Onemocnění ledvin, co ho způsobuje a jaké jsou jeho důsledky pro náš organismus

Onemocnění ledvin postihuje celý organismus. Mezi nejzávažnější onemocnění, které způsobuje selhávání ledvin, patří sekundární hyperparatyreóza, která se projevuje poruchou vstřebávání vápníku ze střeva, snížením jeho ukládání do kostí a zároveň zvýšeným ukládáním mimo ně.

Pokud onemocní ledviny, v těle se hromadí toxiny, zvyšuje se krevní tlak, v kotnících a plicích se hromadí tekutiny a roste riziko srdečně-cévních onemocnění.
Sekundární hyperparatyreóza  se projevuje poruchou vstřebávání vápníku ze střeva, snížením jeho ukládání do kostí a zároveň zvýšeným ukládáním mimo ně. Může tak dojít k hromadění vápníku v cévách nebo v měkkých tkáních, například v břichu nebo v ramenech. Tento stav se projevuje bolestmi a deformacemi kostí, zhoršenou pohyblivostí a zvýšeným rizikem zlomenin. V počátečních stádiích ho však člověk necítí a diagnostikovat jej musí lékař na základě hladiny parathormonu. Každý pacient s onemocněním ledvin má být na to vyšetřen.

Hlavní příčinou tohoto onemocnění je, že ledviny neplní jednu ze svých funkcí -tvorbu aktivního vitamínu D. Ten nemůže dostatečně vyrovnávat hladinu vápníku a fosforu v krvi, která je potřebná pro udržení pevných kostí a správné fungování nervů a svalů. Zanedbání prevence nebo léčby onemocnění může znamenat nebezpečí vzniku hyperkalcemie, která způsobuje kornatění cév, poruchy struktury a funkce srdce či poruchy imunity. Pacientům se sekundární hyperparatyreózou pomáhá obdoba biologicky aktivního vitaminu D (kalcitriol), který se běžně tvoří ve zdravých ledvinách. Při včasném odhalení a správné léčbě je možné sekundární hyperparatyreózu léčit nebo alespoň zpomalit postup onemocnění.

Léčba zlepšuje přežívání dialyzovaných pacientů, zlepšuje dlouhodobou prognózu prožívání a snižuje pravděpodobnost hospitalizace.
Ledviny působí, jako filtr krve-odstraňují odpadní látky, které v těle vznikají. Zároveň regulují množství vody a minerálů v organizmu, udržují stabilní kyselost vnitřního prostředí, podílejí se na řízení krevního tlaku, ovlivňují krvetvorbu a produkují hormon kalcitriol, známý jako aktivní vitamín D. Pokud onemocní ledviny, v těle se hromadí toxiny, zvyšuje se krevní tlak, v kotnících a plicích se hromadí tekutiny, roste riziko srdečně-cévních onemocnění, často se objevuje chudokrevnost. Proto se ledvinové onemocnění ve skutečnosti nikdy netýká jen ledvin, ale postihuje celý organismus.