Operace srdce pomocí bio žil

Nové tepny pomohou pacientům s bypassem. Den, kdy chirurg sáhne do „šuplíku“ pro lidskou žílu vhodnou na transplantaci, je o krok blíže k realitě. Bioinženýrská metoda výroby žil umožňuje produkci umělých artérií. Podařilo se totiž vytvořit bio konstruované cévní štěpy vhodné k použití při operacích bypassu srdce.  Jejich hlavní výhodou je, že je má lékař v případě potřeby ihned po ruce a snižují riziko infekce a ucpání.

Operace srdce pomocí bio žil

Bioinženýrská metoda výroby žil umožňuje produkci umělých artérií s různým průměrem, a proto by mohly najít uplatnění kromě kardiochirurgie i při zabezpečení lepšího vstupu do žíly při hemodialýze využívané na čištění krve po selhání ledvin.

V současné době je zlatým standardem při operacích koronárního bypassu používání cévních štěpů. Odebrání žíly z nohy pacienta však může vést ke komplikacím a některým pacientům není možné žílu ani odebrat. Bio konstruovaná žila by se tak mohla stát důležitou alternativou Bio konstruované žíly se vytvoří vypěstováním lidských buněk v bioreaktoru (A, B). Širší se dají použít při hemodialýze (C, D) a tepny s užším průměrem jako arteriální štěpy při operacích bypassu srdce. Operaci srdce pomocí aortokoronárního přemostění (bypass srdce) podstoupí v Čechách každý rok  tisíce pacientů.

Arteriální štěpy se častěji využívají při bypassech srdce mladších pacientů a jejich hlavní výhodou je delší životnost. Žíly z dolních končetin nejsou stavěné na vysoký tlak v blízkosti srdce a časem se mohou nebezpečně zúžit nebo naopak rozšířit.

Nová bio konstruovaná žíla by si mohla najít uplatnění i při hemodialýze, na kterou je odkázaných stále více lidí. Většina tepenných štěpů je vyrobených ze syntetických materiálů a jejich výrazným nedostatkem je častý výskyt infekcí a ucpávání pro trombózu či hyperplazmou . Tyto komplikace si během životnosti implantátu vyžádají zhruba tři intervence zaměřené jen na to, aby byla umělá žila funkční. Bio konstruovaná žíla, by měla počet komplikací výrazně zredukovat, protože je vypěstovaná z lidských buněk a lépe se přizpůsobuje potřebám organismu. To by mělo zlepšit kvalitu života i pacientům čekajícím na transplantaci ledviny.

Autor: Lenka Kostková