Očkování, která jsou povinná před cestováním za exotikou

Očkování před cestou do světa. Kterým se nevyhneme? Povinná očkování nařízená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jsou jen dvě. Očkování proti žluté zimnici a meningokokové meningitidě. Kdo není proti povinným onemocněním očkován, toho nemusí na území daného státu pustit. Toto nařízení za rozumné. Pokud je v zemi žlutá zimnice, neměla by se vynášet do ostatních zemí. Proto tímto očkováním nechráníme jen sebe, ale i druhé. Tato nepříjemná nemoc se vyskytuje v Africe, Jižní Americe a na některých karibských ostrovech.

Očkování proti meningokokové meningitidě (zánět mozkových blan) vyžaduje Saúdská Arábie do Mekky, v době, když je tam pouť a sejdou se tam tisíce až miliony lidí. Je to těžké, život ohrožující onemocnění, lidově nazývané otrava krve. Mikrob se dostane i do krevního řečiště a za jistých okolností, kdy se nezasáhne včas, úmrtnost je velmi vysoká.  Existuje tzv. meningokokový pás v oblasti subsaharské Afriky, kde je výskyt onemocnění vyšší než kdekoliv jinde. Nemoc se vyskytuje všude, zejména v Africe, Asii a Jižní Americe. Nověji je již také třeba povinné očkování proti choleře do afrického státu Sierra Leone. Na rozdíl od výše zmíněných, jde jen o místní nařízení.

Kdo není proti povinným onemocněním očkován, toho nemusí na území daného státu pustit. Například očkování proti žluté zimnici je třeba absolvovat minimálně deset dní před odjezdem, aby vás vakcína ochránila. Opačném případě putujete na deset dní do izolace, resp. kdo si na očkování vzpomene později a nechá se očkovat řekněme jen tři dny před cestou, sedm dní musí zůstat v izolaci. "Karanténa nejsou žádné hotely,"  v mnohých státech si je neumíme ani představit, naše věznice je oproti mnohým luxus.

Tyfus je kosmopolitní nákaza. Lze ji "chytit" kdekoliv na světě, no u nás ne. Kdo nevytáhne paty z republiky, není ohrožen, ale například ve Středomoří (Španělsko, Chorvatsko, Řecko), tyfus podle informací "klidně můžete dostat". O Turecku a Egyptě ani nemluvě. Infekce se přenáší kontaminovanou stravou a kontaminovanou vodou. Očkování proti břišnímu tyfu a hepatitidě A (která se přenáší stejně), se doporučuje před návštěvou celé oblasti subtropů a tropů kolem zeměkoule a to nehledě na to, zda jedeme do pětihvězdičkového hotelu nebo méně luxusního ubytování. Ale hlava-nehlava se očkovat nesmí. Je třeba dát imunitnímu systému šanci. Ten ohrožuje stres, fyzická námaha, alkohol nebo ponocování. Proto je pro pacienty důležité, aby po očkování tyto činnosti nevykonávali, ať se imunitní systém věnuje jen antigenu vakcíny, kterou dostal, dostatečně vytvoří protilátky a ochrání organismus.

Existuje laický názor, že s očkováním to není třeba přehánět. Nemělo by jich být příliš mnoho, každé jedno zatěžuje organismus. Co si o tom myslí lékaři? Dnešní vakcíny obsahují už jen speciální částice choroboplodných zárodků, ne celé viry či bakterie, kde je strašně moc antigenů. Pokud kolem vás v pylové sezóně přejede po prašné cestě auto a přidá výfukové plyny, dostanete podstatně větší nálož antigenů, s kterými si musí umět váš imunitní systém poradit, aby vás ochránil. Neexistuje nic racionálnější, jak předejít onemocnění než očkování. Kéž bychom měli proti všem chorobám na světě vakcínu. To by bylo úplně ideální.