Otrava houbami

Pozor na houby - otrávit se není žádná sranda. Sběr hub patří u nás k téměř národním sportům. Houbařská sezóna kromě takových pochoutek přináší i tragédie.

Otrava houbami

Vedle dobrých houbařů, kteří znají nejen houby, ale i nástrahy jejich sbírání, se však najdou i tací, kteří se vyberou na houby bez základních znalostí. A tak každá houbařská sezóna přináší i tragédie. Otravy houbami patří u nás mezi nejčastější otravy přírodními toxiny. Většinou jde naštěstí o otravy nezávažné.

Základními příznaky otravy jsou nevolnost, zvracení a průjmy s bolestmi břicha. Postižení často vyžadují hospitalizaci a infuzní náhradu ztrát tekutin. Takový typ otravy způsobuje požití hřibu satanu, ale i nedostatečně tepelně upravených modráků.

Závažnější projevy má takzvaný muskarinový typ otravy, který vzniká při otravách halucinogenními muchomůrkami - červenou či tygrovanou. Kromě zvracení v příznacích dominuje porucha zraku, výrazná tvorba slin, zvracení a halucinace, agresivita, dezorientace, až bezvědomí. Stav si vždy vyžaduje léčbu v nemocnici, podávání protijedů, infuzní léčbu. Naštěstí i tento typ otravy se léčí bez následků.

Mezi nejtěžší a potenciálně smrtelné otravy patří otravy muchomůrkou zelenou a podobnými variantami hub. Zákeřnost těchto otrav má několik " ďábelských "charakteristik. První je, že první příznaky se objevují 6 až 24 hodin po požití, dále, že první příznaky se podobají příznakům zkaženého žaludku či průjmovitému onemocnění. Třetí zákeřnosti je období úlevy. Ustává zvracení i průjem, otrávený se cítí dobře, často je propuštěn s živočišným uhlím a dietou domů. Nikdo netuší, že v tomto čase je už jed muchomůrky plně navázán na buňky jater a ledvin. Po dni, dvou se objeví se známky selhávání jater, následně i ledvin. V této fázi je riziko úmrtí téměř 80 procentní a pacienta může zachránit jen transplantace jater.

U dětí je situace ještě horší, protože kromě relativně většího objemu snědené houby na velikost těla je pro ně houba jedovatější - souvisí to s růstem a vývojem dítěte. Dá se říci, že úmrtnost neléčené otravy se u dospělých pohybuje okolo 35 až 40 procent, u dětí je to přes 80 procent.
 

Autor: Martina Dvořáková