Pasivní kouření zkracuje život

Pasivní kouření škodí mnohem více, než se původně předpokládalo. Z nové studie britských lékařů vyplývá, že pasivní kouření zvyšuje riziko srdečně- cévních onemocnění o 50-60 %. Autoři výzkumu použili k měření účinků inhalovaného kouře novou metodu. Tým vědců z londýnských nemocnic, sledoval během 20 let 4792 mužů ve věku od 40 - 59 let, kteří žili ve společné domácnosti s kuřáky. Lékaři jim v krvi měřili obsah cotininu, který se vytváří v reakci na vdechování kouře. Čím vyšší hladina cotininu v krvi, tím více škodlivého kouře osoba vystavena pasivnímu kouření vdechla . Vědci dospěli k závěru, že muži s nejvyšší koncentrací kotininu v krvi jsou vystaveni největšímu riziku srdečně - cévních onemocnění. Toto riziko je o více než 50 % vyšší než u nekuřáků a lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření a je výrazně vyšší než tvrdily dosavadní studie, které mluvily většinou o 20 %, max. 30 % rizika. Britští lékaři proto s odvoláním na další studie, které dokázaly spojitost mezi sekundárním vdechováním cigaretového kouře a rakovinou plic či chorobami dýchacích cest dospěli k závěru, že pasivní kouření představuje mnohem větší riziko pro veřejné zdraví, než se dosud předpokládalo.

Pozitivní vliv zákazu kouření
V zemích, které zakázaly kouření na veřejných místech, klesl počet onemocnění srdce o 30 - 40 %.  Výzkum v americkém státě Montana odhalil, že půl roku po zavedení zákazu kouření na veřejných místech klesl ve zdejší nemocnici počet pacientů s infarktem až o 40 %. Počet lidí s infarktem v přitom do přijetí zákazu stoupal. A když pak tabáková lobby dosáhla zrušení tohoto zákazu, počet onemocnění srdce se opět zvýšil. Zákaz kouření byl skutečně hlavní příčinou změny v počtu nemocí srdce.

Kuřáci žijí v průměru o deset let méně
Další výzkum, zaměřený tentokrát na pasivní kouření, dokázal, že nekuřákům, jejichž partner či partnerka kouří, hrozí o 15 % větší riziko smrti. Kouření zkracuje život v průměru o deset let, dokazuje to unikátní a rozsáhlá britská studie, kterou ve svém nejnovějším vydání uveřejnil odborný časopis. Výsledky výzkumu potvrdili i to, že pokud člověk skoncuje s kouřením, riziko úmrtí na následky tohoto zlozvyku klesá. Tento výzkum začal již roku 1951 a jako první potvrdil souvislost mezi kouřením a rakovinou plic. Na studii se zúčastnilo 35 000 lékařů. Vědci během 50 let pravidelně sbírali údaje o stavu těchto dobrovolníků a zjistili, že nekuřáci žijí v průměru o 10 let déle než celoživotní kuřáci, kteří se svým zlozvykem začali přibližně v 18 letech.

Studie však potvrdila i to, že pokud se kuřáci vzdají cigaret, odrazí se to pozitivně na jejich zdraví
A čím dříve tak udělají, tím lépe. Ukázalo se totiž, že pokud s tím přestanou do třicítky, žijí stejně dlouho jako zarytí nekuřáci. Ti, kteří s kouřením skončili do čtyřicítky, žijí jen o rok méně.  Pokud zahodíte cigaretu po padesátce, prodloužíte si život o šest let a po šedesátce získáte tři roky života. Lékaři tuto studii vítají, protože jasně demonstruje škodlivé účinky tabákových produktů.