1. března nebo na Velikonoce.

16. - 18. století
Ne všude přijali oslavu Nového roku tak jako v Římě. V roce 1582 nastala zatím poslední změna kalendáře. Gregoriánský kalendář, pojmenovaný na počest tehdejšího papeže, znovu určil jako první den nového roku 1. leden. Do té doby se ve Velké Británii a anglických koloniích stále držel zvyk, považovat březen za začátek nového roku. Souviselo to se střídáním ročních období - koncem zimy a začátkem jara. Britové přijali reformovaný kalendář až v roce 1752. Nový rok byl i zde opět postní den, ve který se jedlo jen velmi málo dietních jídel nebo vůbec. Na základě tradic se v tento den dodržovaly zvláštní zvyky. Lidé věřili, že po celý rok se jim bude dařit tak, jak si počínali v den Nového roku. Novoroční obřady a rituály měly podle našich předků odhalovat budoucnost, chránit od pohrom, zlepšit blahobyt a přinést štěstí. Každý se snažil vyhnout všemu, co by mu v příštím roce přineslo jakoukoli škodu, či negativně poznamenalo jeho osobu.

Odkud přišla novoroční předsevzetí?
Ano, možná toužíte, že opět to všechno začalo ve starověkém Římě. Po půstu totiž následovaly masové hody, pití, bujaré oslavy s milostným podtónem. Jimi se Římané snažili zbavit obav a strachu před novým rokem, a tím co jim přinese. Také měli potřebu vydat ze sebe hodně energie, věřili, že to pročistí jejich tělo. Chtěli však očistit i svou duši, proto se v tomto období více zpovídali, přiznávali si hříchy, a tím doufali, že budoucnost budou mít lepší. S tím souvisí i novoroční předsevzetí. Dávali si novoroční sliby, vyslovovali své touhy, či závazky na překonání vlastních slabostí ... Tato předsevzetí však nebyla myšlena zcela vážně. Většina z nich byla řečena žertem, pro pobavení. Novoroční předsevzetí přišla v 20. století dokonce do módy! Dával a vyslovoval je každý! Těší se oblibě i dnes a každoročně se obnovují. U málokoho se však naplní a nemají dlouhého trvání.

Novoroční pranostiky

  • Na Nový rok, o slepičí krok.
  • Jasná a tichá silvestrovská noc, oznámí nám dobrý rok.
  • Když se rok se zimou a sněhem počíná, slibuje dost chleba, ale málo vína.
  • Na Nový rok bláto, na Velikonoce sníh.
  • Když je druhého ledna jasno, dlouhá zima bude, ale když nesněží, není jaro daleko.
  • Když je druhého ledna jasno, bude hodně ovoce.

Mohlo by vás také zajímat