Očkování proti klíšťové encefalitidě chrání i před viry z nepasterizovaného mléka

Nejen teplejší dny a s nimi spojený pobyt v přírodě lákají nezvané návštěvníky. Neohrožuje nás jen bodavý hmyz, ale i nebezpečnější klíšťata. Ta přenášejí onemocnění, kterému se můžeme bránit vhodným očkováním, ale i nemoci, na které zatím očkování pro lidi neexistuje. Na mysli máme lymskou boreliózu.

Nákaza virem nevzniká jen po přisátí klíštětem,
ale i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků z nakažených zvířat. Virus klíšťové encefalitidy způsobuje vážné zdravotní problémy a účinný lék stále neexistuje. Spolehlivou a účinnou ochranou je očkování.

Virus, který se nevyplatí podcenit
Klíšťová encefalitida je akutní virové onemocnění, které napadá centrální nervový systém. Onemocnění má na začátku příznaky chřipky jako je bolest hlavy, zvýšená teplota, únava či bolest svalů. Ve druhé fázi způsobuje zánět mozku, míchy nebo mozkomíšní obalů a může zapříčinit až vznik obrny. Klíšťová encefalitida může mít závažný průběh onemocnění s dlouhotrvajícími neurologickými a psychickými poruchami (potíže s dýcháním, poruchu polykání, zhoršení psychického stavu, problémy s řečí, únavu, bolesti hlavy a paralýzu), přibližně 1 - 2% případů má smrtelné následky. Jelikož původcem onemocnění je virus, antibiotika jsou proti němu neúčinná. Léčba je proto zaměřena na zmírňování příznaků onemocnění. Většina pacientů uzdraví, část z nich však zůstává s trvalými následky. Rok od roku pozorujeme posun a rozšíření endemických oblastí klíšťové encefalitidy. 

Od časného jara do pozdního podzimu
Klíště obecné se v přírodě vyskytuje celoročně, ale začíná být aktivní při teplotách okolo 5 až 10 stupňů Celsia. Proto se o sezóně klíšťat začíná mluvit od časného jara. Klíště má v oblibě listnaté a smíšené lesy, ale vyskytuje se i v městských parcích či zahradách. Nejčastěji se vyskytují v trávě a nízkém porostu. Klíště žije na celém území naší republiky, avšak existují tzv. endemické oblasti - ohniska, která představují místa se zvýšeným rizikem nákazy. Se změnou klimatických podmínek se však klíšťata dostávají i do vyšších poloh, proto se s nimi můžete setkat i v oblastech, kde se dříve nevyskytovala. Riziko nákazy je největší u lidí, kteří se pohybují ve vysoce endemických oblastech.

Ochrana na prvním místě
Základním způsobem ochrany před nákazou klíšťovou encefalitidou je zabránit přisátí klíštěte. Na vhodné oblečení a obuv či repelent byste proto před výletem do přírody neměli zapomenout. Nakazit se však dá i jídlem. Tehdy mluvíme o alimentární nákaze. Jde o přenos ze zvířat jako jsou ovce či kozy prostřednictvím konzumace nedostatečně tepelně upraveného mléka a mléčných výrobků. Pokud se nechcete vzdát těchto pochoutek, doporučujeme dát se raději očkovat.

Kdy se dát očkovat?
Očkování proti klíšťové encefalitidě lze zahájit kdykoliv během roku. Vhodnou dobou jsou poslední zimní měsíce, kdy je aktivita klíšťat nejnižší. Začít s vakcinací se tedy doporučuje v únoru nebo březnu, kdy se podává první dávka vakcíny. Druhá dávka následuje po 1-3 měsících a poslední - třetí po 5-12 měsících. Tento harmonogram má za cíl chránit člověka už před tzv. jarní aktivitou a třetí dávka posiluje imunitu před podzimní aktivitou klíšťat. Po třetí dávce očekávaná ochrana proti klíšťové encefalitidě přetrvává minimálně 3 roky, po jejichž uplynutí je třeba provést přeočkování jednou dávkou. Následná přeočkování mají probíhat každých 5 let po poslední přeočkování, u osob starších 60 let každé 3 roky. Kromě klasického schématu je možné očkovat i ve zrychleném schématu, kdy druhá dávka následuje již po 2 týdnech, ostatní dávky se podávají ve stejném intervalu jako při standardním postupu. Zeptejte se svého lékaře na možnosti očkování. Očkování představuje jednoznačně jednu z nejúčinnějších forem ochrany před onemocněním klíšťovou encefalitidou.


Mohlo by vás také zajímat