Onemocnění štítné žlázy a jeho vliv na plodnost ženy

Štítná žláza je velmi důležitá žláza s vnitřní sekrecí, umístěná na konci průdušnice. Mají ji skoro všichni obratlovci včetně člověka. Produkuje hormony, které ovlivňují metabolismus, nervový a srdečně-cévní systém, ale u žen i možnost otěhotnět. Její optimální činnost je životně důležitá.

Štítná žláza je malý orgán uložený v oblasti krku blízko hrtanu
Tvoří ji dva laloky a spojovací můstek, takže svým tvarem připomíná motýla. Produkuje hormony T3 (trijodtyronin) a T4 (tyroxin), které regulují intenzitu metabolismu a ovlivňují růst a aktivitu mnoha jiných systémů v našem těle. Její činnost kontroluje hypotalamus a hypofýza. Štítná žláza sice patří mezi malé orgány v našem organismu, ale je velká svým významem. Je důležitá pro správný metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, spolupodílí se na metabolismu vápníku, ovlivňuje centrální nervový systém organismu, srdečně-cévní systém ... Její správná funkce je důležitá i při snaze ženy otěhotnět, ale i pro správný prenatální vývoj dítěte. Jednoduše bez štítné žlázy by člověk nemohl existovat.

Aby hormony štítné žlázy fungovaly, je velmi důležitý jód
Potřebná denní dávka činí 150 - 200 mikrogramů. V období dospívání a během těhotenství se doporučuje zvýšit jeho příjem až na dvojnásobek. Ovšem i zde platí jedna výjimka, v případě hypertyreózy, kdy štítná žláza produkuje nadměrně mnoho hormonů, je zvýšené množství příjmu jódu kontraindikováno. Pacientům se dokonce zakazují potraviny s obsahem jódu či pití minerálních vod. Jód v ​​přírodní formě najdete: v mořských rybách, mořských řasách, mléce a mléčných výrobcích, vejcích, luštěninách, višních, třešních, citrónu, sóji, chřestu, kořenové a zelené zelenině (brokolice, salát, špenát).

Onemocnění štítné žlázy
Mezi nejčastější problémy se štítnou žlázou patří nedostatečná činnost štítné žlázy - hypotyreóza a zvýšená činnost, čili hypertyreóza.

Hypotyreóza
Objevuje se tehdy, když štítná žláza nevytváří dostatek hormonů a nedodává je do organismu. Následně nedostatečná tvorba hormonů zpomaluje tělesný metabolismus a často přináší pacientům pocity únavy a deprese. Kromě toho se však může hypotereóza projevit

  • častým přibíráním na váze
  • nedostatkem energie, zpomaleným myšlením
  • poruchami paměti
  • otoky (zejména rukou, obličeje, víček)
  • nesnášenlivostí chladu
  • zácpou
  • nepravidelnou menstruací a problémy s plodností
  • bolestmi kloubů a svalů
  • šupinatou a suchou pokožkou, lámavostí nehtů a vlasů

Diagnostika a léčba
Zákeřnost hypotyreózy je v tom, že mnohé příznaky si zaměňujeme za jiná onemocnění, nesoustředěnost či nedostatek energie suplujeme tzv. jarní únavou, bolesti kloubů a svalů s chřipkou a podobně. Bohužel, pokud se na ni nepřijde včas, má nemoc tendenci zhoršovat se. Závažná forma hypotyreózy může vést k neplodnosti, srdečně-cévním onemocněním apod. Nejčastější příčinou hypotyreózy je následek tzv. autoimunního zánětu štítné žlázy, tj chronické thyreoiditidy. Jde o postupné ničení buněk štítné žlázy protilátkami, které si vytváří obranný systém člověka a nasměruje je proti vlastní štítné žláze. Protilátky tak postupně zlikvidují buňky štítné žlázy, které již nejsou schopny produkovat hormony a vzniká hypotyreóza. Přesnou diagnózu může potvrdit lékař, a to poměrně jednoduchým způsobem - odběrem krve, v níž se zjišťuje hladina hormonů štítné žlázy. Léčba hypotyreózy je velmi jednoduchá. Pacient užívá preparáty s hormony štítné žlázy. Je to už celoživotní léčba, ale velmi efektivní. Pokud se podaří pacienta správně "nastavit", je jeho stav na úrovni zdravého člověka. 

