Otrava amalgámem ze zubních plomb
Kovy jsou součástí našeho života. Setkáme se s nimi v přírodě, domácnosti, v pigmentech různých barev, dokonce tetování obsahuje kovy. Usazují se v našem těle, které je nedokáže vyloučit. Jsme jimi doslova zatíženi. Je to daň naší moderní doby. Uvolňují se ze zemské kůry, jsou ve vzduchu, vodě, potravinách. Přispívají k zatížení organismu a tím i k mnohým civilizačním onemocněním.
Číňané léčili už o 2000 let dříve než Evropané syfilis rtutí
Také hnilobu zubu kurýrovali již pomocí plomb. Řekové a Římané používali rtuť ke kultovním účelům. Od 9. století používali Arabové masti obsahující rtuť a ještě dnes používají prášek obsahující rtuť proti vším ve vlasech. V 16. století byla známá léčebná kúra ( kalomel - chlorid rtuťnatý ) proti syfilis . V Evropě známe amalgám 150 let.
V zubním lékařství se dodnes používá amalgám
Jde o slitinu kovů s rtutí ( latinsky amalgamy ) . Z poloviny se skládá ze rtuti, zbytek se dělí mezi stříbro, cín a měď. Všechny součásti patří k těžkým kovům. Amalgám je dnes největší zdroj kontaminace rtutí. Po deseti letech se v pečetích nachází už jen polovina původní rtuti. Tím se výplně zmenšují a vznikají okrajové trhliny, v nichž se usazují bakterie. Tak musí být staré výplně čas od času nahrazovány. Uvolňování rtuti z amalgámu se děje díky žvýkání a skřípání zubů, horkým nebo kyselým jídlům a nápojům (kola, limonáda, káva, ocet, kyselé ovoce atd.) a díky cukru a potravě obsahující cukr, který bakterie během 5 minu zpracují na kyselinu. Vědecké studie dokázaly, že rtuť brání v příjmu aminokyselin do mozku a vylučování zplodin metabolického procesu a jedů z něj, a že vede k zmenšenému příjmu energie. Lidé zatížení amalgámem přijímají ve zvýšené míře také jiné jedy z životního prostředí, protože tento těžký kov brání buňkám v tom, aby se izolovaly, a nechává těžké kovy, pesticidy a formaldehyd snadněji vnikat. Takto se mohou jedy hromadit 30 až 100krát více než u lidí bez amalgámu a jedovaté účinky se mohou znásobit až 2000 krát.
Otrava amalgámem
Otrava nositelů amalgámu probíhá chronicky. Rtuť je postupný jed, o němž nikdo neví, kde se přesně usadí a kdy ukáže své účinky. Pokud vám zubař například odstraní plomby, musí je odstranit jako zvláštní odpad, aby se nezamořila voda. Během kousání se z plomb uvolňuje 20 až 100, ojediněle dokonce až 700 mikrogramů rtuti. Akumulační orgány játra, ledviny, plíce a mozek ukládají přijatou rtuť do svých buněk, kde zůstane doživotně a škodí.
Řasy chlorella pyrenoidosa
Jsou životní formy s nejbohatším obsahem chlorofylu na Zemi se silně pročišťujícími účinky. Jejich buněčná stěna ze tří vrstev se skládá z nestravitelné celulózy a sporopoleninu. Díky polysacharidům a metylcobalaminu ( druh vitamínu B12 ) odvádí chlorella rtuť z tkáňové vazby do krevního řečiště a přes stěnu střeva do stolice, kde je pevně vázaná na buněčnou stěnu řasy a je vyloučena. Ve stolici nacházíme 20 krát více rtuti než v moči ( u 12 amalgámových výplní se objeví na příklad 50 mikrogramů rtuti na 1 kg stolice).
Česnek medvědí
V česneku medvědím a v menší míře také v česneku jsou obsaženy tzv. sulfhydrylové skupiny vazby mezi sírou a vodíkem), které přijímají rtuť do krve a mohou ji vylučovat přes ledviny. Česnek medvědí má podobné účinky jako syntetický tvůrce chelátů DMPS. Nemobilizuje však tak velké množství těžkých kovů, proto odvod trvá déle, tím je ale šetrnější pro tělo a s menšími projevy detoxikace. Česnek medvědí se může brát ve vysoké dávce, až k čichové hranici. V předjaří se dá připravit čerstvý jako salát. Bylinky nám sice pomohou zbavit se následků otravy rtutí, ale v první řadě se musíme postarat o náš chrup a zbavit se časované rtuťové bomby v našich ústech. To je jediné řešení jak předcházet otravě amalgámem.
