Parkinsonova choroba postihuje častěji muže

Parkinsonova choroba se lidově nazývá také " třesavá " nemoc. Název je odvozen od jejích symptomů: třesavé pohyby se sníženou svalovou silou na částech těla, které jsou v klidu, dokonce i když jsou podepřeny. Parkinsonova choroba nejčastěji začíná mezi 40. a 70. rokem života s vrcholem nástupu v šedesátce. Věkem se onemocnění zhoršuje. Nemoc se častěji vyskytuje u mužů, a to v poměru 1,5 : 1 v neprospěch mužů.

Základním předpokladem pro vznik nemoci je nedostatek dopaminu v určitých strukturách mozku, v tzv. bazálních gangliích, které se podílejí na řízení pohybu
Dopamin je vlastně přenašeč biologické informace mezi buňkami. Dopamin se tvoří v mozku, zejména v tzv. středním mozku. Jsou důkazy, že člověk se narodí asi s 400 000 dopamin produkujícími nervovými buňkami - neurony. U zdravého dospělého jedince zaniká ročně asi 6 % dopaminergních neuronů, ale u „parkinsoniků“ je tato ztráta urychlena. Chorobné projevy se objeví až tehdy, když původní množství neuronů klesne pod 20 % původní úrovně a kompenzační mechanismy vyrovnávající ztrátu neuronů se vyčerpají. Není známo, pryč neurony zanikají.

Onemocnění je zákeřné i v tom, že přichází nenápadně
První příznaky jsou nenápadné a často nespecifické, například bolesti ramen, páteře, pocity těžkých končetin, ztráta výkonnosti, únava, poruchy spánku, zácpa, změna řečového projevu - tichost, monotónnost, změna písma na malé a neupravené. Základními příznaky jsou klidový třes, svalová ztuhlost, zpomalené pohyby a poruchy postoje a chůze. K ostatním příznakům patří snížený krevní oběh, zácpa, poruchy spánku, poruchy polykání, poruchy močení, deprese, demence, poruchy čichu, nadměrné pocení. Příznaky nemoci během dne a noci

Den
Problematické vstávání z postele, ze židle, obtíže při oblékání a hygieně, shrbený postoj a šouravá chůze, váhání při zahájení chůze a ztuhlost při ní, dysfagie, postupné mizení mimiky z tváře, zmenšování písma, zhoršování srozumitelnosti řeči, kolísání stavu hybnosti, bizarní způsoby nezávislé na vůli, zácpa a únik moči.

Noc
Motorický neklid - syndrom neklidných nohou, ztížené otáčení se na lůžku, noční zhoršení pohyblivosti, ranní bolestivé vytáčení končetin, bolesti, křeče, ztížené usínání a buzení, noční močení, živé sny.

Léčba
Když má lékař podezření na Parkinsonovu chorobu, pošle pacienta k neurologovi. Ten se bude ptát na anamnézu, vyšetří mimiku, reakce, rozsah a průběh pohybu, svalový tonus. Vyšetřuje se sedimentace, krevní obraz, na ultrazvuku se zjišťuje stav krčních tepen, jejich průtok a případné změny, udělá se CT mozku, snímá se celkový stav mozku, cévy a případné změny. Na EEG se zaznamenává aktivita mozku v klidovém stavu v kombinaci se změnou dýchání, otevíráním a zavíráním očí apod.

Po potvrzení onemocnění se pacientův stav pravidelně kontroluje cca každých 6 - 8 měsíců
Časné nasazení léků sice většinou přinese kýžený efekt, ale za cenu rizika vzniku motorických komplikací. Proto se doporučuje zvládnout léčbu co nejdéle bez nasazení levodopy. Průběh onemocnění však závisí i na psychického stavu pacienta. Strach totiž podporuje projevy onemocnění.

Nemoc v pokročilém stadiu je velkou zátěží nejen pro pacienta, ale i pro jeho okolí
Jde o dlouhodobou psychickou zátěž a zvýšené nároky na péči. Bohužel, Parkinsonova nemoc se nedá léčit a ani se jí nedá nijak předcházet. Je to prostě velká loterie, zda budete ve stáří touto chorobou trpět nebo ne. Kromě léků má při léčbě velký význam tělesná aktivita a cílené cvičení.