Obezita a metabolický syndrom

Ustavičně se zvyšující počet lidí s nadváhou a obezitou vede k tomu, že dnes už téměř každý třetí Evropan trpí metabolickým syndromem. Onemocněním, které zvyšuje riziko cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních onemocnění a mozkové příhody.  Trpí jím dokonce už i Francouzi či Řekové, kteří byli před ní dlouho chráněni. Jejich donedávna zdravý životní styl se však rapidně zhoršil.

S konzumním způsobem života k nám dorazil i fenomén metabolického syndromu, díky kterému máme blíže k infarktu, mozkové příhodě či k diabetu typu 2, ale i k změnám v ledvinách, zvýšenému krevnímu tlaku a ateroskleróze. Představuje tak přímé ohrožení života. Jeho výskyt narůstá se stoupajícím věkem a hmotností. Světová zdravotnická organizace (WHO) ho uznala a definovala před několika lety. V současnosti je metabolický syndrom v medicíně "horkým tématem", kterému je věnována velká pozornost. Až 85 procent lidí, kteří jím trpí, má nadváhu.

Poruchy metabolismu jsou příčinou mnoha nemocí, které se výrazně podepisují pod zdravotní stav nejen Čechů. O tom, že jsme opravdu nemocná populace, svědčí i statistiky. Ruku na srdce-metabolismus nás začíná zajímat až tehdy, když něco není v pořádku. Náš metabolismus není žádné perpetuum mobile. Po čase přestane živiny zpracovávat a začne je ukládat. Nejčastěji ve formě tuku. Metabolický syndrom zahrnuje poruchu metabolismu cukrů a tuků, centrální obezitu a vysoký krevní tlak.

Kdo z nás nemá zkušenost s různými dietami? Známý je i fakt, že pokud si naordinujeme nesmyslnou dietu, rychle zhubneme, ale pak se úbytek váhy zpomalí. Tělo totiž rychle zjistí, že dostává méně potravy, přepíná se do úsporného režimu. Metabolismus je schopný zpomalit až téměř na polovinu normálního výkonu. Je to obranný reflex na přežití. Navíc, při hladovce dáváme tělu málo živin. Proto sahá po dostupných bílkovinách - svalech. Po nějakém čase s dietou i tak přestaneme. Začneme jíst normálněji a takzvaný jo-jo efekt je zaručen.

Nejúčinnějším receptem na hubnutí je změna životního stylu. Jídelníček s pěti denními jídly třeba vypočítat tak, aby množství energie a všech základních živin - sacharidů, bílkovin a tuků mělo optimální zastoupení. Tehdy můžete mít jistotu, že hubnutí je účinné a ve vztahu ke zdraví bezpečné. Předností promyšleného jídelníčku je, že dobře kontroluje pocit sytosti a součástí diety jsou potraviny na trhu běžně dostupné.

Změna je důležitá.  Stát nejenže nese odpovědnost za zdraví svých obyvatel, ale má i nejlepší páky a finance na to, aby je motivoval k tomu, aby se o své zdraví začali starat. Chybí národní programy prevence. Je jednodušší edukovat zdravé lidi, než léčit už nemocné. Zkušenosti říkají, že máme šanci na zdravější život, neboť především mladší generace je ochotnější a přístupnější na změny.

Mnozí se vymlouvají na genetické predispozice, nedostatek času, peníze. Jistě, genetiku nelze ignorovat ani podceňovat, ale zároveň je třeba si uvědomit, že své zdraví máme ve svých rukou. Poruchy metabolismu zapříčiňuje špatná výživa a nedostatek pohybu. Není žádným tajemstvím, že v Čechách pohyb ani racionální strava nejsou velmi populární. Přitom by stačilo opravdu málo - racionálně se stravovat, dbát na vyvážený příjem tuků, cukrů a bílkovin, na pravidelnost ve stravování a dodržovat zásadu - přijmu jen tolik energie, kolik vydám. Chybí nám ochota změnit stravovací návyky a životní styl.