Ochrana proti hmyzu

Repelenty jako prevence? Raději ne. Kvůli přemnoženým komárům jdou dnes repelenty proti obtížnému hmyzu na dračku. Většina z těch, co jsou na trhu, obsahují chemickou látku diethyl - toluamid známou jako DEET. Repelenty je důležité používat rozvážně a v míře nezbytné k dosažení ochrany před obtěžujícím hmyzem.  Ty jsou totiž nejúčinnější. I když toxikologické testy dokázaly, že tato látka je málo toxická pro teplokrevné živočichy včetně člověka, neznamená to, že DEET nemá žádné nepříznivé účinky na zdraví lidí a životní prostředí.

Ochrana proti hmyzu

Je třeba si uvědomit, že pouhá skutečnost, že některá směs není klasifikována jako nebezpečná, neznamená to automaticky, že nemá žádné účinky na zdraví člověka.  Neboť biocidní přípravek, který obsahuje méně než 20 procent DEET nemusí být podle platné legislativy označený jako nebezpečný. Přitom po požití je zdraví škodlivý, dráždí oči i pokožku. Toxické účinky této látky byly prokázány zejména u pracovníků, kteří jsou DEET dlouhodobě vystaveni. Za více než pět desetiletí užívání repelentů s dietyl - toluamidem se však vyskytly i případy toxických následků u uživatelů. Zkušenosti ukazují, že DEET může mít nebezpečné následky zejména při častém a opakovaném použití u malých dětí. Následky mohou být ještě výraznější, když se pokožka postříkaná repelentem s DEET vystavuje slunku.

Repelenty by proto rodiče dětí do tří let vůbec neměli používat a u dětí od tří do dvanácti let jen omezeně. Repelenty je důležité používat rozvážně a v míře nezbytné n dosažení ochrany před obtěžujícím hmyzem, ne však nadměrně či jen preventivně. Doporučuje to Centrum pro chemické látky a přípravky. Podobně, jako je to u jakýchkoliv jiných chemických látek, ať už jde o léky, barvy a domácí chemikálie, je třeba se řídit zásadou předběžné opatrnosti a zacházet s chemikáliemi rozumně.

Týká se to také přípravků do elektrické sítě i sprejů, tyčinek, krémů. Při nekontrolovaném používání mohou mít vliv na nervovou soustavu člověka. Přitom doma se dají nahradit například obyčejným ventilátorem. Vědci totiž přišli na to, že když v místnosti cirkuluje vzduch v podobě alespoň malého vánku, komáři na lidi nesednou. Mohlo by se zdát, že je to proto, že ve větru mají problém přistát na kůži podobně jako letadlo na letišti, ale příčina je jiná. Tím, že ventilátor fouká, odnáší od těla oxid uhličitý, který člověk produkuje a který zároveň spolu s potem přitahuje komáry.

Autor: Lenka Kostková