Hypertyreóza
Projevuje se zvýšenou tvorbou hormonů štítné žlázy v organismu. Častým signálem, že něco není v pořádku, bývá zvýšená nervozita, neklid a zejména prudký úbytek na váze, přestože se pacient stravuje stejně, ba občas sní i víc, než jindy. Další příznaky hypertyreózy

  • velmi vysoká tepová frekvence
  • vystupující, doširoka otevřené oči
  • třes v rukou
  • pocit slabosti
  • časté pohyby střev
  • rychlý růst nehtů
  • časté pocení
  • nepravidelný menstruační cyklus

Diagnostika a léčba
I při hypertyeróze platí, že počátečních problémů si pacient nemusí vůbec všimnout, případně jim nepřikládá důraz a za lékařem přijde, až když je jeho stav značně zhoršený. Definitivní potvrzení onemocnění se zjišťuje krevními testy. Často jsou příznaky hypertyerózy u žen po klimakteriu připisovány přechodu. Až gynekologové, kteří dají ženě pro jistotu vyšetřit v krvi i hormony štítné žlázy, přijdou na skutečnou podstatu problémů. Léčba je o něco závažnější než při hypotyreóze. Pacient nejdříve užívá léky, které snižují tvorbu hormonů štítné žlázy. Nejdříve je indikována ve vysokých dávkách, později se může snižovat. V případě, že se léčba ukáže jako neúčinná, přistupuje se většinou k definitivnímu utlumení činnosti štítné žlázy, a to operačně nebo radioaktivním jódem. Jelikož se činnost štítné žlázy zastaví, nastává u pacientů jev opačný, a to hypotyreóza. Pacient musí doživotně užívat hormony štítné žlázy. Prognózy však bývají velmi dobré a pacienti se bez problémů vrátí k běžnému způsobu života. 

Štítná žláza a těhotenství
Správná funkce a činnost štítné žlázy je velmi důležitá v těhotenství, nakolik ovlivňuje správný vývin plodu. Neléčené problémy se štítnou žlázou mohou dokonce ohrozit život matky, ale také mají negativní vliv na zdravý mentální i fyzický vývoj děťátka. Gynekologové musí u nově zjištěných gravidit dát budoucí mamince vyšetřit krev na štítnou žlázu. V případě, že se přijde na problém, odešle ji urgentně k endokrinologovi, který jí doporučí vhodnou léčbu.

Pacientky - snažilky, těhulky
I ženy léčené pro problémy se štítnou žlázou mohou donosit zdravé děťátko. Jejich léčba se nepřerušuje, ale musí být ještě důslednější. Hormonální pilulky, které žena bere, by neměly mít negativní vliv na nenarozené děťátko naopak podporují zdravý vývoj dítěte. Otěhotní i pacientky, které k nám přijdou, protože mají problémy s otěhotněním a podaří se "zdolat" přírodu. V mnoha případech žen jde o tzv. subklinickou formu problémů se štítnou žlázou, když jsou standardní hormony v normální hladině, takže se zdá, že by za příčinou nemožnosti otěhotnět neměla být štítná žláza. Specifickým vyšetřením lze určit i na jeden citlivý hormon, jehož hladina v organismu může být trošku zvýšena. To dává signál, že v budoucnu žena bude mít problém se štítnou žlázou. V takovém případě se začne s léčbou.

Poporodní tyreoitida
U některých žen se problém se štítnou žlázou poprvé objeví až po porodu. Jde o tzv. poporodní tyreoititidu. Údajně postihuje asi 3,3 až 3,7% evropských žen. Mnohé však o svém onemocnění nevědí, protože zvýšenou únavu, podrážděnost, a nespavost připisují novému způsobu života s miminkem. Poporodní tyreotitida bývá obvykle přechodným stavem. Ženy, které mají příznaky poporodní tyreotitidy, ale netrpí a neplánují v krátké době znovu otěhotnět, nemusí podstupovat hormonální léčbu. Někdy se totiž organismus "vzpamatuje" a vrátí se do normálu. Sledování pacientky je však nutné alespoň 4 - 8 týdnů po stanovení diagnózy.

Období v životě ženy, kdy jsou náchylnější na vznik poruchy štítné žlázy

  • Během těhotenství
  • V průběhu šestinedělí
  • Při dospívání (během puberty a první menstruace)
  • V průběhu menopauzy

Na světě je více než 300 milionů lidí, kteří mají problémy se štítnou žlázou,
i když se předpokládá, že více než polovina z nich o svém stavu zatím neví. Onemocnění štítné žlázy jsou osmkrát častější u žen než u mužů. Protože mnohé z příznaků onemocnění spojujeme s jinými problémy a máme tendenci bagatelizovat je, je důležité žádný z problémů nenechat nepovšimnutým a konzultovat svůj stav s lékařem. Definitivní odpověď, zda se jedná o problém se štítnou žlázou, nám může dát jednoduché krevní vyšetření. Štítnou žlázu by neměly podceňovat zejména budoucí maminky a snažilky, pro které mohou být pozitivní výsledky zásadní v dalším směřování léčby.


Mohlo by vás také zajímat