Onemocnění vaječníků, které způsobuje neplodnost žen

Tubární neplodnost je jedna z příčin neplodnosti na straně ženy. Příčin je několik a probereme si je podrobněji v našem článku. Zaměříme se i na vhodnou prevenci a na to, jak lze tuto poruchu diagnostikovat.


Co je to tubární neplodnost?
O tubární příčině neplodnosti hovoříme tehdy, pokud žena nemůže otěhotnět z důvodu poškozených nebo chybějících vejcovodů. Vejcovod je orgán, jehož úkolem je zachytit vajíčko, které se uvolní při ovulaci a posouvat jej směrem do dělohy. Jestliže v této době dojde k nechráněnému pohlavnímu styku, tak nejpohyblivější spermie se z pochvy přes dutinu děložní dostanou až do vejcovodu, kde dojde k oplodnění vajíčka. Oplodněné vajíčko je pak transportováno do děložní dutiny, kde dojde k jeho uhnízdění. Aby mohl vejcovodů správně plnit svou funkci, musí být jednak průchodný, a jednak musí mít nepoškozenou výstelku. Poškození nebo neprůchodnost vejcovodů se podílí na neplodnosti asi v 30%. Nestačí, aby byly vejcovody pouze průchozí, musí i správně fungovat. Výstelku zdravého vejcovodu tvoří vrstva buněk s jemnými řasinkami, které umožňují transport vajíčka a oplodněného embrya do dělohy.

Příčiny onemocnění
Současný způsob sexuálního života spojený s používáním hormonální antikoncepce, střídáním partnerů a brzký začátek pohlavního života vytvářejí předpoklady pro působení faktorů, které mohou poškodit funkci vejcovodů ještě před nalezením stabilního partnera nebo snahou o otěhotnění. K těmto faktorům patří především infekce. Nejčastějšími původci zánětů, které vedou k poškození vejcovodů, jsou v současnosti chlamydie a kapavka. Chlamydiové infekce patří k nejčastěji se vyskytujícím pohlavně přenosným nemocem.Typické pro ně je, že žena často ani netuší, že zánět překonala a zjistí se to, až když se začne pátrat po příčině neplodnosti.

Zánětům je třeba předcházet
Nejdůležitější je prevence. Na prvním místě je třeba zánětům předcházet, např.. používáním bariérové ​​antikoncepce (kondom), omezením počtu sexuálních partnerů. Na druhém místě je včasná a cílená léčba zánětu, přičemž je důležité vyšetřit a přeléčit i sexuálního partnera, aby se zabránilo opakované infekci. Pokud se již jednou vejcovod poškodí, je to nevratné a pokud je důsledkem neplodnost, problém vyřeší jedině mimotělní oplodnění (IVF).

Někdy se stane, že oplodněné vajíčko se uhnízdí dříve, než se dostane do dělohy
Tehdy mluvíme o mimoděložním těhotenství. Nejčastěji se vajíčko uhnízdí do zdi vejcovodu. Je to závažný stav, který pokud se včas neřeší, může vést k masivnímu krvácení do břišní dutiny a ohrozit tak život ženy. Pokud se mimoděložní těhotenství diagnostikuje včas a není komplikované krvácením, může se podařit vejcovod zachránit. Většinou je však třeba celý vejcovod odstranit. Mimoděložní těhotenství se však může opakovat na druhé straně. Po odstranění obou vejcovodů je jediná možnost, jak může žena otěhotnět, mimotělní oplodnění (IVF).

Vyšetření a diagnostika
Existují dvě metody, kterými můžeme vyšetřit stav vejcovodů. Tzv. "Profouknutí vejcovodů" se odborně nazývá hysterosalpingografie. Spočívá v podání kontrastní látky do děložní dutiny pod rentgenem. Podle rtg snímku může lékař zhodnotit děložní dutinu, její deformace, vrozené vývojové vady, polypy apod. Pokud kontrastní látka proniká do břišní dutiny, znamená to, že vejcovod je průchodný. Důležitý je i tvar a umístění vejcovodu v břišní dutině, které mohou vyvolat podezření na přítomnost srůstů po proběhlém zánětu. Některé ženy pociťují během výkonu mírné bolesti, ale většina ho snáší bez obtíží. V současnosti se hysterosalpingografie provádí méně často, protože ji nahradila laparoskopie a hysteroskopie. Laparoskopie spočívá v prohlédnutí břišní dutiny pomocí tenké trubice zavedené malým řezem v oblasti pupku. Hysteroskopie je zase prohlédnutí dutiny děložní pomocí tenké trubičky, která se zavádí přes děložní hrdlo. Výhodou těchto operačních technik je, že v případě nalezení nějakého chorobného nálezu (např. srůsty, cysta, polypu), je možné jej odstranit. Nevýhodou je potřeba celkové anestezie. Každá metoda má své výhody a nevýhody a co je vhodné pro jednu ženu, nemusí být vhodné pro jinou. O tom, která metoda je nejvhodnější pro vás, rozhodne váš ošetřující lékař.


Mohlo by vás také zajímat